Zapálení ohně, vdechnutí esence keramiky Phu Lang do jeho ducha.

Malý, ale výkonný

Hrnčířská vesnice Phu Lang (okres Que Vo, provincie Bac Ninh ) byla v roce 2016 uznána za národní nehmotné kulturní dědictví a je proslulá svými velkoformátovými glazovanými keramickými výrobky, jako jsou džbány, vázy, kadidelnice a oltáře. Příjmy hrnčířů z Phu Lang jsou však ve srovnání s jinými oblastmi výroby keramiky na severu stále nízké. Navíc v Phu Lang a okolních oblastech prochází hrnčířský průmysl industrializací, kdy se tradiční pece na dřevo nahrazují plynovými pecemi. To představuje riziko, že tradiční ruční hrnčířské řemeslo postupně vymizí a v nepříliš vzdálené budoucnosti zcela vymizí.

Na druhou stranu, ačkoli počet turistů navštěvujících hrnčířskou vesnici vzrostl, počet unikátních, vysoce kvalitních a cenově dostupných suvenýrů zůstává velmi omezený. Vysoce hodnotné a kvalitní produkty a služby pro vyšší třídu jsou na vietnamském trhu nevyhnutelným trendem.

S ohledem na tuto skutečnost spolupracovaly společnosti Onimaru Setsuzan Kamamoto Company a japonská vesnice Toho v rámci rozvojového partnerského programu Japonské agentury pro mezinárodní spolupráci (JICA) s Lidovým výborem obce Phu Lang a Lidovým výborem okresu Que Vo na realizaci tříletého projektu rozvoje hrnčířství v obci Phu Lang, který začal v srpnu 2021.

Pan Tsuchimoto Amane, zástupce kanceláře JICA ve Vietnamu, uvedl, že řemeslníci v obci Phu Lang zvládli tradiční techniky výroby keramiky v kombinaci s moderními japonskými styly, což jim zlepšilo příjmy a zároveň zvýšilo efektivitu zdrojů. V keramické vesnici Phu Lang byla zřízena společná výrobní dílna s tradiční japonskou keramickou pecí. Pro školení v řemeslné vesnici bylo vybráno 80 učňů keramiky z obce Phu Lang a dalších lokalit po celém Vietnamu. Z těchto 80 učňů bylo 14 řemeslníků vybráno jako vynikající.

Během posledních tří let se objevilo stále více vynikajících keramických výrobků malých rozměrů určených pro domácí i mezinárodní spotřebitele. To šetří hlínu a palivové dříví a zároveň vede k vyšším cenám a lepším příjmům pro ty, kteří se řemeslem zabývají.

Život s vášní pro keramiku.

Manželé Bui Van Huan a Truong Thi Hong Thuong jsou dva z rané generace keramických umělců z vesnice Phu Lang, kteří se věnují keramikě. Huan, rodák z Phu Langu, s ním prohluboval lásku k keramikě po celé dětství. Huan absolvoval Hanojskou univerzitu průmyslových výtvarných umění, kde se specializoval na tradiční výtvarné umění a keramiku. Od té doby se keramikou věnuje i nadále a založil si vlastní značku Huan Pottery.

Huân by mohl o hrnčířství mluvit celý den, aniž by se nudil. Vždy se snaží vytvořit mnoho krásných výrobků nesoucích podstatu vietnamského řemesla, aby uspokojil svou vášeň a šířil lásku k ručně vyrobené hrnčířské hlíře a jedinečné vietnamské keramice mezi všechny. Huân dodržuje tradici a vyrábí ručně vyrobenou keramiku, ale vyžaduje vysokou technickou dovednost a emocionální propojení, aby dosáhl nejvyšší duchovní hodnoty.

„Když se dívám na ručně vyrobený výrobek, cítím emoce řemeslníka – ať už jsou uspěchané, netrpělivé nebo poklidné. Proto vždycky ke každému tvaru, linii a vzoru výrobku přidávám příběhy, protože každá značka na surové práci nese svůj vlastní význam. A prvky, které zvyšují hodnotu ručně vyrobených výrobků, jsou emoce, technika a kreativita,“ sdílela Huân.

Huan a Thuong jsou také dva stážisté účastnící se japonského projektu. Prostřednictvím projektu se Huan naučil další techniky od japonských řemeslníků a získal mnohostrannější pohled, od technických dovedností až po syrovou nebo rafinovanou krásu výrobků vytvořených z hlíny, z duše hrnčíře.

