Jarní barvy tradičních řemeslných vesnic v Bac Ninh.

BAC NINH - Zatímco podél břehů řeky začínají rašit květy broskví a na starobylých taškových střechách se stále vznáší tenká mlha, region Kinh Bac vstupuje do jara se svým jedinečným rytmem. Jaro se zde netěší jen festivalům nebo zářivým barvám městských ulic, ale evokují ho také staletí staré řemeslné vesnice – kde ruce řemeslníků tiše uchovávají vzpomínky, vdechují život každému výrobku a vytvářejí naplňující a hřejivý Tet (lunární Nový rok) pro každou vietnamskou rodinu.

Pocházející z vesnic u řeky

Stejně jako v jiných venkovských oblastech, i v Bac Ninh přichází jaro do řemeslných vesniček velmi brzy. Zatímco městské ulice ještě spí, mnoho vesnic je již jasně osvětlených a začíná nový pracovní den. Jaro pochází právě z těchto dílen – kde se mísí vůně čerstvě sklizené rýže, dřeva, země a ohně.

Na březích řeky Cau začíná obytná oblast Tho Ha (okres Van Ha) – starobylá země s historií sahající staletí – svůj nový den před 4. hodinou ranní. Řemeslo výroby závitků se stalo životní silou vesnice a pulzujícím kulturním dědictvím regionu Kinh Bac. Na bambusových rámech lemujících cestičky a na náměstí schnou v chladném vánku slonovinově bílé závitky a vytvářejí tak jednoduchou, ale teplou jarní scenérii.

Rýžový papír používaný na jarní závitky v Tho Ha se suší na konci roku na jemném slunečním světle.

Pan Trinh Dang Khoa, který se tomuto řemeslu věnuje již přes 40 let, uvedl, že k výrobě standardního rýžového koláče musí být každý krok přesný, od výběru rýže Khang Dan, jejího namáčení ve slané vodě podle specifického poměru, velmi jemného mletí mouky, tenkého a rovnoměrného rozprostření těsta, jeho napařování do uvaření a následného sušení na správném slunečním světle. „Nyní s pomocí strojů se produktivita mnohonásobně zvýšila, ale kvalita koláčů musí být stále zachována jako dříve,“ řekl pan Khoa. Každý den jeho rodina vyrobí asi 1 000 plechů, což odpovídá asi 7 000 rýžovým koláčkům. Během lunárního Nového roku jeho rodina zvyšuje produkci o dalších 3 500 koláčů, aby splnila objednávky. Proto se výrazně zvyšuje i jejich příjem; v průměru on a jeho manželka vydělávají zisk asi 700 000 až 800 000 VND denně.

Podle pana Bui Cong Lyho, dlouholetého zkušeného řemeslníka, je proces sušení „tajemstvím“ rýžových koláčků Tho Ha. „Sušení na správném množství slunečního světla zajišťuje, že jsou žvýkací, a i po namočení ve vodě zůstávají pevné a nerozpadají se,“ řekl. Nyní jsou lidé díky elektrickým sušičkám proaktivnější a už se nemusí spoléhat na počasí a půdu jako dříve.

Thổ Hà nemá rýžová pole a je ze tří stran obklopeno řekami. Když na začátku 20. století upadla výroba keramiky, lidé se zcela přeorientovali na výrobu tortilek na jarní závitky. Od té doby toto řemeslo uživilo generace. V současné době se v obytné oblasti tomuto řemeslu věnuje přes 300 domácností, které zaměstnávají více než 1 000 pracovníků. Je pozoruhodné, že 27. června 2025 bylo řemeslo výroby tortilek na jarní závitky v Thổ Hà uznáno Ministerstvem kultury, sportu a cestovního ruchu za národní nehmotné kulturní dědictví – což je milník potvrzující trvalou hodnotu tohoto řemesla v moderní době.

Jarní atmosféra se po odchodu z Tho Ha dále šíří do dalších řemeslných vesnic. V řemeslné vesnici Dong Ky (okres Dong Nguyen) se zvuky dlát a strojů mísí se světly truhlářských dílen od rána do večera. Oltářní stoly, horizontální plakety a dvojverší jsou dokončeny včas pro Tet, ztělesňujíc pečlivé řemeslné zpracování a víru v prosperující nový rok. Podobně v řemeslné vesnici Phu Lang (obec Phu Lang) hoří hrnčířské pece jasně ve dne v noci. Glazura z úhoří kůže je teplá a bohatá a tvary keramiky jsou jednoduché, ale zároveň rafinované. Řemeslníci říkají, že keramika je nejkrásnější, když se vyrábí na konci roku – kdy se země, voda a oheň dokonale prolínají.

Zachování tradičních řemesel v moderním životním stylu.

