Vietnamština je zároveň zvláštní i známá.

Kniha „Vietnamština: Povědomá, a přesto zvláštní “ (obsahující 23 stručných článků) čerpá z praktických zkušeností a vývoje moderní Vietnamštiny a postupně vede čtenáře k fascinujícím a hlubokým objevům o vietnamském jazyce prostřednictvím kognitivně lingvistického přístupu.

Zvyk Vietnamců používat jazyk je jako instinkt sebezáchovy.

Podle autorky Trinh Sam je kognitivní lingvistika věda , která studuje jazyk jako činnost mysli a zaměřuje se na to, jak lidé používají myšlení a vnímání k vytváření a přijímání jazyka . Kognitivní lingvistika vnímá jazyk nejen jako systém pravidel, ale také jako něco úzce spjatého s lidským světonázorem . Používání jazyka je také tehdy, když lidé využívají svou kulturní úroveň a úroveň porozumění různým aspektům společenského života.

Proto mají Vietnamci mnoho přísloví o používání jazyka, například: „Slova nic nestojí / Pečlivě si vybírejte slova, abyste potěšili ostatní“, „Slova mohou stát krev...“ Číňané mají také rčení: „ Jakmile je slovo vysloveno, ani čtyři koně ho nechytí “, což znamená, že jakmile jsou slova vyslovena, nelze je vzít zpět. Tato přísloví zdůrazňují důležitost opatrnosti při mluvení a používání jazyka... Toto je projev kognitivní lingvistiky.

Tiếng Việt lạ mà quen - Ảnh 1. — Z akademického hlediska je studie *„Vietnamese: Strange And Familiar“ (Vietnamština: Podivná, a přesto povědomá)* velmi chvályhodná, kterou autor publikoval pro široce čtenáře.

Ve světle epistemologických principů v oblasti lingvistiky je kniha „Vietnamština: Podivná, a přesto známá “ zaměřena na jazykové zvyklosti vietnamského lidu, úzce spjaté s historickým vývojem a civilizací země.

V článcích „Konceptuální oblast řek a vody ve vietnamském vnímání“ a „ Konceptuální oblast řek a vody v jižním vietnamském vnímání “ autor představuje přesvědčivé hypotézy. Vietnamci byli od pradávna úzce spjati s řekami a vodou; jejich jazyk je proto neoddělitelný od vody jako klíčového prvku přežití. Vietnamci se proto stejně jako voda vyznačují měkkostí, flexibilitou, přizpůsobivostí a tekutostí. Z tohoto praktického hlediska Trinh Sam dochází k závěru, že přizpůsobivost a rovnováha jsou tajemstvím přežití vietnamského lidu v průběhu věků. To vysvětluje, proč řeky a voda hrají tak rozšířenou roli v jazykovém životě našeho lidu. Z toho autor knihy „Podivní, ale známí Vietnamci“ vyvozuje velmi zajímavé pozorování: lidé používají slovo „lặn lội“ (dřepou) i při chůzi po souši – „lặn lội đến thăm nhau“ (dřepou, aby se navzájem navštívili), „ lặn rời tác văn sở“ ( zmizet z kanceláře), „ lặn mất biến“ (zmizet z učebny); lidé používají slovo „bến“ ( stopovat ) i při chůzi po souši (překročit řeku) a „bến xe“ (autobusové nádraží) i při chůzi po souši…

Vietnamský jazyk, ať už známý nebo neznámý , ukazuje, že jazyk vždy odráží aspekty lidského vnímání, znalostí, kultury a úrovně civilizace v neustále se rozvíjející společnosti.

Teorie je odvozena z praxe.

To je velmi přesvědčivý výzkumný směr docenta Trinha Sama v knize „Vietnamština: Podivná, a přesto známá“. Zatímco píše o lingvistické teorii, nevnucuje striktně vědecké závěry o skutečném používání vietnamského jazyka. Proto kniha „Vietnamština: Podivná, a přesto známá“ nabízí praktické lekce kognitivní lingvistiky a pomáhá čtenářům lépe porozumět jazykovému životu společnosti, ve které žijeme.

