Neformální konverzace: Sezóna džemů v naší zemi

S pomocí vlády a charitativních organizací se lidem podařilo stabilizovat jejich životy. Všichni se znovu staví na nohy a připravují se na sázení semen, pěstování zeleniny a péči o své zahrady, květiny a ovoce včas na Tet (lunární Nový rok). Obchodníci a majitelé stánků na trzích začínají shánět zboží, jako jsou hrnce a pánve, cukrovinky, nakládaná cibule, sušené bambusové výhonky a česnek, aby zajistili rušnou oslavu Tetu. Jedna žena hledá a kupuje kyselý tamarind, aby mohla složit zálohu, sklidit ho a poté ho prodat prodejcům na trhu, kteří ho oloupou a udělají z něj nakládaný tamarindový džem.

Když jsem ji slyšela zmínit tamarindovou marmeládu, cítila jsem nostalgii. Vzpomněla jsem si, jak jsem ještě žila na venkově, chodila jsem k tetě pomáhat s pečením marmelády na Tet (vietnamský Nový rok).

Kandované ovoce z mrkve, rajčat, ananasu a především papáji se vyrábí celoročně a zásobuje obchody s ovocnými dezerty. Mrkev a papája se natrhají a namočí do vápenné vody. Rajčata se zbaví jadérek a ananas se odstraní očka a nakrájí na malé kousky. Karamboly sbírají ženy a vracejí se zpět ve velkých pytlích. Sedíme a třídíme ovoce na malé a velké porce. Nejtěžší je drhnout je na zoubkovaném prkénku. Musíme drhnout s takovou silou, abychom karamboly jemně rozlomili a vymačkali šťávu, aniž bychom ji rozdrtili. Kokosový džem se zdá být jednodušší. Zralý kokos s tlustou dužinou rozpůlíme. Poté ho oboustranným nožem nakrájíme na tenké plátky a namočíme do vápenné vody, aby dužina kokosu byla žvýkavá a křupavá, čímž se zabrání jejímu změknutí, sníží se množství vody uvolňované během vaření a prodlouží se jeho trvanlivost. Každý druh džemu se dává do misky, smíchá s krystalovým cukrem a nechá se přes noc, aby se vstřebaly chutě.

Za úsvitu plápolalo tucet kamen na dřevěné uhlí, na každém z nich byl hrnec s různými marmeládami. Hnali jsme se od jednoho hrnce k druhému, ruce se nám pohybovaly rychle a během prvních několika minut jsme míchali, míchávali a stloukali. Poté, co jsme se ujistili, že se cukr trochu nasákl, jsme hůlkami marmeládu odtlačili ke stranám a uprostřed nechali otvor, aby sirup mohl odtéct, pak jsme si každý z nás nabral lžíci a rovnoměrně ji nalili na marmeládu. Každou půlhodinu jsme si vzpomněli, že marmeládu musíme smíchat s cukrem a pak ji stejně jako předtím odtlačit ke stranám. Po třetím promíchání byl sirup hotový. Marmeláda byla měkká a lepkavá, držela se pohromadě. Do karamboly jsme přidali červené potravinářské barvivo a pak jsme ji vmíchali tak, aby byla každá plodina obalená. Kokosová marmeláda byla ještě barevnější, každý hrnec měl jiný poutavý odstín. Celý prosinec celá rodina jedla a spala s marmeládami. Někdy byla vůně cukru děsivá, ale stejně jsme je museli dělat.

Baculaté, kyselé nezralé plody tamarindu ženy na trhu Dinh rychle oloupou a namočí je do slané vody. Mnoho lidí uvaří krystalový cukr, nechá ho vychladnout, pak tamarind dává do sklenic a zalije cukrovou vodou. To umožňuje tamarindu rychleji absorbovat cukr, ale pokud se nechá příliš dlouho, stane se slizkým a kvasí, čímž se rychle kazí. Moje matka je jiná; používá surový bílý krystalový cukr. Každý plod uspořádá svisle do skleněné nádoby. Cukr přidá v poměru jeden kilogram tamarindu na jeden kilogram cukru, poté nádobu pečlivě zakryje a uchovává ji na chladném místě. Druhý den kyselost způsobí, že se cukr rozpustí a vsákne do baculatých plodů tamarindu. Po soustu se sladká a kyselá chuť propojí a štípe na jazyku. Úspěšný nakládaný tamarind je tehdy, když se dužnina po konzumaci oddělí od pecek. Pokud je stále lepkavá, pak... ji vyhoďte a udělejte si novou sklenici.

Řemeslo s výrobou džemů v mé vesnici se už přes deset let potýká s problémy, protože si lidé během Tetu (lunárního Nového roku) vzájemně dopřávají drahé sladkosti a bonbóny. Tradiční džemy téměř vymizely a nedrží krok s dobou, s výjimkou nakládaného tamarindu, který je stále oblíbený. Lidé v Ninh Hoa pěstují karambolu všude, ale plody vždy vyhodí a prodávají pouze listy na balení kvašených vepřových závitků. Na konci roku se ale v domácnostech, které vyrábějí džemy, o to více hemží. Vůně limetky a cukru se jemně line ve vánku. Své džemy prodávají mnoha rodinám, které stále udržují tradici nabízení tradičních džemů svým předkům. Nebo pro nostalgické lidi, jako jsem já, kteří žijí daleko od domova a vracejí se do svého rodného města během jarních prázdnin, toužím po kandované dýni a kokosu, pak přejdu na žvýkací džem, voňavý džem a přidám kousek pikantního zázvoru, abych si zahřál žaludek.

Komentář (0)