Čtrnáct autorů v této knize se ne všichni narodili a vyrůstali v Can Tho , ale mnoho z nich přišlo do Tay Do z jiných regionů, aby studovali, pracovali a usadili se zde jako svůj druhý domov. Během této doby autoři zkoumali, psali a významně přispívali k literatuře o Can Tho a obecně o deltě Mekongu.
Zejména mnoho děl autorů narozených během odbojové války proti USA za záchranu země povzbuzovalo a motivovalo armádu a lid ke sjednocení, aby odrazili útočníky a osvobodili vlast. Například báseň „Část drátu“ od básníka Le Chiho, kterou složil v srpnu 1969 na historické silnici 1C s hrdostí na „… Jít, jít celý den a noc bez odpočinku / Srdce k srdci v zákopech / Dělat každý krok na cestě k boji proti USA / Cítit, jak se duše vznáší vysoko“. Nebo „Oheň oblouku“ (úryvek z románu „Příběh jako román“ od spisovatele Nguyen Khai Phonga) vykresluje nelítostnou atmosféru války, statečného bojového ducha vojáků během dnů Tet Mau Than v roce 1968.
Kniha je také hlubokou vzpomínkou, která skrze každé dílo vytváří dojmy z existence další generace žijící v míru a vstupující do armády, čímž vytváří rozmanitý literární žánr se všemi perspektivami na téma ozbrojených sil a revoluční války. Takový je příběh mezi vojákem osvobození a spojkou, kteří se náhodou setkali na okraji Can Tho, a který se stal nezapomenutelnou nostalgií v povídce „Minulost plyne“ od autora Nguyen Linha. Taková je krásná, ale neúplná láska mezi vojákem plnícím mezinárodní povinnost pomáhat svým kambodžským přátelům a učitelem na venkově v povídce „Bimp pláče odpoledne ve starém snu“ od autora Cao Thanh Mai. Taková je smutná a lítostivá nálada autora Nguyen Trung Nguyena v povídce „Roll Call of Comrades“: „Pět svislých řad - náhrobky stojící rovně / Jedna vodorovná řada - bílé rákosí na konci nebe / Třicet let! Nyní se opět koná roll of comrades / Děti - děti, které byly daleko od domova!...“.
Autoři, kteří se věnují učitelské profesi, navíc mají nové pocity z úrodné země Tay Do, štědrých, spravedlivých a otevřených lidí z jihozápadního regionu po generace. V povídce „Zelená zahrada“ od autora Luong Minh Hinha se objevuje myšlenka inovací, které obohatí zemi a přispějí k budování vlasti. A autor Truc Linh Lan v povídce „Chybí pláně“ stále nemůže zapomenout: „… Dědeček nosil celý život na zádech koš / Rodiče putovali jako chudí pachtýři / Ukolébavky unášeny povodní / Zrna rýže se pohybovala, aby oddělila své skořápky a vytvořila básně…“. A toto jsou závěrečné verše básně „Opičí most roku 2000“ od autora Le Dinh Bicha s přesvědčením: „… Vlasť / Těžká léta jsou pryč / Ach lidé! / Sundejte si košili a přejděte most… modrá obloha je zase zelená…“.
Čtení knihy „Podzemní proudy v zemi“ vám pomůže pocítit lásku k matce národního hrdiny Nguyen Trung Truca před jeho popravou v epické básni „Nguyen Trung Truc“ od spisovatele Nguyen Ba; válku proti francouzskému kolonialismu, která roztrhala děti, v povídce „Severní vítr překračující pole“ od autora Ho Kien Gianga ; scénu „Majestátní, bohatá, ale také krutá a nebezpečná země a les“ v povídce „Černý tygr“ od autora Dang Thu Cuu; vzpomínky příbuzných na „V noci Svátku luceren měsíc smáčí pláně / Celá delta leží na boku a poslouchá dech měsíce…“ od autora Phan Huy; základ pro hluboký výzkum a teorii autora Le Xuana v „Další diskusi o jazykovém prvku v dobré básni“.
Podle redakční rady volba názvu povídky „Podzemní proudy v zemi“ – autentických, nezdobených úryvků ze života v oblasti delty řeky Phat Duong – pro tuto knihu ukazuje, že předchozí generace vždy oceňovala seriózního psacího ducha a živila vášeň nejmladšího spisovatele narozeného v roce 1995, který je v knize uveden. Zároveň věřila v úspěch dnešní i budoucích generací na nepříliš snadné cestě literární kariéry a vnímala to jako „most“ spojující studenty studující a pracující v Can Tho s literaturou, který v budoucnu přispěje k vytvoření stopy v literatuře Cuu Long.
Jezero Kien Giang
Zdroj: https://baocantho.com.vn/dau-an-song-ngam-trong-dat--a191771.html
Komentář (0)