„Rýžová pole jsou plná krevet“ a „dovednost v ruce“

Vietnamský jazykový král požádal soutěžícího, aby doplnil prázdné místo: „Rýžové pole s mangrovy není tak dobré jako... v ruce.“ Soutěžící to nedokázal vyplnit, takže to „přeskočil“ a odpověď programu zněla: „Rýžové pole s mangrovy není tak dobré jako dovednost v ruce.“

Mezitím poradce LM přednesl přednášku:

„Přehlédl jste některé věty, které mi připadají trochu ukvapené. [...]. Například: ‚Rozsáhlé rýžové pole není tak dobré jako dovednost v ruce.‘ A zde chtěli naši předkové zdůraznit píli a tvrdou práci lidí. Pokud se podíváme, vidíme, že většina řemeslných vesnic, zejména ty v okolí Hanoje , má obvykle jen velmi málo rýžových polí, ale proto velmi úspěšně rozvíjejí svá drobná řemesla. Gratuluji.“

Pokud je výše uvedené učení pravdivé, znamená to tedy, že „pracovití“ jsou pouze lidé v oblastech s „malým množstvím orné půdy“ a „drobnými řemesly“, zatímco ti ve venkovských oblastech s „hojnými poli“ „pracovití“ nejsou?

Ve skutečnosti i v oblastech s hojným množstvím akvakulturních farem se drobným řemeslným výrobcům stále daří. Například:

- Ach, dívko se zeleným pásem, / Chceš-li jít se mnou do Ke Buoi, pojď se mnou, / Moje vesnice má všude rýžová pole, / Je tam chladné jezero ke koupání a předení hedvábí (lidová píseň).

- An Phu má všude kolem rýžová pole / Má chladný rybník ke koupání a cukrárnu / Vyrábí cukrovinky pro maloobchod i velkoobchod / Prodává po celém Hanoji a dokonce i do Hai Phongu ... (Lidová báseň).

Jak tedy máme chápat rčení „Pole není tak dobré jako dovednost v ruce“?

Dotyčné přísloví má mnoho obměn: Hojné bohatství není tak dobré jako dovednost v ruce; Hojné bohatství není tak dobré jako dovednost v ruce; Hojná pole nejsou tak dobrá jako dovednost v ruce; Deset tisíc akrů úrodné půdy není tak dobré jako dovednost, kterou si s sebou nesete; Deset tisíc akrů úrodné půdy není tak dobré jako dovednost, kterou si s sebou nesete.

„Majetek“ zde zahrnuje skrytý i viditelný majetek. Skrytý majetek zahrnuje peníze, zlato, stříbro a šperky (věci, které lze skrýt a nejsou viditelné); viditelný majetek zahrnuje domy, pole, dobytek, prasata, kuřata atd., které každý může vidět.

V minulosti se bohatství kromě domů a peněz měřilo počtem akrů dobré zemědělské půdy (luong dien, thuc dien). Obdělávaná půda se přeměňovala na bohatství – druh aktiva, které bylo možné směňovat, kupovat a prodávat stejně jako peníze (jeden pozemek může projít rukama tisíců nebo desítek tisíc majitelů). Proto „bohatství všude“ nebo „farma všude“ (čtyři strany; tři strany, čtyři strany) a „deset tisíc akrů dobré zemědělské půdy“ v přísloví znamenají bohatství a peníze obecně.

Ve skutečnosti mnoho lidí zdědí po svých předcích obrovské množství majetku a půdy. Pak se ale stanou samolibými! Pokud nepracují a jen sedí a utrácejí, nakonec zkrachují.

Praxe prodeje půdy za účelem promarnění hazardem a extravagancí byla v minulosti tak běžná, že je popsána v lidové pohádce „Původ pláče volavky, čápa, holubice, hrdličky a myši“. V ní všechna tato zvířata původně vlastnila rozsáhlá pole a zahrady. Protože společně hráli hazardní hry, půjčovali si peníze a byli podvedeni (podepsáním falešných smluv), ztratili veškerou svou půdu ve prospěch čápa. Volavka, která o všechno přišla, musela čekat do setmění, kdy se čáp odebral domů spát, aby se vplížila ven a ukradla krevety a malé ryby z čápovy země („Volavka prodala svou zemi čápovi / Proto musí volavka celou noc sbírat; Proč volavka neví, jak se trápit? / Prodala svou zemi čápovi a teď musí v noci jíst“ - Lidová píseň).

„Pole jsou pokryta kudlankami nábožnými“, „hojnost kudlanek nábožných“ – to je přesně to, co to znamená.

Jak tedy máme chápat „dovednost v ruce“ (nebo „malou dovednost v ruce“ – hyperbolický způsob, jak říct „dovednost v ruce“)? Vztahuje se to na profese obecně, nikoli na „drobná řemesla“ nebo „řemeslné vesnice“, jak je chápe poradce LM. Mít dovednost v ruce znamená nebát se chudoby: „Prodej zboží a tkaní jsou způsoby, jak se uživit, / Člověk si musí dovednost udržet v ruce / Nezvládneš-li ji teď, zůstaneš pozadu / Později, až budeš chudý, nebudeš mít dovednost, abys si vydělal na živobytí“ (Lidová báseň).

Slovo „pole“ je zde tedy synonymem pro bohatství a peníze. Peníze, bohatství a půda, bez ohledu na jejich velikost („rozlehlá pole“, „obrovské bohatství“, „deset tisíc akrů zemědělské půdy“, „deset tisíc akrů zemědělské půdy“) jsou pouze vnějším majetkem; utrácejí se a pak pryč; přicházejí a odcházejí. Pouze „dovednost v rukou člověka“ (i malá dovednost), patřící jemu samotnému, je skutečně neocenitelnou formou bohatství vytvořeného vlastním dílem, které nikdy nezmizí; naopak může vytvářet materiální bohatství, způsobovat jeho růst a zajišťovat stabilní a udržitelný život (Zvládnutí jedné dovednosti přináší čest a prosperitu - Přísloví).

Hoang Tuan Cong

Odkaz: Někdo by mohl namítnout, že „rozlehlé pole není tak dobré jako dovednost v ruce“, což znamená, že i s velkým množstvím půdy a zemědělství se ekonomická hodnota rýže a brambor nemůže srovnávat s hodnotou řemeslníka nebo někoho, kdo pracuje v jiné zemědělské profesi. Pokud je to však tento případ, jedná se pouze o moderní interpretaci, nikoli o původní význam přísloví. V minulosti platilo: „Zemědělství je základem, když zemědělství upadá, všechna ostatní řemesla selhávají“, „Nejprve učenec, druhý farmář, když dojde rýže, člověk bezcílně bloudí“, „Nejprve farmář, druhý učenec“, „Pečlivá péče není tak dobrá jako malé pole.“ Mít mnoho polí k obdělávání vždy znamenalo hojnost a prosperitu.

Zdroj: https://baothanhhoa.vn/ruong-be-be-nbsp-va-nghe-trong-tay-279107.htm