Trh Goi, trh Choi během Tet...

Jak je zvykem, každý rok 19. a 20. dne dvanáctého lunárního měsíce se obyvatelé Huong Son ( provincie Ha Tinh ) dychtivě hrnou na trhy Goi a Choi. Na těchto tradičních trzích se lidé cítí, jako by znovuobjevovali své dětství a pochutnávali si na jednoduchých, rustikálních místních lahůdkách.

Obyvatelé Huong Son jsou po generace úzce spjati s tradičními trhy Tet (lunární Nový rok).

Pro obyvatele Huong Son je trh Goi (také známý jako buvolí trh, konaný 19. dne 12. lunárního měsíce) v obci An Hoa Thinh a trh Choi (také známý jako kravský trh, konaný 20. dne 12. lunárního měsíce) v obci Tan My Ha nedílnou součástí života generací. Tyto trhy lze považovat za uchovatele tradiční kultury, místa, kde děti vlasti mohou pocítit atmosféru blížícího se nového jara.

Moje babička, která se na místním trhu pohybuje již přes tři desetiletí, vypráví, že v minulosti kromě prodeje zboží, jídla a potravin lidé v oblasti nosili 19. a 20. dne dvanáctého lunárního měsíce buvoly a krávy, aby s nimi obchodovali a prodávali. Z toho vznikly hovorové názvy „buvolí trh“ a „kravský trh“.

Postupem času se na těchto trzích přestali prodávat buvoli a krávy, ale každý rok, 19. a 20. dne dvanáctého lunárního měsíce, se místní lidé stále shromažďují na trhu, aby si připomněli minulou dobu.

Na trzích Goi a Choi se prodává mnoho místních produktů z oblasti Huong Son, jako jsou arašídové bonbóny, práškové bonbóny, mandarinky, vonné tyčinky atd.

Dnes tržnice Goi a Choi okouzlují návštěvníky místními produkty, jako jsou: mandarinky, práškové bonbóny, arašídové bonbóny, cu do (druh bonbónů), dušené rýžové koláčky, lepkavé rýžové koláčky... nebo svazky listů dong, vonné tyčinky, kuřata, kachny...

A jako zvyk, od časného rána, kdy byl vzduch ještě krutě chladný a noční mlha se stále vznášela nad úzkými stezkami, se lidé z mé vesnice na sebe volali, když mířili na trhy Goi a Choi. Cesty vedoucí k trhům se postupně plnily radostným smíchem žen a matek. Byl to živý zvuk časného rána, pozdravy, živé rozhovory, od příprav na Tet (lunární Nový rok), přes sázení rýže, sklizeň kukuřice, balení koláčů, porážku prasat... to vše sdílely ženy a matky. Zdálo se, že se touto poklidnou krajinou šíří rušná atmosféra, prodchnutá duchem jara.

Paní Lamová obchoduje na trhu Goi již půl století a byla svědkem mnoha změn na tomto tradičním trhu.

Když za úsvitu dorazili na trh, všichni se rychle rozběhli ke stánkům, kde si potřebovali něco koupit. Tam už prodejci naskládali své zboží a čekali na příchod zákazníků. Paní Le Thi Lam (z obce An Hoa Thinh) se vedle hrnce s ještě teplými rýžovými koláčky podělila: „Letos mi je 79 let a na trhu Goi prodávám rýžové koláčky už téměř 50 let. Uplynulo půl století a já jsem na tomto trhu byla svědkem mnoha změn. Co mě hřeje u srdce, je to, že lidé v mém rodném městě stále milují toto tradiční jídlo a nacházejí si čas, aby se během Tetu (lunárního Nového roku) vrátili na venkovské trhy.“

Dnešní tradiční trh je plný široké škály zboží.

Navzdory mnoha změnám v životě zůstávají trhy Goi a Choi a tradiční krása návštěvy trhu s buvoly a dobytkem hluboce zakořeněny v srdcích obyvatel Huong Son. Od dob, kdy byl trh jen malou chatrčí, sotva dost velkou na to, aby si prodejci mohli postavit své stánky, až po moderní trh, který byl postaven, si obyvatelé Huong Son udrželi toto tradiční tržiště oddaní.

Pan Ho Van Sy (60 let, rodák z obce Son Ninh, v současnosti žijící a pracující v provincii Binh Duong ), se po mnoha letech, právě včas na trhy Goi a Choi, vrátil do svého rodného města a zjistil, že atmosféra venkovského trhu je stále stejná jako v jeho dětství. Pomalu se procházel po trhu, vybíral si své oblíbené dětské pamlsky a s dojetím si popovídal, když potkal prodavače, kteří dříve prodávali koláče a sladkosti. Pan Sy se podělil: „Jsem tak šťastný a radostný. Po všech těch letech jsou oni – prodavači – stále tady. I když už jsou všichni starší, stále chodí na trh a prodávají nám naše oblíbené pochutiny. Po mnoho let zůstává chuť arašídových bonbónů a práškových bonbónů (známých také jako „kopečkové bonbóny“) stejná a stále v nás uchovává tolik vzpomínek z dětství.“

Pro malé děti jsou trhy Goi a Choi také zdrojem vzrušení a očekávání, protože jednou ročně mohou jít na trh, obdivovat památky a koupit si své oblíbené občerstvení. Paní Ho Phuong Thao (obec An Hoa Thinh) řekla: „I když je mému dítěti teprve 6 let, každý rok, když se blíží Tet, se mě ptá, kdy ji vezmu na trh Tet.“

Děti v Huong Son dychtivě následují své rodiče na trh Goi během Tetu (lunárního Nového roku).

Pro obyvatele Huong Son není návštěva trhů Goi a Choi jen o nakupování; jde také o to, užít si živou atmosféru Tetu (vietnamského Nového roku), oživit staré vzpomínky a vzpomenout si na ty „dávno minulé“. Přestože se společnost značně změnila, tyto tradiční trhy jako by držely neviditelnou nit, která spojuje komunitu, sousedy a vlast. Návštěva trhů Goi a Choi je také způsobem, jak se mladší generace může spojit se svými kořeny a ocenit krásnou tradiční kulturu.

Anh Thùy

Zdroj: https://baohatinh.vn/nui-hong-song-la/cho-goi-cho-choi-ngay-tet/261402.htm