Náhodné myšlenky o starém Tetovi

Starověké vietnamské novoroční zvyky byly jednoduché, radostné, harmonické a prodchnuté národní kulturní identitou.

Znamená to začátek nového období setí, nového měsíce, nového ročního období, nového roku, takže Tet má v životech Vietnamců velký význam.

Pro každého Vietnamce je Tet příležitostí k setkání rodiny. Děti pracující daleko, bez ohledu na to, jak jsou zaneprázdněné, se snaží vrátit domů a oslavit Tet se svými rodinami. Každý se snaží dokončit svou práci a splatit dluhy před Tetem, aby mohl nový rok přivítat v míru a radosti.

Starověké vietnamské novoroční zvyky byly jednoduché, radostné, harmonické a prodchnuté národní kulturní identitou.

Tet je pro Vietnamce harmonií mezi sny a realitou. Tet se netýká jen materiálních věcí, jídla, výzdoby domu… ​​Tet je také krásnou součástí duchovní kultury, vzpomíná na prarodiče a předky, lidé se obracejí k vřelosti a posvátnosti rodiny, klanu a sousedské náklonnosti.

Pro Vietnamce se říká, že Tet se slaví tři dny, ale na to, aby se Tet slavil tři dny, je třeba se připravovat téměř celý rok.

Nejdříve byl chov prasat. V té době neexistovala žádná křížená prasata ani krmivo podporující růst. Všechna prasata byla krmena otrubami vařenými s banánovníky, sladkými bramborami nebo okřehkem. Přirostla pouze o 4–6 kg měsíčně. Aby tedy Tet dosáhl hmotnosti 50–60 kg masa, musela být chována od začátku roku.

Velká většina lidí, kteří se živí zemědělstvím na venkově, používá banh chung a vepřové maso jako základ pro obětiny a jídla Tet.

Pro ty, kteří si mohou dovolit zabalit banh chung, mají již od začátku prosince připravenou lepkavou rýži, zelené fazolky atd. Dokonce i listy používané k zabalení koláčů, jako jsou listy dong, a provázky používané k zavazování banh chungu a banh gio, musí být připraveny předem, nečekat až do doby blízko Tetu. Jak to dělají? Ti, kteří mají zahrady, sbírají spadané listí po celý rok, krájejí ho, na tenké plátky ho nakrájejí a srolují, aby ho použili v kuchyni k zabalení gio během Tetu.

Každý úplněk dvanáctého lunárního měsíce si každá rodina připravuje nakládanou cibuli. Velké kulaté cibule se kupují, namočí na 5 dní do vody, poté se oloupou, odříznou kořeny, na 2 dny se smíchají se solí a poté se voda z namáčení slije. Trvá 7–8 dní, než cibule ztratí svou pálivost a promění se v nakládanou cibuli. Ačkoli se nejedná o hlavní chod, je tento pokrm na tácu Tet nepostradatelný, takže v minulosti byl klasifikován jako jeden ze 6 typických obětin Tet: „Tyč, petardy, zelené čtvercové koláče/Tučné maso, nakládaná cibule, červené rovnoběžné věty.“

Atmosféra Tet začíná 23. prosince, kdy jsou uctíváni Kuchyňští bohové na své cestě do nebe. Od 24. prosince je atmosféra velmi živá, děti si na trhu kupují malé petardy, které rozsvěcují a hrají si na společném dvoře domu. Dospělí čistí oltáře předků, navštěvují bohy u hrobů svých předků a provádějí generální úklid domu a uliček...

Od 27. do 30. prosince je každá rodina zaneprázdněna porážkou prasat, balením banh chung a banh te, mícháním chè lam, vařením arašídových bonbonů a výrobou akné.

S výjimkou několika rodin mandarínů a měšťanů, kteří slaví Tet drahými lahůdkami, používá drtivá většina lidí, kteří se živí zemědělstvím na venkově, banh chung a vepřové maso jako základ pro obětiny a oslavy Tetu.

Obvykle každá rodina porazí jedno prase, rodiny s malým počtem lidí nebo chudé rodiny se o jedno prase dělí, rodiny s velmi malým počtem lidí nebo velmi chudé rodiny snědí stehno nebo půlku stehna.

Celý den od 28. do 30. prosince se vesnicí ozývalo kvílení prasat. Břehy řeky se hemžily lidmi, kteří přicházeli a odcházeli, tu třeli listy psího chleba, tam vyráběli vepřové vnitřnosti.

Celoročně rušná, jednoduchá jídla sestávající z několika pokrmů, samá zelenina, okurky, nakládaná cibule, ryby, krevety, krabi, úhoři, šneci a žáby. Na Tet poráželi prase, aby měli možnost si jídlo připravit před obětováním a následným jídlem. Hlava se často používá k zabalení šunky zvané „gio thu“, panenka se roztlouká, aby se šunka zabalila, některé rodiny také obalují šunku tukem. Smažená šunka se vyrábí z libového masa roztloučeného do tvaru talíře, grilovaná šunka se nakrájí na plátky a marinuje v cibuli, rybí omáčce a také se marinuje v galangalu a rýžovém octu, bambus se brousí na špízy po 7-8 kusech.

Vepřové břicho neboli polovina libového nebo tučného břicha se vaří dozlatova, poté se nakrájí na několik tyčinek o šířce prstu a smaží se na pánvi. Žebra se nakrájejí na kostky a grilují se kleštěmi, nebo se kosti oholí na klobásu. Kosti se používají k dušení se sušenými bambusovými výhonky. Mnoho rodin také připravuje nem thinh zabalený v listech guavy, protože má bohatou novoroční chuť.