V článku „Lingvistický styl prezidenta Ho Či Mina z pohledu kognitivní lingvistiky “ autor začíná Ho Či Minovými jazykovými zvyklostmi a jasně definuje kritéria, jako je co psát, pro koho psát a jak psát. To je něco, co prezident Ho Či Min téměř dokonale vyřešil, a tak vytvořil svůj jazykový styl. V tomto obsáhlém článku autor rozebírá významné otázky Ho Či Minova jazykového stylu z pohledu kognitivní lingvistiky. Mezi tyto otázky patří: konceptuální metafora a studium Ho Či Minova jazyka; empirismus a studium Ho Či Minova jazyka; a význam a studium Ho Či Minova jazyka. Na základě konkrétních textových důkazů v jazykovém odkazu prezidenta Ho Či Mina autor Trinh Sam poznamenává, že s ohledem na tři výše uvedené premisy lze konstatovat a vidět, že se jedná o vysvětlující přístup, který jistě obohatí a komplexně rozšíří výzkumný obraz o Ho Či Minově myšlení obecně a jeho jazykovém stylu zejména.

To také znamená, že kognitivní lingvistika je účinným klíčem k otevírání nových dveří ve studiu jazykového stylu, od konkrétního autora až po jazyk celého národa. Toto je také nejvýznamnější příspěvek docenta Trinha Sama v jeho knize „Vietnamština: Podivná, a přesto známá“.

Tiếng Việt lạ mà quen - Ảnh 2. — Docentka Dr. Trinh Sam, autorka knihy *„Vietnamský jazyk: Podivný, a přesto známý“*

Úzké spojení mezi jazykem a kulturou

V knize „Vietnamština: Podivná, a přesto známá“ autor začíná s obvyklým používáním rétorických prostředků ve vietnamském jazyce, jako je metafora a metonymie, aby hlouběji porozuměl významu vietnamského jazyka, který zahrnuje vše od mluveného slova až po literární díla a poezii. To je jasně demonstrováno konkrétním příkladem: poezií Nguyen Kim Huy, významného spisovatele z Da Nangu, který nenápadně používá metaforu: „Poetická metafora, typ metafory objevující se v literatuře, nese osobní otisk autora: ‚ Ty jsi západ slunce, Dai Lai je také západ slunce / Jak se blíží večer, oba se cítíme necitliví… Dai Lai je západ slunce a ty jsi také v soumraku / My dva kráčíme bok po boku, zatímco den plyne přímo vpřed‘ ( Západ slunce Dai Lai , Nguyen Kim Huy).“ Toto je světlo poezie a také světlo kultury vycházející z krásy jazykového stylu.

Na základě teorie kognitivní lingvistiky kniha „Vietnamština: Podivná, a přesto známá“ ukazuje, že jazyk je zrcadlem odrážejícím to, jak lidé vnímají přírodní a sociální svět. Sociokulturní kontexty zahrnují jazykovou sféru, kterou lidé denně používají prostřednictvím mluveného i psaného jazyka. Čím vyšší je kultura, tím je jazyk kultivovanější a krásnější. Kniha „Vietnamština: Podivná, a přesto známá“ tuto pravdu úspěšně ztělesňuje.

Při čtení vietnamštiny, která je pro čtenáře jak známá, tak i neznámá, se seznámí s dalšími zajímavými tématy v rámci kognitivní lingvistiky. Například: konceptuální metafora, kulturní interakce, jazykové myšlení, fascinující vietnamský jazyk…

Docent Dr. Trinh Sam, bývalý lektor lingvistiky na Fakultě literatury Pedagogické univerzity Quy Nhon (nyní Univerzita Quy Nhon) a lektor lingvistiky na Fakultě literatury Pedagogické univerzity v Ho Či Minově Městě, zasvětil svůj život výzkumu a výuce lingvistiky na bakalářské a postgraduální úrovni. Na základě svých praktických výzkumných a pedagogických zkušeností v lingvistice napsal Trinh Sam publikaci „Vietnamese: Strange And Familiar“ (Vietnamese: Podivuhodná, přesto známá) a šířil tak nejnovější poznatky, které získal. Trinh Sam ve svém stylu psaní vyniká stručnost a jas, specifickým způsobem prezentuje problémy a koncepty a inspiruje čtenáře k lásce k vietnamštině jako k jejich mateřskému jazyku z akademického hlediska kognitivní lingvistiky. Kniha „Vietnamese: Strange And Familiar“ proto přispívá k dalšímu pochopení a ocenění vietnamského jazyka a zdůrazňuje jeho bohatost a krásu. „Vietnamese: Strange And Familiar“ je proto jednou z důležitých publikací, které nakladatelství Youth Publishing House zařadilo do své série knih o bohatém a krásném vietnamském jazyce, s mnoha užitečnými a zajímavými věcmi.

Zdroj: https://thanhnien.vn/tieng-viet-la-ma-quen-185251121101658901.htm