Úvahy o Tetovi v minulosti

Tradiční vietnamské novoroční zvyky byly jednoduché, radostné, harmonické a hluboce zakořeněné v národní kulturní identitě.

Tet (vietnamský Nový rok), který symbolizuje začátek nové sezóny sázení, nového měsíce, nového ročního období a nového roku, má v životech Vietnamců obrovský význam.

Pro každého Vietnamce je Tet časem rodinných setkání. Děti a vnoučata, kteří pracují daleko, bez ohledu na to, jak jsou zaneprázdnění, se snaží vrátit domů a oslavit Tet se svými rodinami. Každý se snaží dokončit svou práci a vyrovnat všechny dluhy před Tetem, aby mohl nový rok přivítat v klidu a šťastně.

Tradiční vietnamské novoroční zvyky byly jednoduché, radostné, harmonické a hluboce zakořeněné v národní kulturní identitě.

Pro Vietnamce je Tet (lunární Nový rok) harmonickým spojením snů a reality. Tet se netýká jen materiálních věcí, jídla a zdobení domu… ​​je to také krásný aspekt duchovní kultury, čas vzpomínání na předky a čas pro teplo, posvátná rodinná pouta a ducha komunity.

Pro Vietnamce se lunární Nový rok slaví tři dny, ale příprava na tyto tři dny vyžaduje téměř celý rok tvrdé práce.

Nejdříve tu byl chov prasat. Tehdy neexistovala žádná hybridní plemena prasat ani krmiva podporující růst; chovali jsme pouze původní prasata krmená otrubami vařenými s banánovými stonky, batáty nebo okřehkem. Přibírala jen 4–6 kg měsíčně. Abychom tedy na Tet (vietnamský Nový rok) dosáhli hmotnosti 50–60 kg masa, museli jsme s jejich chovem začít od začátku roku.

Pro drtivou většinu lidí žijících ve venkovských oblastech, kteří se živí zemědělstvím, jsou lepkavé rýžové koláčky s vepřovým masem základním jídlem pro obětiny a jídla během Tetu (lunárního Nového roku).

Rodiny, které si mohou dovolit vyrobit banh chung (tradiční vietnamské rýžové koláčky), začnou kupovat lepkavou rýži, mungo fazole atd. již na začátku dvanáctého lunárního měsíce. Dokonce i listy používané k balení, jako jsou listy dong, a šňůrky na vázání banh chungu a banh gio (další druh vietnamské klobásy), musí být připraveny předem, nečekat až do Tetu (lunárního Nového roku). Jak se připravují? Ti, kteří mají zahrady, sbírají spadané listí po celý rok, krájejí ho, natrhají na tenko a zabalí, aby ho použili k výrobě gio během Tetu.

Každý rok 15. dne 12. lunárního měsíce každá domácnost připravuje nakládanou cibuli. Kupují se velké kulaté cibule, které se 5 dní namáčí ve vodě s dřevěným popelem, poté se oloupou, odříznou kořínky a dva dny se smíchají se solí, než se voda z namáčení scedí. Trvá dalších 7–8 dní, než cibule ztratí svou pikantnost a promění se v mírně kyselé okurky. I když se nejedná o hlavní chod, je nepostradatelnou součástí stolu Tet (lunárního Nového roku), takže v minulosti byla považována za jednu ze šesti charakteristických položek Tet: „novoroční tyč, petardy, zelený lepkavý rýžový koláč / tučné vepřové maso, nakládaná cibule, červené dvojverší.“

Atmosféra Tet začíná 23. dne 12. lunárního měsíce obětováním Kuchyňským bohům před jejich vystoupením do nebe. Od 24. dne je atmosféra již rušná; děti si kupují petardy na trhu a s hlasitými ránami je odpalují na vesnickém náměstí. Dospělí čistí oltáře předků, vzdávají úctu božstvům u hrobů svých prarodičů a praprarodičů a důkladně uklízejí své domy a sousedství...

Od 27. do 30. dne dvanáctého lunárního měsíce je každá domácnost zaneprázdněna porážkou prasat, balením banh chung a banh te (tradičních vietnamských rýžových koláčků), výrobou che lam (druh sladké polévky), vařením arašídových bonbónů a výrobou nadýchané rýže.

