Tradiční Tet je pro Vietnamce žijící, pracující a studující po celém světě obecně, a zejména pro obyvatele Ha Tinh žijící daleko od domova, vždy důležitou a posvátnou událostí, kdy se mohou obrátit ke své vlasti.
Pan Tran Van Quy (provincie Tainan, Tchaj-wan - Čína): Tet je příležitostí k posílení pout mezi krajany a kolegy.
Stejně jako Vietnam a některé další asijské země, i Tchajwanci slaví lunární Nový rok, což je tradiční a nejdůležitější svátek roku. Proto si i agentury a firmy na Tchaj-wanu plánují dlouhou dovolenou, aby měli čas na odpočinek a přípravu na Nový rok.
Pocházím z obce Thach Xuan (Thach Ha), 7 let pracuji ve strojírenství na Tchaj-wanu a mnoho let zde slavím Tet. Pokaždé, když přijde Tet, atmosféra přivítání Nového roku naplní ulice a každou rodinu. Ulice, obchody a domy jsou nádherně vyzdobeny lucernami, paralelními větami, LED světly... Moji tchajwanští kolegové si připravují věci, balí zavazadla, aby jeli domů oslavit Tet se svými rodinami. Díky této scenérii se lidem daleko od domova, jako jsme my, vždycky tolik stýská po Vietnamu.
V mé firmě pracuje poměrně dost lidí z Ha Tinh a Nghe An, takže během svátků Tet často pořádáme setkání, večírky a kulturní výměny. To je pro nás také příležitost posílit solidaritu, utužovat vazby a vzájemně se podporovat v práci i životě v cizí zemi.
Pan Trinh Thanh Tung (provincie Huambo, Angola): Vzdělávání dětí o dobrých hodnotách národní kultury.
Po více než 10 letech, co jsem opustil své rodné město Cam Quan (Cam Xuyen) za prací v Angole, jsem se do Vietnamu vrátil pouze jednou, abych oslavil Tet. Během Tetu pořádáme já a členové vietnamské komunity v provincii Huambo silvestrovskou párty s tradičními pokrmy, jako je banh chung, gio cha, džemy atd. Všichni jedí, vesele si povídají, sdílejí těžkosti uplynulého roku a přejí si navzájem hodně štěstí v novém roce. Navzdory pracovnímu vytížení sdílí všichni členové vietnamské komunity stejné nadšení z oslavy Tetu, z obratu k rodině a vlasti.
Moje dcera se narodila a vyrostla v Angole. Letos jí budou téměř 2 roky, ale nemohla se vrátit do Vietnamu. Proto jsme jí s manželem koupili tradiční ao dai, ozdobili dům větvičkami broskví a meruněk... a pořídili fotky, abychom zachytili krásné okamžiky, aby se mohla seznámit s tradičním tetem národa a postupně ho vnímat. Také jsme začali učit naši dceru říkat první věty v jejím mateřském jazyce. I když je ještě malá, věřím, že až vyroste, nikdy nezapomene na své kořeny.
Paní Dang Thi Thinh (Dortmund, Německo): Toužím po domově.
Pracuji jako kosmetička ve Spolkové republice Německo již 7 let. Od té doby, co jsem sem přišla, jsem nikdy neměla možnost navštívit své rodné město - obec Yen Hoa (Cam Xuyen), takže pokaždé, když přijde Tet, mi chybí rušná atmosféra příprav na Tet v mém rodném městě. Chybí mi dny před Tetem, kdy jsem měla den volna ze školy, vstávala brzy, abych šla s matkou na trh Tet; chybí mi Silvestr, kdy se moje rodina scházela, aby sledovala program Tao Quan, vesele si povídala a čekala na okamžik, kdy přijde nový rok...
I když to není tak kompletní jako ve Vietnamu, abychom zde oslavili Tet, snažíme se také co nejúplněji nakupovat jídlo a bytové dekorace, obracet se k vlasti, aby se atmosféra Tetu mohla šířit i do cizích zemí....
Hlavní nezbytnosti, prodchnuté chutí domova, lze nalézt na vietnamských trzích. 30. Tetu často připravuji tác s tradičními vietnamskými pokrmy, jako jsou: banh chung, lepkavá rýže s kuřetem, nakládaná zelenina... Tác s jídlem se obětuje a pálí se vonné tyčinky na památku našich předků a také na ukojení naší nostalgie po chuti Tetu.
Během Tetu často volám svým příbuzným a přátelům, abych jim poblahopřál a cítil atmosféru Tetu v mém rodném městě. Bez ohledu na to, jak dobře a dobře jsem na Tet připravený, stále cítím pocit ztráty, protože nemohu trávit posvátné chvíle se svými rodiči a blízkými.
Paní Nguyen Thi Ngoc (provincie Čiba, Japonsko): Přeji všem klidný a šťastný nový rok.
S manželem pocházíme z obce Ky Thuong (okres Ky Anh) a v Japonsku pracujeme už téměř 5 let. Ačkoli je to asijská země, má také tradici oslav lunárního Nového roku, ale v dnešní době Japonci tomuto svátku nepřikládají takový význam jako Vietnamci, takže svátek téměř nemáme.
Pracuji jako zdravotní sestra v nemocnici a můj manžel pracuje ve firmě na výrobu elektronických součástek. Máme docela nabitou práci, takže musíme Tet plánovat několik měsíců dopředu. Využíváme volného času a všedních dnů k nakupování a zdobení domu; během Tetu vaříme lahodná jídla a zveme přátele, aby se setkali a popovídali si.
Loni se ekonomika nacházela v recesi, japonský jen prudce klesl a po sobě jdoucí zemětřesení měla značný dopad na životy většiny Vietnamců, takže všichni museli omezit své výdaje. Všichni si však přáli užít plnohodnotnou a teplou dovolenou Tet.
Zvykem, který si často uchováváme ráno prvního dne lunárního Nového roku, je jít do chrámu modlit se za mír. Mnoho Japonců si tuto duchovní kulturní praxi dodržuje i během lunárního Nového roku. V novém roce se každý modlí za dobré věci, štěstí a mír pro sebe, své rodiny a pro všechny ostatní. V těchto tichých chvílích také uklidňujeme svá srdce, obracíme se k vlasti, ke kořenům a modlíme se za rodinu, přátele a vlast za pokojný a šťastný nový rok.
Kieu Minh - Anh Thuy
(vezměte na vědomí)
Zdroj
Komentář (0)