Radosti a strasti knižního průmyslu: „Svět bojových umění“ mistrů.

Ve vietnamském literárním světě existuje také jedinečná „říše bojových umění“. Tam mistři neposuzují hrdiny podle mečů a čepelí, ale spíše podle jejich bystrého zraku.

Na tomto místě měl každý člověk jedinečnou sílu. Někteří pilně sbírali prvotisky, jiní pečlivě vyhledávali vzácné rukopisy. Další se specializovali na prohledávání skrytých zákoutí a pátrání po vzácných knihách, o nichž se myslelo, že jsou ztracené. Někteří se rozhodli následovat určitou školu nebo tradici, zatímco jiní toužili obsáhnout celý svět literatury a vytvořit si vlastní říši rozsáhlých slov a znalostí.

Otec Nguyen Huu Triet za svého života

Foto: archivní materiál

Tento bojový svět byl také plný mimořádných osobností, z nichž každá nesla titul evokující bouře a vichřice: Král provincie Yan, Jiang Baoyue, Feng Qingyang, Wang Chongyang, Východní kacíř, Západní jed, Jižní císař, Severní žebrák, Legenda o hrdinech kondora, Osamělý šermíř... Každý z nich měl svůj vlastní jedinečný styl a způsob chování v rozlehlém světě literatury.

Začátkem roku 2005 jsem se setkal se svým prvním odborníkem v oboru, panem Yen Ba. V té době jsem sběratelství moc nerozuměl a teprve jsem dělal první nejisté krůčky do temného světa knih a literatury. Byl to on, kdo mi do tohoto světa otevřel dveře.

V té době byl vedoucím mezinárodního zpravodajského oddělení deníku Lidové armády . Byl nejmladším plukovníkem v oddělení všeobecné politiky . V literárních a novinářských kruzích jen málokdo znal jeho jméno. Lidé ho nazývali titulem, který byl zároveň vznešený a starobylý: Yen Vuong (princ Yen). Toto jméno mu dal Phan Nhon, ostřílený veterán v oboru, také mistr hry Tři království , přezdívaný Khuong Ba Uoc, muž se žlučníkem velkým jako slepičí vejce.

Jeho pověst je zasloužená. Sbírka Tří království ve vietnamském písmu patřící princi Yenovi je považována za nejlepší v jižním Vietnamu, a to je naprostá pravda. V dřevěných skříňkách jeho bytu je každá police a přihrádka plná knih. Vydání z roku 1909, které přeložili učenci Phan Ke Binh a napsal předmluvu Nguyen Van Vinh a které profesoři Le Huy Tieu a Le Duc Niem považují za stoletý rukopis, vlastní také princ Yen, který vlastní vydání z roku 1907. Dokonce si uchovává i starší výtisky, jejichž hřbety jsou opotřebované, papír tmavý, inkoust vybledlý, ale přesto stále nesou ducha minulého století.

Jeho sbírka neobsahuje jen vietnamské knihy, ale zahrnuje i vydání v čínštině, korejštině, japonštině, mongolštině, indonéštině, angličtině, francouzštině, němčině a dokonce i některá s propracovaným písmem Thajska a Kambodže. Má více než tucet sad knih jen v čínštině, od ilustrovaných sérií až po ručně šité knihy na papíře Xuan v tradičním čínském stylu.

V roce 2009 jsem jel do West Lake půjčit si knihy k 60. výročí dotisku třináctisvazkové série Tři království . Otevřel skříň a hromady knih o Třech královstvích byly naskládány jako Cao Caova flotila válečných lodí seřazených na řece Jang-c'-ťiang během bitvy u Rudých útesů.

Ve světě literatury má každý, kdo je dostatečně dlouho aktivní, nevyhnutelně přezdívku. A princ z Yanu byl v dávání přezdívek docela zběhlý. Na fóru starověkých knih princ jednou udělil titul „Pět velkých mistrů světa bojových umění“: Wang Chongxian Zhong Shenming, Dongta Huang Yaonu, Xidu Ouyang Hui, Nandi Duan Zhinan a Beigai Hong Qibai. Těchto pět bylo známo jako „Pět nejvyšších mistrů světa“.