Banh chung je vynikající pokrm, zrnka rýže si lidé připravují sami a není nutné je odměřovat. Problém je ale v tom, že měděný hrnec, ve kterém se uvaří třicet nebo čtyřicet zrnek rýžových placek, si ve vesnici může dovolit jen pět nebo sedm bohatých rodin. Proto si ho člověk musí půjčit a rozdávat a předem požádat majitele, aby to zařídil. Některé rodiny vaří placky od rána 27., poslední rodina, která si je půjčí, je odpoledne 30., s tím, že hrnec vrátí dříve, než majitel zapálí vonnou tyčinku na přivítání Nového roku a ozvou se petardy na oslavu nového roku.

Kromě tří dnů Tetu trvá jídlo a pití ještě mnoho dalších dní. Příbuzní a přátelé, kteří žijí daleko na jarním výletě, se zastavují na jídlo. Děti a vnoučata se procházejí po okolí a hrají si houpání, kuličky, přetahování, kohoutí zápasy, zápas, šachy a když mají hlad, vracejí se hledat jídlo. Zvyk je tento: „Leden je měsícem jídla a hraní.“ Jídlo a hraní vynahrazuje zimní válení se na polích pod sluncem a rosou. Jídlo a hraní, protože veškerá zemědělská práce je hotová.

Poslední přípravou je rozdání drobných dětem. Nejprve se ráno prvního dne nového roku rozdají drobné dětem v domě a poté se drobné rozdají i každému dítěti, které přijde na návštěvu. Pokud máte povinnost navštívit starší a popřát jim šťastný nový rok, měli byste přinést drobné i dětem.

Odpoledne 30. Tetu každý dům vztyčí uprostřed dvora tyč. Umístí malý bambusový nebo rákosový stromek se špičkou stále zahnutou jako rybářský prut, k němuž je přivázán červenozelený prapor nebo svazek divokých pandanových listů jako signál k přivítání předků k oslavě Tetu a k odhánění zlých duchů. Zdá se, že práce na přípravě na Tet je velmi náročná. Ale kupodivu si nikdo nestěžuje, ale všichni, mladí i staří, muži i ženy, jsou šťastní a nadšení.

Lidé uklízejí své domy a balí banh chung, aby oslavili Tet.

Při přípravě na Tet, přivítání Nového roku, se nestarejte jen o každodenní věci, ale připravte se také na lásku a hluboké vztahy.

Přesně v 0:00 lidé zapalují kadidlo, aby uctili své předky, zesnulé příbuzné atd., a přivítali tak Nový rok.

Podle zvyku navštívení domu jako první v novém roce věří Vietnamci, že pokud první den nového roku půjde vše hladce, budou mít štěstí po celý rok. První host, který v novém roce navštíví dům, je proto velmi důležitý.

Každý konec roku každá rodina záměrně hledá ve své rodině a příbuzných veselé, živé, hbité a morálně bezúhonné lidi, kteří by na Nový rok jako první vstoupili do domu. První člověk, který vstoupí do domu, obvykle přijde jen na 5–10 minut a dlouho se nezdrží s nadějí, že vše v roce proběhne hladce.

Během tří dnů svátku Tet mohou ženy navštěvovat chrámy a pagody, muži hrají karty, šachy a vesnice pořádá lidové hry. Odpoledne 3. dne Tetu se v rodině koná obřad na rozloučenou se svými předky.

První a druhý den Nového roku se lidé zdržují zabíjení, nekopou ani nezametají, aby barvy Tetu příliš brzy nevybledly.

Během Tetu se lidé vyhýbají říkání špatných věcí, hádkám nebo hádkám a eliminují veškerou nenávist a konflikty.

Chudí mají od svých příbuzných příležitost oslavit Tet společně; žebráci stačí, když se postaví ke dveřím, řeknou pár slov pro štěstí a majitel domu jim přinese banh chung, maso a klobásu. Vietnamci si často myslí: „Během tří dnů Tetu se nemusíte bát hladu / Bohatí otevírají svá srdce soucitu.“

Sedmý den svátku Tet pořádá každá rodina obřad spuštění vlajky na stožáru, čímž se ukončuje lunární Nový rok. Lidé se znovu shromažďují na posvátných místech, jako jsou společenské domy, pagody, chrámy a svatyně, kde pořádají jarní slavnosti, chodí po vodu, zpívají operu a soutěží ve vaření rýže.

Když se děti a vnoučata odstěhují, bez ohledu na to, jak daleko jsou, stále se snaží najít dárky k Tetu pro své prarodiče a rodiče, v závislosti na jejich životních podmínkách. Pokud mají dost, mohou mít lahodné a vzácné věci; pokud jsou chudí, musí mít jako dárek něco malého. Pokud prarodiče a rodiče žijí v luxusu, někdy mohou jejich děti a vnoučata přinést větvičku broskvového květu, dva květináče chryzantém nebo pár cibulí narcisů, nebo i jen hmoždíř, což stačí k radosti jejich rodičů. Kromě povinností dětí a vnoučat je tu také povinnost studentů. I když se stali mandaríny nebo učenci a jejich jména jsou na kamenné stéle, studenti si musí pamatovat, že mají navštívit své staré učitele.

Podle Vietnamplus.vn

https://mega.vietnamplus.vn/tan-man-tet-xua-5542.html

Zdroj: https://thoidai.com.vn/tan-man-tet-xua-196681.html