 |
| Soubor Gong ze střední a vysoké školy Bu Gia Map Ethnic Boarding Secondary and High School v provincii Dong Nai se připravuje na vystoupení na akci Binh Phuoc Marathon - Truong Tuoi Group 2023. |
Dnes, kdy moderní život smete mnoho tradičních hodnot, je dojemné dozvědět se o mladém muži, který tiše „udržuje plamen“ své etnické identity. To je Dieu Hai, narozený v roce 2001, žijící v Hamlet 1, vesnice 23 Lon, obec Tan Quan, provincie Dong Nai. V srdci tohoto mladého muže stále rezonuje zvuk gongů lidu S'tieng hrdostí.
Ať kultura S'tieng zářivě září.
Anh Điểu Hải objevila choreografka Hà Nhung, když se podílela na rekonstrukci festivalu modliteb za deště pro místní oblast.
„Když Hai předváděla tanec jeřába – jeden z tradičních tanců kmene S'tieng – byla jsem překvapena, protože tančila tak krásně, přesně v tom samém stylu žen z minulosti. Po dalším dotazu jsem se dozvěděla, že nejenže byla půvabná tanečnice, ale Hai také uměla hrát na bubny a gongy a dokonce byla tvůrkyní jedinečných a kreativně vzorovaných brokátových látek,“ vyprávěla choreografka Ha Nhung.
Dieu Hai se nespokojil s pouhým vlastnictvím talentů, které se u mužů vídají jen zřídka, a také aktivně vyjádřil Ha Nhungovi svou touhu přispět k zachování kulturních hodnot lidu S'tieng.
Pan Dieu Hai se podělil o to, že se ke gongům dostal z hlubokého obdivu: „Umím hrát na gongy, protože jsem velmi vášnivý pro hudební nástroje mého lidu. Příležitost se mi naskytla přirozeně. Během rodinné svatby mi prarodiče dovolili zkusit se dotknout gongu a od té doby mi zvuk gongů rezonuje v mysli.“
Ačkoli Điểu Hải neprošel formálním vzděláním, jeho láska ke gongu stačila k tomu, aby přesvědčila choreografa Hà Nhunga, aby ho představil kulturnímu klubu S'tiêng v obci, kde se mohl naučit tradiční způsob hry.
Pan Dieu Hai se také věnuje řemeslu tkaní brokátu. Sdílel: „Tkaní brokátu je tradiční řemeslo, které bylo kdysi vyhrazeno pouze ženám kmene S'tieng. Když však viděl, jak je tradiční řemeslo jeho lidu zanedbáváno, byl odhodlán ho oživit.“ Tkaní se naučil od své babičky, která mu předala nejen techniku, ale i lásku ke vzorech a barvám na brokátu.
Nová vitalita z gongů a bubnů.
V roce 2005 byl prostor gongu v centrální vysočině oceněn organizací UNESCO jako „mistrovské dílo ústního a nehmotného dědictví lidstva“; v roce 2008 oficiálně získal titul nehmotného kulturního dědictví lidstva. Jedná se o druhé nehmotné kulturní dědictví Vietnamu uznané organizací UNESCO. Uprostřed shonu moderního života, kde převládá tržně orientovaná zábavní kultura, se však hudba gongu S'tieng postupně stává méně populární a hrozí jí, že bude zapomenuta. Učit ji mladší generaci je obtížné, protože mladí lidé mají tendenci distancovat se od tradičních hodnot a starobylých melodií gongu. Tuto obavu nesdílejí jen starší obyvatelé vesnice, ale i celá komunita a ti, kteří se v provincii Dong Nai zabývají ochranou kulturního dědictví.
Ve své cestě za zachováním posvátných zvuků etnické skupiny S'tieng se internátní střední a vyšší škola Bu Gia Map Ethnic v provincii Dong Nai stala „malým kulturním prostorem“ pro dědictví gongu. Výuka zde jde nad rámec mimoškolních aktivit a zapaluje plamen touhy v srdcích mladých lidí.
To, co odlišuje gongy S'tieng od gongů mnoha jiných etnických skupin, je jejich jedinečná technika hry. Místo použití tvrdých dřevěných nebo měkkých bambusových paliček k úderům do gongu S'tieng raději udeří přímo do vnějšího povrchu gongu pravou rukou a současně levou rukou jej zablokují nebo přeruší. Tato technika vytváří charakteristický alikvotní tón, díky kterému gong zní mlhavě, mysticky „bum bum“, bez drsnosti cinkání nebo chrastění mosazi. To evokuje zvuk hlubokých lesů, podzemních potoků a epických příběhů.
Pan Le Van Cong, učitel hudby, zasvětil své srdce i duši oživení gongu ve školách. Aby mohl své studenty učit gongu, věnuje pan Cong čas rozhovorům a navazování kontaktů s místními umělci. Od jednoduchých gongových skladeb vynakládá velké úsilí na jejich aranžování a kombinování s lidovými melodiemi S'tieng (ve stejném tónu), čímž gongy a jejich vystoupení dělají pro děti živější a poutavější. Když si děti začnou zamilovat zvuk gongu, pan Cong je vede k oceňování krásy, uměleckého zpracování a významu každého gongu, aby mohly být hrdé na svou etnickou kulturu. Pro pana Conga není výuka gongu jen o tom, naučit děti hrát na nástroj, ale také o tom, naučit je chápat společnou povahu tohoto hudebního nástroje. Každý člověk hraje na gong, ale musí se spojit do společného díla, vyjadřujícího jednotu a solidaritu.
Thi Xuyen, studentka 7. třídy na internátní střední škole Bu Gia Map Ethnic Boarding Secondary and High School, si tento hudební nástroj zamilovala ještě více během doby, kdy se učila hrát na gong. Xuyen řekla: „Pokaždé, když slyším zvuk gongu, mám pocit, jako bych se vracela do své vesnice, domů během svátků, kdy starší hrají na gongy kolem velkého ohně. Zvuk gongu je majestátní i jedinečný, díky čemuž si ještě více zamilovala tradiční kulturu mé etnické skupiny.“
Od vřelé a láskyplné atmosféry internátní školy Bu Gia Map pro studenty středních a vysokých škol, kde se pod vedením učitele Conga denně ozývá zvuk gongů a bubnů, až po tiché, ale houževnaté úsilí Dieu Hai, plamen hudby S'tieng gong v provincii Dong Nai stále hoří. Zvuk gongů již není jen zvukem minulosti, ale zvukem budoucnosti, naděje. Je to silné potvrzení etnické identity, srdečné poselství z hor předávané rukama a myslí mladší generace.
Phuong Dung
Zdroj: https://baodongnai.com.vn/dong-nai-cuoi-tuan/202512/loi-tu-tinh-cua-dai-ngan-d9e0f9f/
Komentář (0)