S výjimkou několika rodin úředníků a obyvatel měst, kteří slavili Tet drahými lahůdkami, se drtivá většina lidí ve venkovských oblastech, kteří se živili zemědělstvím, spoléhala na lepkavé rýžové koláčky s vepřovým masem jako základní jídlo pro obětiny a jídla během Tetu.

Obvykle každá domácnost porazí jedno prase; pokud je rodina malá nebo chudá, rozdělí se o jedno prase mezi dvě rodiny; pokud je rodina velmi malá nebo velmi chudá, rozdělí se o kýtu nebo půlku kýty.

Po celý 28. až 30. den dvanáctého lunárního měsíce se vesnicemi ozývalo kvílení prasat a lidé se sháněli podél břehů řek, někteří drhli banánové listy, jiní připravovali vepřová střeva.

Po celý rok je vše jako obvykle rušné, jídla jsou jednoduchá a skládají se jen z několika pokrmů: zeleniny, nakládané cibule, ryb, krevet, krabů, úhořů, šneků a žab. Pouze během Tetu (lunárního Nového roku) se poráží prase a mají možnost připravit propracované pokrmy k obětování před konzumací. Z prasečí hlavy se často vyrábí vepřová klobása zvaná „gio thu“, zatímco z panenky se rozdrtí „gio lua“ a některé rodiny dokonce připravují „gio mo“. Smažené vepřové karbanátky se vyrábějí z rozdrceného libového masa ve tvaru kotoučů, zatímco grilované karbanátky se krájejí a marinují v cibuli, rybí omáčce a také v galangalu a fermentované rýžové pastě, poté se napíchnou na bambusové tyčinky, každá špejle pojme 7–8 kusů.

Vepřové břicho nebo směs libového a tučného masa se vaří dozlatova, poté se nakrájí na proužky široké několik prstů a smaží se na pánvi. Žebra se nakrájejí na kostky a grilují se nebo se vykostí, čímž se vyrobí grilované vepřové karbanátky. Kosti se používají k dušení sušených bambusových výhonků. Mnoho rodin také dělá fermentované vepřové závitky zabalené v listech guavy, protože dodávají svátku Tet bohatou a autentickou chuť.

Banh chung (vietnamský lepkavý rýžový koláč) je lahodný pokrm a zrnka rýže si pěstují sama, takže je není třeba měřit. Problém je však v tom, že jen pět nebo sedm bohatých rodin ve vesnici si mohlo dovolit měděný hrnec, ve kterém by se dalo upéct třicet nebo čtyřicet koláčů. Proto si je musely navzájem půjčovat a předem se domluvit s majitelem. Některé rodiny začaly péct koláče ráno 27., zatímco poslední rodina, která si koláče půjčila, byla odpoledne 30. a pečlivě propočítala, jak hrnec vrátit, než hostitel zapálí kadidlo na přivítání Nového roku za dunivých petard oslavujících příchod nového roku.

Po třech dnech Tetu pokračuje hodování ještě mnoho dalších dní. Příbuzní a přátelé z daleka přicházejí na návštěvu a sdílejí jídlo. Děti a vnoučata se potulují a baví se hrami, jako je houpání, hraní kuliček, přetahování, kohoutí zápasy, zápasení a šachy, a když mají hlad, vracejí se domů, aby si sháněli jídlo. Zvyk je: „Leden je měsícem hodování a veselí.“ Hodují a veselí se, aby vynahradili dlouhou zimu strávenou dřinou na polích pod sluncem a rosou. Hodují a veselí se, protože veškerá zemědělská práce je hotová.

Závěrečná příprava zahrnuje přinesení drobných, které se dají dětem jako novoroční dárek. Nejprve se ráno prvního dne lunárního Nového roku rozdají peníze dětem a vnoučatům v rodině a poté je dostane každé dítě, které přijde na návštěvu. Pokud je povinností navštívit starší nebo nadřízené a pozdravit je k Novému roku, měly by se s sebou přinést i drobné, které se dají dětem.

