Posel hanojského jara na vzdáleném ostrově.

Hanojské jaro se vždycky vyznačuje zářivými barvami broskvových květů uprostřed rušného městského života... A po mnoho let se tento jarní duch přenáší tichými cestami, překonáváním tisíců námořních mil rozbouřeného moře a přinášením tepla pevniny na odlehlé ostrovy naší vlasti.

Větve broskvových květů a kumquaty z Hanoje se připravují v námořním přístavu Cam Ranh k přepravě na ostrov po moři. Foto: Anh Tuan

Jarní květy odolávají bouřím

Jak se rok chýlí ke konci a začíná foukat jemný východní vítr, Hanoj ​​vstupuje do období tichých, ale teplých příprav. V ulicích začínají rašit světle růžové květy broskví, kumkváty dozrávají se zlatavými plody a květináři se proplétají mrholením, což signalizuje, že se blíží Tet (lunární Nový rok). Život se zdá být trochu zpomalený a uvolňuje místo pocitům sounáležitosti a očekávání klidného nového jara.

Pro obyvatele Hanoje je jaro o shledání se, vzpomínkách, ale také o zodpovědnosti. V tomto tichém proudu se květy broskví, kumkváty, zelené lepkavé rýžové koláčky a červené dvojverší staly nití spojující domácí frontu s bitevní linií, takže i tisíce kilometrů od sebe zůstávají city nedotčené.

Pan Vo Viet (okres Nghia Do, bývalý okres Cau Giay) je již více než 10 let láskyplně nazýván „poslem“ přinášejícím jaro z Hanoje na ostrovy. Není to jen proto, že je aktivním členem Vietnamské asociace moře a ostrovů, ale také pro jeho trvalou a hlubokou lásku k moři a ostrovům, lásku, kterou věnuje více než deset let plavbám po moři.

Pan Vo Viet, narozený v Quang Namu a usazený v Hanoji, v sobě nese hlubokou náklonnost jak k pevnině, tak k ostrovům. V průběhu let se zúčastnil mnoha cest do Truong Sa, na platformu DK1, na severní ostrovy a do oblasti jihozápadního moře, takže lépe než kdokoli jiný chápe útrapy a tiché oběti důstojníků a vojáků na frontě vlasti.

„Poté, co jsem na ostrovech strávil tolik času a žil s vojáky, považuji ostrovy za svůj domov a námořní důstojníky za svou rodinu,“ sdělil Viet. Toto silné pouto ho motivuje k tomu, aby každý lunární Nový rok pečlivě plánoval a přinášel na ostrovy ducha hanojského jara.

Mnohokrát, uprostřed rušných dnů před Tetem (lunárním Novým rokem), kdy ulicemi již panovala atmosféra rodinných setkání, pan Viet stále pilně pracoval ve svém broskvovém sadu, prohlížel si každý strom a jeho tvar v naději, že vybere ty nejkrásnější a nejodolnější větve, dostatečně pevné, aby odolaly bouřím na otevřeném moři a dosáhly vzdáleného ostrova.

Pan Viet, který žije a pracuje v hlavním městě, byl pověřen úkolem vybrat nejkrásnější větvičky broskvových květů a kumquatové stromy z hanojských vesnic, kde se dlouholetě pěstují broskve a kumquaty. Od aluviálních plání podél Rudé řeky až po broskvové sady v Dong Anh je každý strom pečlivě vybírán a opečováván, jako by byl prodchnut samotnou duší jara v hlavním městě.

Práce se může zdát jednoduchá, ale vyžaduje pečlivost, zodpovědnost a velké obětavost. Květy broskví musí být dostatečně zralé, pupeny rovnoměrně rozložené a strom dostatečně pevný, aby vydržel dlouhou cestu po moři. Po přepravě vlakem do námořního přístavu Cam Ranh pokračují větve broskví a kumquaty v cestě námořními loděmi přes oceán na ostrovy.

V rámci příprav na cestu začátkem roku 2026 se pan Viet a členové Vietnamské asociace pro moře a ostrovy, včetně mnoha novinářů a umělců, vydali do broskvového sadu pana Vu Van Tinha (obec Vinh Thanh), aby vybrali ty nejkrásnější broskvoně. Sad se nachází podél Rudé řeky, naproti broskvovému sadu Nhat Tan a kumquatovému sadu Tu Lien, místům, která se v Hanoji stala známými symboly jara.

Proto hned od začátku zimy, kdy fouká první severní vítr, majitelé a členové sadů chodí na pole, aby oloupali listí a pečlivě se starali o rostliny. V krutém chladu konce roku nese každý pomalý a pečlivý pohyb naději, že jaro na tomto odlehlém ostrově bude stejně úplné a hojné jako na pevnině.

„Každá cesta za broskvemi na ostrov mi přináší velmi zvláštní pocit. I když to dělám už přes 10 let, pokaždé, když se připravuji na odjezd, cítím se nervózní, nadšený a hrdý,“ sdílel pan Vo Viet.