Pět velkých mistrů vede Wang Chongxian Zhong Shenming, často zkráceně Mingxian. Na fóru používá pseudonym „Sticky Rice Wrapping Paper“, což zpočátku zní jako vtip, ale ve skutečnosti se v něm skrývá hluboká filozofie. Je strážcem Manuálu devíti jinů a ručně psaných rukopisů moudrých a ctnostných mistrů z minulého století.

Xôi začal svůj život putováním po světě brzy. V roce 1991, v útlém věku 20 let, se vydal na jih. Saigon byl v té době rájem starých knih, kde se starověké rukopisy daly najít po všech ulicích Nguyen Thi Minh Khai, Tran Huy Lieu, Tran Nhan Ton a v obchodech na knižním trhu Dang Thi Nhu… Pracoval pro Vietnam Airlines , ve všední dny měl hodně práce, ale každý víkend si sbalil kufry a vydal se na cestu, odkud se vracel pozdě v noci. Z jedné uličky do druhé Xôi hledal knihy jednu po druhé, jako by pilně praktikoval tajnou techniku ​​ve světě knih. Kdekoli se v provincii objevily vzácné předměty nebo poklady, okamžitě tam byl.

Kolovaly zvěsti, že Xôi má talent na vloupání se do vzácných knihoven. Kdykoli slyšel o vzácné starožitné knize, vyhledal ji, ne hned se ptal, jestli si ji může koupit, ale v klidu popíjel čaj a povídal si. Z čaje vzešlo přátelství a z přátelství pouto. Když rozhovor skončil, majitel osobně otevřel skříň, vyndal vzácnou knihu a dal mu ji, srdce naplněné radostí, jako by právě potkal spřízněnou duši. Často je získával za velmi dobré ceny, někdy je vyměňoval za jiné předměty a často jen kvůli přátelství. V roce 2019 si Xôi během jediné cesty do Paříže přivezl kompletní sadu vzácného časopisu Nam Phong .

V prvních letech 21. století se v Saigonu pravidelně každé dva roky konal „Hoa Son Luan Kiem“ (Turnaj v mečích Hoa Son), kde hráči soutěžili o Zlatou knihu . V tomto turnaji dosáhl Minh Xoi nebývalého výkonu: v letech 2002, 2006 a 2008 třikrát zvítězil v „Hoa Son Luan Kiem“ (Turnaj v mečích Hoa Son) se třemi různými poklady. Prohrál pouze v roce 2004 s otcem Trietem a panem Tran Dinh Sonem.

Otec Triet (celým jménem Nguyen Huu Triet, 1942 - 2022) byl farářem farnosti Tan Sa Chau. Uchovával tisíce knih, včetně mimořádně cenných výtisků, jako například * Cesta a mise* od Alexandra de Rhodese, vytištěná v Paříži v roce 1653, a sbírku tisíců různých vydání *Příběhu z Kieu* .

Tran Dinh Son, rodák z Hue , je vnukem Tran Dinh Ba, vysoce postaveného úředníka ministerstva spravedlnosti, který sloužil za tří císařů: Thanh Thaie, Duy Tana a Khai Dinha. Je významným sběratelem knih v bývalém císařském hlavním městě a měl sedmiletý blízký vztah s učencem Vuong Hong Senem. V roce 2013 pan Son založil v Hue Muzeum porcelánu dynastie Nguyen. Je nejen sběratelem, ale také výzkumníkem a autorem, mezi jehož publikovaná díla patří: „Vietnamské slavnostní oblečení za dynastie Nguyen (1802-1945)“, „Oceňování porcelánu dynastie Nguyen“ atd. (pokračování bude naplánováno)

(Úryvek z knihy „Můj příběh – Vše z knihy umělce Tran Dai Thanga, kterou vydalo nakladatelství Dong A a Dan Tri)

Zdroj: https://thanhnien.vn/buon-vui-nghe-sach-coi-vo-lam-cua-cac-cao-thu-185260421213442192.htm