Bac Ninh není jen domovem několika slavných řemeslných vesnic, ale zemí stovek řemesel, kde každá vesnice nese svůj vlastní příběh odolnosti a přizpůsobivosti. Od keramiky Phu Lang po rýžový papír Tho Ha na jarní závitky, víno z vesnice Van... mnoho výrobních závodů odvážně inovovalo, budovalo značky a přispívalo k vytváření pracovních míst a zvyšování příjmů lidí. Ke konci roku se může produkce každého závodu zvýšit o 5–10 % ve srovnání s předchozími měsíci.

V řemeslné vesnici Phu Lang se na lunární Nový rok vyrábějí keramické vázy.

Ve vesnici Phu Lang je hrnčířská dílna Ngoc skvělým příkladem kreativity v rámci tradice. Dílna o rozloze přes 1 000 m², která je od roku 2008 certifikována pro výrobu a podnikání, je vědecky navržena a zahrnuje prostor pro vystavení a praktické zkušenosti. V současné době dílna produkuje přibližně 1 000 uměleckých děl, jako jsou vázy, květináče, fontány feng shui, konvice a šálky, kadidelnice, svíčky podporující zdraví a dekorativní zahradní malby s použitím tradiční glazury z úhoří kůže.

Paní Doan Minh Ngoc, majitelka dílny, uvedla, že ona a její manžel jsou čtvrtou generací v hrnčířském řemesle. Aby udrželi krok s trhem, vytvořili řadu „čistých“ glazur vyrobených z popela z rýžových slupek, palivového dřeva, lotosových stonků a aluviální půdy z řeky Cau, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Výrobky Ngoc Pottery získaly v roce 2025 mnoho prestižních ocenění a v současné době se široce spotřebovávají v tuzemsku a vyvážejí do Thajska, Jižní Koreje a dalších zemí. „Zachování řemesla neznamená jen zachování starých technik, ale také o to, aby řemeslo ožilo v dnešním životě. Aby toho bylo dosaženo, musí každý řemeslník a umělec věnovat veškeré své úsilí a vážit si každého ze svých výrobků,“ sdělila paní Ngoc.

Podle paní Nguyen Thi Tinh, starostky vesnice Phu Lang, má zdejší řemeslná vesnice (včetně vesnic Phu Lang, Thu Cong a Doan Ket) více než 200 domácností zabývajících se hrnčířstvím, přičemž jen ve vesnici Phu Lang je jich asi 100. Zatímco dříve se zde vyráběly pouze tradiční džbány, hrnce a hliněné nádoby, nyní se do vesnice vrátilo mnoho mladých lidí, kteří absolvovali univerzity výtvarných umění, kteří se stali řemeslníky a vytvářejí vysoce hodnotné umělecké výrobky. Spolu s úsilím obyvatel pomohlo Phu Langu zachovat a propagovat jeho tradiční značku hrnčířství i mnoho projektů na ochranu přírody podporovaných provincií a Japonskou agenturou pro mezinárodní spolupráci (JICA).

Kromě keramiky se řemeslné vesnice v Bac Ninh dělí do pěti hlavních sektorů, od zpracování zemědělských produktů a řemesel až po okrasné rostliny a venkovské služby. Prostřednictvím programu OCOP a politik podporujících řemeslné vesnice investovala provincie miliardy dongů do podpory budování značky, označování a expanze na trh. Díky tomu byly produkty jako Lang Van Wine uznány jako čtyřhvězdičkový produkt OCOP a staly se pro spotřebitele známou značkou.

Tradiční řemeslné vesnice nicméně stále čelí četným výzvám, jako je malý rozsah, znečištění životního prostředí a obtíže s hledáním trhů pro své výrobky. Podle pana Luu Van Khaie, vedoucího oddělení pro kooperativní ekonomiku a rozvoj venkova (Ministerstvo zemědělství a životního prostředí Bac Ninh), je klíčovým faktorem udržet si a rozvíjet tým kvalifikovaných řemeslníků a umělců, podporovat kreativitu, předávat dovednosti a propojit ochranu památek s rozvojem cestovního ruchu a zelenou ekonomikou.

Každé jaro putují výrobky z tradičních řemeslných vesnic s obchodníky do všech koutů země a objevují se na slavnostních stolech a rodinných setkáních. Za tímto prosperujícím svátkem Tet se skrývá tvrdá práce nesčetných bezesných nocí, drsné ruce řemeslníků a nehynoucí touha zachovat svá řemesla. Jarní atmosféra řemeslných vesnic v Bac Ninh proto není jen barvou výrobků, ale také jarem víry, identity a země stovek řemesel, která se tiše proměňuje a vykročí do budoucnosti.

Text a fotografie: Do Thanh Nam

Zdroj: https://baobacninhtv.vn/sac-xuan-lang-nghe-bac-ninh-postid437548.bbg