Pro ty, kteří se přímo účastnili cesty, je okamžik, kdy spatřili větvičky sakur úhledně uspořádané na palubě lodi uprostřed rozlehlého moře a nebe, vždy nezapomenutelnou vzpomínkou. Byla to doba, kdy se zdálo, že už dorazilo jaro, i když pevnina byla stále velmi daleko.

Pan Vu Van Tinh dále uvedl, že všechny květy broskví v zahradě pocházejí z odrůdy Nhat Tan, která je známá svou odolností; čím je mrazivější počasí, tím více energie shromažďuje k rozkvětu s příchodem jara. Již více než deset let přispívají tyto hanojské květy broskví k vytváření vřelých oslav Tetu na odlehlých ostrovech a stávají se symbolem lásky a podpory od domova až po frontu.

Vlny prostupuje vůně pevniny.

Námořní vojáci s větvemi hanojských broskvových květů.

„Uprostřed rozlehlého, větrem ošlehaného oceánu stále zářivě kvetou hanojské broskvové květy. V této známé vůni námořní vojáci jasně cítí teplo domova a vnímají Hanoj ​​jako něco velmi blízkého,“ řekl dojatě Tran Vu Thanh, předseda Vietnamské asociace moří a ostrovů.

4. ledna 2026 dokončily zářivě kvetoucí broskvoně a zlatavé kumkvaty svou první etapu cesty, ze zahrad podél hráze Rudé řeky do vojenského přístavu Cam Ranh. Na molu si vojáci podávali jednotlivé větvičky broskvoňových květů a kumkvaty z ruky do ruky, jako by dostávali vzácný dar z hlavního města.

Uprostřed rytmického šplouchání vln o trup lodi se vynořují jednoduché, ale teplé jarní barvy Hanoje, které rozptylují část drsnosti mořského vánku a dodávají novou motivaci pro nadcházející dlouhé plavby.

Odtud pokračuje hanojské jaro, které se plaví po vlnách k jihozápadním ostrovům. Uprostřed rozlehlého moře a nebe se na palubě lodi rozprostírají růžové květy broskvoní a zlatavé odstíny kumkvátů, které vytvářejí scenérii, jež je zároveň posvátná i známá.

Novinář Do Tuan Anh (z novin Zdraví a život), který se cesty přímo účastnil, zachytil mnoho dojemných okamžiků, kdy broskvové květy Nhat Tanu rozkvétaly uprostřed rozlehlého oceánu. Tyto snímky bez jakéhokoli vysvětlení dokonale vyjadřovaly význam jara, víry a spojení mezi domovem a frontou.

Na ostrově Hon Khoai (provincie Ca Mau ) začínají květy hanojských broskví rašit vedle květů jižanských meruněk, zelených lepkavých rýžových koláčků a červených dvojverší. V této atmosféře harmonie mezi Severem a Jihem se vojáci a civilisté na ostrově připravují na společnou oslavu svátku Tet a sdílejí příběhy ze své vlasti.

Na ostrově Hon Chuoi (provincie Ca Mau) navzdory obtížným životním podmínkám a odlehlé dopravě jasně září duch solidarity mezi armádou a lidem. Důstojníci a vojáci radarové stanice 615 a pohraniční stráže Hon Chuoi nejen úspěšně plní své povinnosti v oblasti národní obrany a bezpečnosti, ale také se aktivně zapojují do aktivit sociální péče a starají se o životy obyvatel ostrova.

Kapitán Nguyen Duc Hung, vedoucí radarové stanice 615, uvedl, že každý svátek Tet mají dary z hlavního města velký duchovní význam. Slouží jako motivace pro důstojníky a vojáky, aby pevně stáli v první linii a udržovali neochvějnou důvěru v domácí frontu.

Podle kontradmirála Ngo Van Thanha zaujímá oblast jihozápadního moře obzvláště důležité postavení z hlediska národní obrany a bezpečnosti. Broskvové květy a kumquaty, symboly Hanoje, jsou praktickým zdrojem povzbuzení a přispívají k posílení ducha a vůle vojáků i civilistů na odlehlých ostrovech v novém roce.

Pan Vu Van Tinh, který se vydal na jarní cestu z Hanoje na ostrov, neskrýval své dojetí. Pěstování broskvových květů se věnuje již přes 30 let a každý rok na konci roku věnuje veškeré své úsilí tomu, aby větvičky broskví krásně kvetly na okraji vln. „Stromy jsou jako lidé; musíte se o ně starat od kořenů, aby květy vydržely,“ řekl pan Tinh.

V jemném mrholení se cesta do vesnice broskvoní Dong Anh zdá měkčí pod kroky těch, kteří milují moře a ostrovy. Broskve raší a signalizují blížící se teplý Tet (lunární nový rok). A na vzdálených ostrovech, uprostřed rozlehlého moře a nebe, květiny Hanoje tiše projevují svou krásu jako poslové jara a nesou plnou náklonnost hlavního města na milované ostrovy vlasti.

Zdroj: https://hanoimoi.vn/su-gia-cua-mua-xuan-ha-noi-noi-dao-xa-731935.html