Odpoledne 30. dne lunárního Nového roku každá domácnost vztyčí uprostřed nádvoří novoroční tyč. Používají malé bambusové nebo rákosové stonky s hroty zahnutými jako rybářské pruty a přivážou k nim červenozelenou vlajku nebo svazek divokých pandanových listů jako signál, že přivítají své předky doma na Tet a odhánějí zlé duchy. Zdá se, že přípravy na Tet jsou velmi rozsáhlé a namáhavé. Ale kupodivu si nikdo nestěžuje; mladí i staří, muži i ženy, všichni jsou radostní a nadšení.

Lidé uklízejí své domy a zabalují banh chung (tradiční vietnamské rýžové koláčky) na přivítání Tetu.

Příprava na Tet, tedy na přivítání Nového roku, není jen o péči o každodenní věci, ale také o uchovávání si drahocenných vzpomínek a hlubokých vztahů.

Přesně o půlnoci lidé zapalují vonné tyčinky a svíčky, aby uctili své předky, zesnulé příbuzné a vítali příchod jara.

Podle vietnamské tradice „prvního návštěvníka roku“ platí, že pokud první den svátku Tet vše proběhne hladce, štěstí bude trvat po celý rok. Proto je první host, který v novém roce navštíví dům, velmi důležitý.

Na konci každého roku rodiny záměrně vyhledávají veselé, živé, bystré a morálně bezúhonné jedince ze své rodiny a širší rodiny, kteří by se stali prvními návštěvníky roku. Návštěvník se obvykle zdrží jen 5–10 minut a doufá v hladký a úspěšný nadcházející rok.

Během tří dnů Tetu mohou ženy navštívit chrámy a pagody, muži hrají karetní hry jako „to tom“ a šachy a vesnice pořádá tradiční lidové hry. Odpoledne třetího dne Tetu rodiny pořádají obřad rozloučení se svými předky.

První a druhý den lunárního Nového roku se lidé zdržují zabíjení zvířat a vyhýbají se kopání nebo zametání země, aby sváteční atmosféra příliš brzy nevyprchala.

Během lunárního Nového roku se lidé zdržují nepříjemných věcí, hádek nebo sporů a odkládají stranou veškeré zášti a konflikty.

Chudí mají od svých příbuzných příležitost společně oslavit Tet; žebrákům stačí stát u dveří a říct pár slov štěstí, aby od majitele domu dostali banh chung (tradiční vietnamské rýžové koláčky), maso a gio (vietnamskou klobásu). Vietnamci často říkají: „Chudí a hladoví se třemi dny Tetu nestarají / Bohatí otevírají svá srdce se soucitem.“

Sedmý den lunárního Nového roku každá rodina sundává novoroční tyč, čímž označuje konec svátku Tet. Lidé se poté shromažďují na posvátných místech, jako jsou společenské domy, chrámy a svatyně, kde pořádají jarní slavnosti, nabírají vodu, hrají tradiční operu a účastní se kuchařských soutěží.

I když se děti a vnoučata odstěhují žít daleko, stále se vracejí, aby přinesli dárky pro své prarodiče a rodiče během Tetu (lunárního Nového roku), přičemž množství dárků závisí na jejich životních podmínkách. Pokud jsou bohatí, přinesou lahodné jídlo a vzácné lahůdky; pokud jsou chudí, musí přinést alespoň něco malého jako dárek. Pokud jejich prarodiče a rodiče žijí v bohatství, někdy jejich děti a vnoučata přinesou větvičku broskvových květů, dva květináče chryzantém nebo pár narcisů; někdy stačí k potěšení rodičů jen petarda. Kromě povinnosti dětí a vnoučat je tu také povinnost studentů. I když se z nich stali učenci nebo mandaríni se jmény vyrytými na kamenných deskách, studenti si musí stále pamatovat na návštěvu svých starých učitelů.

Podle Vietnamplus.vn

https://mega.vietnamplus.vn/tan-man-tet-xua-5542.html

Zdroj: https://thoidai.com.vn/tan-man-tet-xua-196681.html