Thuong se vzdělávala u renomovaných japonských keramických expertů a naučila se mnoho technik ze země se silným keramickým průmyslem. Thuong miluje kulturní výměnu v keramice mezi Vietnamem a Japonskem, ale vždy se zaměřuje na jedinečnou identitu každého produktu a snaží se keramiku v tomto stylu rozvíjet.

Pro Huâna a Thươnga umožňuje hrnčířství žít svou vášeň a živit se svým řemeslem. „V současné době zaostáváme za zbytkem světa, ale pokud se dobře soustředíme, můžeme se v budoucnu stát lídry v ručně vyráběné keramice. Naším cílem je vytvořit pro hrnčířskou vesnici Phù Lãng jedinečnou a zároveň osobní značku, abychom transformovali zdroje země do produktů, které každý rozpozná jako vietnamskou keramiku, a když tyto vietnamské keramické výrobky uvidí, poznají jedinečnou glazuru Phù Lãng a budou vědět, že se jedná o keramiku Huân,“ vyjádřil Huân.

Pro Hoang Thuy se hrnčířství objevilo nečekaně. Thuy se rozhodla ukončit svou kariéru módního návrháře po 12 letech v Ho Či Minově Městě. Od účasti na projektu se Thuy setkala a pocítila vášeň a lásku, kterou japonští učitelé chovají k hrnčířství, což v ní probudilo silnou lásku k tomuto oboru. Díky prostému štěstí s hrnčířstvím našla Thuy radost a mohla být v tomto novém oboru sama sebou. Thuy věří, že se hrnčířstvím může živit. „Nebude příliš brzy ani příliš pozdě, abych se každý den krůček po krůčku věnovala dobrým věcem,“ svěřila se Thuy.

Manželský pár Thuong a Huan stojí vedle svých nádherných keramických výrobků.

Phu Lang uchvacuje japonské řemeslníky.

Bohaté přírodní prostředí, vysoce kvalitní keramické materiály a přátelští lidé jsou hlavními důvody, proč se japonský hrnčíř Yusuke Onimaru rozhodl usadit v keramické vesnici Phu Lang. Díky finanční podpoře od JICA přijeli pan Onimaru a jeho kolegové do Vietnamu, aby pomohli vesničanům diverzifikovat jejich keramické výrobky a získat zkušenosti s rozvojem udržitelného cestovního ruchu prostřednictvím projektu rozvoje keramické vesnice Phu Lang.

Po absolvování Osacké univerzity umění pan Onimaru nějakou dobu působil jako lektor, než se vrátil do svého rodného města, aby zdědil hrnčířskou dílnu po sobě a svém otci. Jeho nejvýznamnějšími výrobky jsou šálky na čajové obřady, které dodává do slavných chrámů v Japonsku, včetně některých darovaných císaři. Jeho výrobky putovaly také na mnoho míst po celém světě a jsou vysoce ceněny pro použití přírodních materiálů.

Vysvětlil, že si vybral Phu Lang, protože si tamní hrnčířské řemeslo stále zachovává mnoho tradičních prvků, nepoužívají se stroje a k vypalování keramiky se stále používají pece na dřevo. „Vietnam má mnoho dobrých míst, ale já jsem si vybral to, které je vhodné,“ řekl.

Podle pana Onimaru – jak ho jeho studenti láskyplně nazývají – je pro Phu Lang nejdůležitější, aby v budoucnu byly zachovány jeho přírodní krásy a kulturní prvky, protože jakmile se ztratí, nelze je vrátit zpět. Tradiční hrnčířská vesnice navíc v budoucnu prospěje rozvoji cestovního ruchu. Vyprávěl, že po celém světě a dokonce i v Japonsku se hrnčířství stále více „mechanizuje“, ale ručně vyráběné výrobky, včetně těch z Phu Langu, jsou u spotřebitelů stále obzvláště oblíbené.

Vesnice pana Onimaru v Toho a vesnice Phu Lang mají mnoho společného; obě jsou malé řemeslné vesnice s úzkou komunitou lidí, takže i když navštívil Phu Lang, stále cítil pocit povědomosti, jako by byl doma.

Řemeslník Onimaru se nejvíce zajímá o to, aby tradiční řemeslné vesničky, jako je Phu Lang, nezanikly, a doufá, že se z Phu Lang stane významné centrum hrnčířské výroby nejen ve Vietnamu, ale i po celém světě.

Komentář (0)