Festival nové rýže obyvatel Gié Triêng: Symfonie uprostřed rozlehlého lesa.

Festival nové rýže obyvatel Gié Triêng je jejich největší kulturní událostí, která odráží jejich náboženské hodnoty a ducha solidarity po roce tvrdé práce.

Po sklizni se koná Nový rýžový festival obyvatel Gié Triêng, jehož smyslem je uctít zrna rýže, která bohové darovali vesničanům, a pozvat bohy, aby se k oslavě připojili. (Zdroj: VGP)

Když perla usnula v trezoru

Pro obyvatele Gié Triêng není rýže jen jídlem, ale má také duši. Po měsících dřiny na polích, když jsou do sýpky přivezeny poslední zralé stonky rýže, vesničané dočasně odložili svou zemědělskou práci, aby se připravili na Nový festival rýže.

Slavnostní dožínky se obvykle koná kolem listopadu nebo prosince podle lunárního kalendáře. Toto je období přechodu mezi starým a novým rokem, kdy je příroda Středohoří nejčistší a nejživější.

Starší Brôl Vẻ vysvětlil: „Tento festival dožínek je úzce spjat s polyteistickými přesvědčeními a přesvědčením, že všechny věci jsou animistické. Lidé z Gié Triêng věří, že každá hora, řeka, strom a zejména rýžová rostlina je řízena svým vlastním Yàngem (božstvem). Festival je slavnostním pozváním pro božstva, aby přišla a oslavila s námi a byla svědky upřímnosti vesničanů.“

Atmosféra ve vesnici Dak Rang byla v předvečerních dnech neuvěřitelně živá. Od časného rána ženy pilně pracovaly s košíky voňavé rýže a zelenými bambusovými trubičkami, aby připravily lepkavou rýži vařenou v bambusu a rýžovém víně.

Rýžové víno obyvatel Gié Triêng je známé svými štiplavými, kořeněnými kvasnicemi z divokých lesů, prodchnutými chutěmi hor a lesů, a musí být předem celý měsíc fermentováno, aby dosáhlo optimální sladkosti a zralosti.

„Aby festival proběhl hladce, všechny ženy ve vesnici se podílejí na přípravě tradičních pokrmů. Protože se jedná o společnou událost, musí být obětiny pečlivě připraveny. I to dokazuje dovednosti žen,“ sdělila paní Y Ớp z vesnice Đăk Răng v obci Dục Nông.

Muži ve vesnici se ujímají těžších úkolů. Jdou do lesa vybrat nejkrásnější bambus a rákosí, aby postavili ceremoniální tyč – symbol spojující lidi a bohy.

Slavnostní tyč obyvatel kmene Gié Triêng není tak propracovaná jako tyč obyvatel kmene Ba Na nebo Gia Rai, ale má elegantní vzhled a je zdobena dovedně vyřezávanými symboly rýžových stonků a ledňáčků. Obětiny božstvům musí zahrnovat prase, kuře, rýžové víno a rýži uvařenou z čerstvě sklizené voňavé rýže.

Starší vesnice nabídl dary a modlil se za vesničany, aby měli dobré zdraví a příznivé počasí, aby se jejich úrodě kukuřice, rýže a manioku dařilo. (Zdroj: VGP)

Duchovní volání v prastarém lese.

Když vyšlo slunce a jeho paprsky ozářily vesnický společný dům, zvuk gongů a bubnů signalizoval začátek festivalu. Starší vesnice Brôl Vẻ a vesničané, oblečení v pestrých tradičních krojích, stáli před obřadním žerdí a obětinami a hlubokými, zvučnými hlasy začínali své modlitby.

„Ó, Bože hor, ó, Bože řek! Dnes jsou sýpky plné rýže, džbány plné vína. Vesničané z Dak Rangu obětují tyto dary, aby poděkovali bohům za příznivé počasí, za ochranu rýže před škůdci a chorobami, za to, že naplnili naše žaludky a udrželi naše nohy silné. Zveme bohy, aby přišli a napili se vína, snědli novou rýži a nadále chránili vesničany, aby příští úroda byla ještě hojnější a všichni byli v teple, prosperující a šťastní.“

Nejdůležitějším rituálem je pokropení vínem a obětování. Starší vesnice potře krví obětního zvířete sloupy společného domu, sýpku a zemědělské nářadí a rozdá čerstvě sklizenou rýži vesničanům, aby si všichni mohli vychutnat plody své práce a také požehnání, které jim udělují duchové.

Po slavnostním obřadu následuje slavnostní část. Tehdy zvuk gongů a bubnů již není pomalý a jemný, ale stává se rychlým a naléhavým. Silní mladí muži etnické skupiny Gié Triêng v bederních rouškách rytmicky udeří do gongů paličky. Dívky v nádherně ručně vyrobených šatech a pestrobarevných špercích ladně předvádějí tradiční tanec xoang.

Kruh tanečníků se postupně rozšiřoval a prodlužoval. Ať už to byli cizí lidé nebo známí, každý, kdo v této době přišel do Dak Rangu, byl pozván do tanečního kruhu a nabídnut mu sklenka sladkého rýžového vína. Vzdálenost mezi lidmi zmizela a nahradily ji jen zářivé úsměvy a oči jiskřící radostí ze sklizně.

Pan Nguyen Van Xuan z okresu Kon Tum v provincii Quang Ngai se podělil: „Poprvé jsem byl svědkem Festivalu nové rýže, jedinečného tradičního zemědělského rituálu obyvatel Gie Trieng.“

Festival odráží harmonii mezi lidmi, přírodou a vším ostatním a vytváří pocit sounáležitosti. Byl to fascinující zážitek, který mi pomohl lépe porozumět tradičním festivalům etnických menšin ve Středohoří.

Po obřadu všichni pili víno, hráli na gongy a bubny a předváděli tradiční tance, přičemž se modlili za bohatou úrodu v nadcházejícím roce. (Zdroj: VGP)

Navzdory mnoha změnám v moderním životě si obyvatelé kmene Gié Triêng ve vesnici Đăk Răng stále zachovávají podstatu Svátku nové rýže. Slaví nejen proto, že jejich sýpky jsou plné rýže, ale také proto, že identita jejich předků stále jasně hoří v srdcích každého člověka.

S vesnicí Dak Rang jsme se rozloučili, zatímco nám na rtech stále držela přetrvávající chuť rýžového vína a obraz nekonečného kruhu tančícího pod ranním sluncem se nám navždy vryl do paměti.

Slavnostní dožínky lidu Gié Triêng jsou důkazem pulzujícího ducha kultury Středohoří – kde jsou lidé a příroda harmonicky sjednoceni v hluboce dojemné symfonii vděčnosti.

Dak Rang je vesnice ležící podél Ho Či Minovy ​​dálnice v obci Duc Nong v provincii Quang Ngai. Vesnice má 110 domácností a 348 obyvatel, z nichž všichni jsou dlouholetými obyvateli etnické skupiny Gie Trieng. Vesnice si stále zachovává jedinečné architektonické prvky starobylé vesnice Gie Trieng spolu s charakteristickými tradičními kulturními hodnotami. V roce 2024 byla vesnice Dak Rang uznána jako komunitní turistická vesnice.

Zdroj: https://baoquocte.vn/le-hoi-mung-lua-moi-cua-nguoi-gie-trieng-ban-hoa-ca-giua-dai-ngan-361225.html