26 let pro shledání

Zleva doprava: Hudebník Nhi Do, básník Tran Thi Bich Thuy a spisovatel Do Anh Vu na setkání.

Hanoj ​​je po generace nekonečným zdrojem inspirace pro literaturu a umění, včetně hudby . Významný počet slavných písní o Hanoji je zkomponován do básní. Mezi mnoho písní skladatele Phu Quanga patří: „Hanoj ​​v den návratu“ (báseň Thanh Tunga), „Ó, město Hanoj“ (báseň Phan Vua), „Tichá hanojská noc“ (báseň Pham Thi Ngoc Liena), „Odpoledne u jezera Tay Ho“ (báseň Thai Thang Longa), „Snění o vzdáleném místě“ (báseň Thai Thang Longa), „Hanoj, když se podzim mění v zimu“ (báseň Chu Hoacha) a „Melancholické zimní odpoledne v Hanoji“ (báseň Ta Quoc Chuonga). Mezi další písně široce známé po celé zemi patří: „Hanoj ​​v období málo dešťů“ (na báseň Bui Thanh Tuana od Truong Quy Hai) a „Jsi to ty, hanojský podzime?“ (na motivy básně To Nhu Chau od Tran Quang Loca).

Je snadné vidět, že ve většině výše zmíněných písní byli skladatel a textař přátelé, dokonce velmi blízcí přátelé. Jen proto, že byli přáteli a měli se rádi, snadno našli společnou řeč a empatii, zhudebňovali si básně toho druhého, aby obohatili své přátelství. Dnes bych však chtěl čtenářům vyprávět o skutečně zvláštním případu zhudebnění básně, kdy skladatel o autorce básně nevěděl absolutně nic a rozhodně se s ní nikdy nesetkal. Přesto se zrodila skutečně krásná píseň o Hanoji . Tou je píseň „Writing for Winter“ od skladatele Nhi Doa, zkomponovaná na báseň Tran Thi Bich Thuye.

Noviny Hanoi New Weekend měly v 90. letech vždy stránku s poezií. A v čísle vydaném 14. března 1998 byla otisknuta báseň s názvem „Psaní pro zimu“ od Tran Thi Bich Thuye. Původní znění básně zní takto:

Rukopis básně „Psaní pro zimu“.

Teprve když jsme od sebe, si uvědomím, jak moc tě miluji.

Jemný chlad hanojské zimy.

Starý tamarind u cesty stál zmateně.

Nechte listí opadat během jednoho odpoledne.

Která zima je tou zimou, kdy jsem od tebe daleko?

Daleko od známých rohů ulic

Daleko od kavárny na ulici Nguyen Du, vonící květy mléčné žluti.

S kým tam budeš sedět?

Když město v noci ožívá

Smutek spočívá v tvé nepřítomnosti.

Byl to zvuk klavíru, který se ozýval okny.

Poslední tón se vznáší ve větru.

I lehký chlad ve vzduchu stačí k tomu, aby mi vehnal slzy do očí.

Vzpomíná si na zimu

Pozdě kvetoucí květy mléčnice se v rohu ulice dodržují.

Podzimní vánek stále povane podél malé stezky.

Hanoj, v mé mysli, zachvátily monzunové větry.

Novinový článek s básní se dostal k hudebníkovi Nhi Doovi, který byl tehdy studentem žurnalistiky na Fakultě sociálních a humanitních věd Vietnamské národní univerzity v Hanoji, a to zcela náhodou. Píseň, zhudebněná, vznikla rychle a téměř výhradně si zachovala text básně. Hladká, sladká melodie e moll zavede posluchače do emotivního milostného příběhu páru odděleného vzdáleností. Mnoho Nhi Doových spolužáků a přátel si píseň zamilovalo. „Psaní pro zimu“ se dále šířila a dostávala se ke studentům na dalších fakultách univerzity, a tak se stala známou mnoha mladým lidem. V roce 2000, u příležitosti 10. výročí založení Fakulty žurnalistiky, Nhi Do vystoupil na pódium s kytarou, aby doprovodil svého spolužáka Nguyen Truong Gianga při zpěvu „Psaní pro zimu“, za nadšeného potlesku přátel a učitelů a za emotivního projevu publika. Po absolvování katedry žurnalistiky v roce 2004 se Nhi Do připojil k hudebnímu oddělení rozhlasu Hlas Vietnamu . Píseň „Writing for Winter“ (Píšu pro zimu) schválil k produkci skladatel Do Hong Quan, tehdejší vedoucí hudebního oddělení. Za aranžmá byl zodpovědný skladatel Doan Nguyen. Když mi skladatel Doan Nguyen volal z USA, s dojetím vzpomínal: „Byl jsem opravdu překvapen, protože jsem si nemyslel, že je Nhi Do tak mladý. Mnoho skladatelů se při psaní aranžmá soustředí pouze na hudbu a nevěnují velkou pozornost textu. Ale v tomto případě jsem text četl velmi pečlivě, protože se jednalo o hudební zpracování básně. Nhi Do se dotkl duše básně a vytvořil skutečně čistou, něžnou melodii, zachycující upřímné emoce někoho, kdo poprvé prožívá lásku. V aranžmá jsem záměrně použil mnoho smyčců, abych umocnil vznešenou a dojemnou kvalitu. Pro Nhi Doa to byla úspěšná píseň hned od začátku jeho skladatelské kariéry.“

