Zasévání semen znalostí uprostřed oblaků.

VHO - Od nejistých chatrčí, kde studenti bydleli uprostřed horské mlhy, až po postupně vznikající internátní a polointernátní školy v pohraničních oblastech, prošlo vzdělávání v horách provincie Thanh Hoa cestou plnou útrap.

Na tomto místě je gramotnost zachována díky vytrvalému úsilí učitelů, sdílenému školnímu stravování a politikám, které se stávají pilířem podpory pro studenty a učitele ve znevýhodněných oblastech.

Učitel Thào A Pua se vrací do své vesnice, aby učil, a pokračuje ve své cestě šíření gramotnosti v odlehlé pohraniční oblasti.

Ty kroky udržují hru v chodu.

Uplynuly téměř dvě desetiletí, ale vzpomínky na tyto těžké časy zůstávají živé v myslích těch, kteří se kdysi odvážili do pohraničních obcí Trung Lý, Nhi Sơn a Mường Lý v bývalém okrese Mường Lát. Tehdy byla jediná cesta přes hory po celý rok zahalena mlhou.

Podél svahů stojí provizorní chatrče z bambusu a plachty, kde se ubytovávají studenti ze vzdálených vesnic, aby navštěvovali školu. V horách se rychle stmívá. Skrze hustou mlhu vyzařuje z tenkých bambusových zdí světlo z kamen na dřevo, které odhaluje, že uvnitř se děti stále drží svého snu naučit se číst a psát.

Po škole si děti vaří samy jídlo, nosí vodu a rozdělávají oheň. Některé chodí domů jen jednou za měsíc. Samostatný život začíná brzy, protože studium znamená také opustit domov ve velmi útlém věku.

Učitel Doan Van Son, bývalý ředitel polointernátní základní školy etnických menšin Trung Ly a nyní ředitel základní školy Quang Chieu, vzpomínal: „Tehdy chodilo do třídy jen velmi málo hmongských studentů a studentky téměř neexistovaly. Aby učitelé studenty získali, museli chodit do každé vesnice a přesvědčovat je, zatímco mnoho rodin si stále myslelo, že samotné vzdělání je neuživí.“

Chudoba znamenala, že vzdělání ustoupilo do pozadí ve prospěch zemědělství a stravování. Tehdejší politika internátních škol byla nedostatečná a roztříštěná a studenti se museli o jídlo a ubytování z velké části postarat sami. Mezi studenty, které učitelé povzbuzovali k návratu do školy, byl Thào A Pua, hmongský chlapec z vesnice Pa Búa, inteligentní a dychtivý po učení, ale byl držen doma, protože byl nejstarším dítětem ve velké rodině.

Trvalo to mnoho přesvědčování, do kterého se zapojili všichni od učitelů až po náčelníka vesnice, než rodina konečně souhlasila s tím, aby Pua šel do školy. Po návratu do třídy Pua stále nesl na zádech pytel rýže, ale tentokrát chtěl zůstat a splnit si svůj sen stát se učitelem.

V Trung Ly byl toho roku také dvanáctiletý student Sung A Chai, kterého rodiče donutili opustit školu, aby se oženil podle zvyku dětských sňatků. A Chaiovi chyběla škola a přátelé, a tak se rozhodl opustit domov a vrátit se do školy. Toto odhodlání spolu s povzbuzením učitelů a vesničanů mu pomohlo pokračovat ve vzdělávání.

Spolu s A Pua a A Chai si mnoho dalších studentů tiše „vzdělávalo“ v provizorních stanech kolem školy. Na začátku měsíce nosili do třídy rýži. Na konci měsíce, když rýže došla, si ji mezi sebou rozdělili ke každému jídlu. Učitelé přispívali, čím mohli, jen aby zajistili, že studenti ze školy neodejdou. „Udržet dítě ve třídě v té době nebyla jen zodpovědnost. Byla to dlouhá a namáhavá cesta,“ řekl pan Son.

Na vrcholu hory Cao Son v obci Co Lung byl dnes příběh o udržení studentů naživu stejně namáhavý. Téměř před 20 lety nebyla v oblasti mezi pohořími Pha Chien, Pong Muu a Pong Pa Co elektřina, telefonní signál ani silnice; učebny tvořilo jen několik doškových chatrčí s bambusovými stěnami a hliněnými podlahami.

V roce 2007 začalo v srdci hor unikátní „stavebna“. Bez strojů nosili učitelé a mladí lidé z vesnice kameny do hor a ženy písek z potoků do svahů. I po výstavbě školy museli učitelé po sklizni, po Tetu (lunárním novém roce) a po povodních chodit dům od domu, aby povzbudili studenty k návratu do školy.

Když se politika stane „pilířem podpory“

Dnes se mnoho škol v horských oblastech provincie Thanh Hoa změnilo. Dříve nezpevněné cesty byly vydlážděny a robustní školní budovy postupně nahrazují učebny s doškovými střechami v horách. Přesto je cesta k udržení žáků ve škole stále náročná. V horách někdy všechno začíná jednoduchým školním obědem.

Na základní škole Thanh Xuan v obci Phu Xuan musela školní jídelna dočasně pozastavit provoz. Největší obavou učitelů byl klesající počet žáků. Proto sháněli dary na jídlo, někteří přispívali rýží, jiní jídlem a rodiče přidávali trochu peněz navíc, aby zajistili dopolední oběd. „Bez školního jídla by mnoho dětí odešlo ze školy, protože cesta je příliš dlouhá,“ sdělil ředitel školy pan Dang Xuan Vien.

Nejde jen o studenty; mnoho učitelů v horských oblastech se také potýká s klesajícími příjmy. Někteří cestují třikrát týdně autobusem za svými rodinami, zatímco jiní kvůli životním tlakům zvažovali přestup. Většina se však rozhodla zůstat, přivydělávat si pěstováním zeleniny, pracovat přesčasy o víkendech a akceptovat dlouhé pobyty mimo domov, aby snížili cestovní náklady. Tato vytrvalost zabránila kolapsu učeben v těchto odlehlých oblastech.

Na základě těchto praktických zkušeností bylo mnoho nových politik upraveno tak, aby lépe vyhovovaly životu etnických menšin. Dekret 66/2025/ND-CP stanoví politiky na podporu studentů internátního ubytování finanční podporou na stravování, ubytování a rýži a zároveň doplňuje mechanismy na podporu internátních aktivit ve školách. Usnesení politbyra č. 71-NQ/TW o průlomech v rozvoji vzdělávání a odborné přípravy také otevírá větší naději pro oblasti etnických menšin a odlehlé regiony.

Opravdu pozoruhodné je, že se z těchto odlehlých vesnic vrací nová generace učitelů. Sung A Chai nyní učí ve svém rodném městě. Na pódiu stojí i Thao A Pua. „Když se dívám na své studenty, vidím sebe z minulosti,“ svěřil se A Pua. Toto jednoduché prohlášení evokuje dlouhou cestu chudých dětí, které se kdysi trápily s učením číst a psát, pak vyrostly, vrátily se a nadále rozsvěcovaly sny ve svých vesnicích.

Z učeben zasazených do hor vstupuje vzdělávání v horách provincie Thanh Hoa do nové fáze. Gramotnost má dnes další podporu v podobě nových politik, moderních škol, chutných školních jídel a aspirací na lepší život studentů, kteří vyrůstali v těžkých podmínkách.

Zdroj: https://baovanhoa.vn/doi-song/gieo-chu-noi-may-phu-229030.html