Zubař = zubní technik?

Obecně platí, že slova „dentist“ a „dentist“ jsou napsána správně a mají podobnosti i rozdíly ve významu. Pojďme si je rozebrat:

Nejstarší formou znaku 牙(ya) je bronzové písmo dynastie Západní Čou, původně znamenající „zub, stolička“.牙se také vztahuje na „slonovinu“ nebo věci připomínající zuby; nebo na vlajku starověkého generála. Ve složených slovech se牙vztahuje na pracoviště úředníka ( ya môn , ya sở ); prostředníka nebo zprostředkovatele ( ya tử ); prostředníka ( ya nhân ); dohazovače ( ya quái ); nebo zástupce ( ya tướng : zástupce generála); nebo asistenta: sai nha (nízce postavený úředník, kterému úředník nařídí vykonávat podřadné úkoly)...

Znak Sĩ (士) se poprvé objevil na bronzových stélách za dynastie Západní Čou. Jeho původní význam byl vězeňský dozorce (během období pěti císařů); později se jeho význam rozšířil a označoval svobodného mladého muže, muže nebo nejnižší šlechtickou hodnost v období před Čchin, pod titulem velkého ministra ( Cizhi Tongjian ).

Termín „Sĩ“ také znamená učence ( Bạch Hổ Thông, Tước ); vzdělanou osobu, odborníka nebo někoho, kdo pracuje v určitém oboru; úředníka pověřeného spravedlností ( Chu Lễ, Đại Tư Đồ ); vojáka ( Tả truyện ). „Sĩ“ je také neformální termín, chválící ​​někoho s dobrými znalostmi, dovednostmi a vlastnostmi; nebo způsob, jakým páni a úředníci oslovovali císaře ( Lễ Ký ). Ve starověku byl „ Sĩ“ jednou ze čtyř společenských tříd (spolu s farmáři, řemeslníky a obchodníky )...

Podle encyklopedie Baidu se ve starověku termín „ya shi “ (牙士) vztahoval na bodyguardy vojenských velitelů, pocházející z kmene Yaqi – bodyguardů vojenských guvernérů od pozdní dynastie Tang do období pěti dynastií.

Dnes jsou zubaři lékaři ústní a maxilofaciální chirurgie, ale Číňané tento termín nepoužívají; místo toho používají termíny „dentist“ (zubař) a „biomedicínská stomatologie “ (zhruba přeloženo jako „zubař“).

Další je „ya xi“ (牙齿). Znak „ ya“ (牙) má stejný význam jako výše; zatímco „xi“ (齿) je znak, který se poprvé objevil v kostěném písmu Oracle, původně znamenající lidské zuby nebo odkazující na sloní kly, věk hospodářských zvířat, koní a lidí...

V klasické vietnamské literatuře se někdy setkáváme se sino-vietnamskými složeninami souvisejícími se slovem „xỉ“, například „ cứ xỉ “ (zuby ostré jako pila); „thiết xỉ“ (skřípění zubů – přídavné jméno označující zášť); nebo idiomy jako „bạch xỉ thanh mi“ (bílé zuby a zelené obočí, odkazující na mládí); „ bồng đầu lịch xỉ“ (rozcuchané vlasy a řídké zuby, popisující vzhled starého člověka); „ đầu đồng xỉ hoát“ (plešatá hlava a mezera mezi zuby, vzhled starého a křehkého člověka); „xỉ đức câu tăng“ (stoupá jak věk, tak morálka, lichotivý způsob, jak chválit stoupání věku i morálky)...

Dnes se pod pojmem „zubní zuby“ rozumí zuby nebo lidské zuby, často používané ve formálních kontextech a v medicíně.

Podle Čínského slovníku slavných objektů (2000) od Sun Shu'ana odpovídá „nha xỉ“ následujícím termínům: nha (zvířecí zuby v hexagramu Da Chu - I-ťing) neboli mužské zuby; hộ môn : vchod; cốt dư (zbývající kost); ngọc thi (nefritová lžíce, nefritová lžíce podle taoismu); bạch thạch (bílý kámen, sloní zuby); xỉ (starodávný termín): zuby, kniha Mozi má rčení: „Když jsou rty pryč, zuby budou studené “...

Ve vietnamštině se slova „zubař“ a „zubní zuby“ vztahují k zubům, ale nejsou synonyma. „Zubař“ označuje zubaře nebo ústního chirurga; „ zubní zuby “ označuje lidské zuby. Poznámka: „Chybějící zuby “ (缺牙齿) také nemají se zuby nic společného; je to super pikantní, křupavá a žvýkací svačinka vyrobená ze sladkých brambor a pocházející z Číny. Připomínají chybějící zuby, jako pilovité zuby, a v současné době jsou trendy na sociálních sítích.

Zdroj: https://thanhnien.vn/nha-si-nha-xi-185260417220959862.htm