Pod šeptajícími borovicemi

Díky rozlehlým borovým lesům, údolím, jezerům, mlhavým ránům, mrholení a chladnému odpolednímu slunci je Da Lat již dlouho romantickým místem pro únik od reality. Da Lat inspiroval nespočet umělců a spisovatelů k tvorbě básní, písní, obrazů, fotografií a dokonce posloužil jako kulisa pro mnoho filmů.

Inspirace z Da Latu v poezii se zdá být nekonečná pro následující generace, které toto místo navštíví. Autor Ngoc Miu v Da Latu vidí: „V mlze, v chladném větru, v pusté zemi mlhy / Jen naše borovice zůstávají tiše vedle nás / Abychom mohli vzhlédnout / A pomalu se nadechnout / Z nebe nahoře.“ A autor Phan Khoa Nam slyší: „Osamělý pták, zlomený srdcem, nezná / Okouzlující zpěv ptáka, nekonečně propleteného / Opilého, / Padajícího, / v hlubokém údolí…“

Noviny SGGP představují dvě básně autorů Ngoc Miu a Phan Khoa Nama o místním jménu Da Lat, mezi mnoha dalšími básněmi, které čerpaly inspiraci z tohoto místa.

Zůstaly jen borové větve.
Bez borovic
Možná jsme se zhroutili a zemřeli.
Protože co budu používat k tomu, abych se díval nahoru a dýchal?
V mlze, ve studeném větru, v pusté zemi mlhy.
Jen moje borovice tiše stojí vedle mě.
Abychom se mohli podívat nahoru
A pomalu se nadechněte.
Odtamtud shora
Pod stromem
Všechno se proměnilo v popel.
Včetně času
A co jsme si kdysi nejvíce vážili
Zbývá jen několik útržků fantastické, neskutečné fikce.
Vydávalo to srdcervoucí zvuk.
Není se na co těšit.
Listy, které tam nahoře vidíme, také vadnou kvůli lžím.

Dobře, tady skončíme!
Aby moje borovice už neklesala smutkem.
Dej mi alespoň půlku.
Dech dítěte byl tak svěží a čistý.
NGOC MIU
***
Ptačí zpěv v údolí
Mýtický pták,
zpívajíc písně o ptákovi, jehož srdce bolí, že byl odloučen od svého hejna.
Mlžné odpoledne v údolí
Dav ztichl.
Tma se rozprostřela
Tváře byly ve světle svíček rozmazané.
Kdo prošel vrstvami plevele?
který několikrát promokl v dešti
někdo uklouzl a spadl pod blátivou zem.
stále nevinný
tření dál,
Pták, zlomený srdcem a oddělený od svého hejna, nevěděl...
Zpěv mýtického ptáka pokračuje donekonečna.
opilý,
podzim,
v hlubokém údolí…
PHAN KHOA NAM