Poté, co byla píseň aranžována, ji zahrál zasloužilý umělec Duc Long s orchestrem. Duc Longova nahrávka, pořízená ve Studiu M – v té době nejlepším studiu Hlasu Vietnamu – se rychle rozšířila na sociálních sítích, byla zveřejněna na mnoha hudebních webech a na dalších platformách, jako je YouTube a Facebook. Nhi Doa nejvíce trápilo, že stále nevěděl, kdo je Tran Thi Bich Thuy. Když se Nhi Do dozvěděla, že je autorkou žijící v Da Latu, několikrát letěla do Da Latu hledat informace, ale bezvýsledně.

Uplynuly roky a Nhi Do a jeho přátelé stále zpívají „Psaní pro zimu“ na každém setkání, kdykoli si dají čaj nebo drink. Ačkoli Nhi Do později napsal stovky dalších písní, nikdy nezapomněl na zvláštní dopad „Psaní pro zimu“. Po Nguyen Truong Giangovi je dalším přítelem, který tuto píseň krásně zahrál, básník a novinář Khanh Van Tran Nhat Minh, bývalý student žurnalistiky na Univerzitě sociálních a humanitních věd. Shodou okolností se Nhat Minhovy okolnosti po promoci přesně podobaly lyrické postavě v písni. Po absolvování katedry žurnalistiky Nhat Minh odešel do Ho Či Minova Města pracovat v novinách Popular Science. Jeho přítelkyně byla v té době stále v posledním ročníku na Univerzitě sociálních a humanitních věd. Proto si Nhat Minh píseň nesčetněkrát poslechl v telefonu, když ji zpíval své milence v Hanoji. Tolik slz touhy a odloučení bylo prolito.

Píseň se svou sladkou a hlubokou melodií a krásným textem hluboce dojala srdcí Nhi Doiných přátel a kolegů. Všichni tiše děkovali autorce básně, ale nevěděli, kde je. Nejen Nhat Minh, ale i mnoho dalších Nhi Doiných přátel, jako například básník a novinář Nguyen Quang Hung, básník Truong Xuan Thien, hudebník Duong Hong Kong a já sám, se už mnoho let snažíme najít informace o Tran Thi Bich Thuy. Pak jsem se naštěstí v polovině září náhodou dozvěděl, že osobou zodpovědnou za stránku poezie v novinách Hanoi New Weekend byl tehdy básník a novinář Vuong Tam. Napsal jsem mu zprávu, abych se zeptal na stránku poezie a básni Tran Thi Bich Thuy, a on mi rychle poslal facebookovou stránku autorky. Při psaní a chatování s Bich Thuy jsem byl překvapen, když jsem se dozvěděl, že je také bývalou studentkou katedry žurnalistiky, ročník 37, Hanojské univerzity. A Thuy neměla tušení, že její báseň byla zhudebněna, přestože měla na starosti cenzuru obsahu a autorská práva pro mobilní službu Vinaphone, která obsahovala desítky tisíc písní. Poté, co si Thuy poslechla nahrávku zasloužilého umělce Duc Longa a klip v podání básníka a novináře Khanha Van Tran Nhat Minha, byla hluboce dojatá a doufala, že se jednoho dne setká se skladatelem Nhi Do.

Toto vřelé a dojemné setkání jsem naplánoval na den, kdy v Hanoji pršely monzuny. Dnes se „Psaní pro zimu“ zpívalo mnohokrát za přítomnosti přátel a kolegů. Zpívali jsme pro dva zesnulé přátele, Nguyen Truong Gianga a Tran Nhat Minha, dva přátele, kteří také toužili setkat se s autorem básně, ale nikdy k tomu neměli příležitost.

Takže po 26 letech se skladatel a básník poprvé setkali, naplněni ohromujícími emocemi pro obě strany. Věřím, že toto setkání bude pro Nhi Doa velkou motivací k brzkému vydání jeho CD. Co se týče Bich Thuy, ta se vrátí ke svým starým básnickým sešitům s mnoha nevydanými básněmi a napíše nové. A jak Thuy řekl, ručně psaný rukopis básně „Psaní pro zimu“ zůstává nedotčen…

Zdroj: https://daidoanket.vn/26-nam-cho-mot-lan-hoi-ngo-10292586.html