Zachování kulturní „podstaty“ země podél řeky Ma.

Obec Hoang Giang, ležící podél řeky Ma, má rozlohu 30,53 kilometrů čtverečních a populaci přes 32 000 obyvatel. Je známá jako země starobylých vesnic, historických památek a systému historických a kulturních památek nesoucích výrazný otisk času.

Obyvatelé vesnice Huu Khanh v obci Hoang Giang provádějí rituál nošení obětin na festivalu Phu Vang v roce 2026.

Oblast se pyšní dvěma historickými a kulturními památkami národní úrovně: chrámem zasvěceným generálovi Cao Lỗovi a chrámem zasvěceným Cao Bá Điểnovi; a řadou památek provinční úrovně, jako například: pagoda Vĩnh Phúc a svatyně Vĩnh Gia; Národní mateřský chrám a společný dům Nghĩa Hương; chrám An Phú; společný dům Phượng Mao; společný dům Trọng Hậu, společný dům Đông Khê; společný dům Trung; společný dům Đức Giáo... Spolu s tímto systémem památek se zde dodnes zachovává mnoho jedinečných tradičních festivalů, které místní obyvatelé předávají z generace na generaci.

Významným každoročním festivalem je festival vesnice Quy Chu. Pokud se vrátíme v čase, starobylá země Quy Chu, obohacená aluviálními nánosy řeky Ma a kdysi protékaná řekou Doc (nyní pohřbenou), byla domovem velmi raného osídlení. Tyto přírodní podmínky přispěly k vytvoření jedinečného kulturního prostoru Quy Chu – charakteristického znaku pozdní doby bronzové v provincii Thanh Hoa a také „předchůdce“ brilantní kultury Dong Son. Oblast s dlouhou historií osídlení se kdysi pyšnila četnými společnými domy, chrámy a pagodami, které odrážely bohaté kulturní dědictví tohoto starobylého regionu na břehu řeky.

Festival vesnice Quy Chu se koná v chrámu Trung každý rok ve druhém lunárním měsíci (od 6. do 8. února). Kromě slavnostních tradičních rituálů, jako je průvod v nosítkách, oficiální ceremoniály mužů a žen a ceremoniál díkůvzdání, festival nabízí mnoho jedinečných lidových her a představení, jako jsou soutěže v nošení vody, představení Tu Huan a soutěž ve vaření rýže a ryb. Soutěž ve vaření rýže a ryb, která se koná na vesnickém rybníku před chrámem Trung, je považována za „duši“ festivalu. Týmy soutěží ve veslování na rybníku, chytají ryby a vaří rýži. Podle starších obyvatel vesnice, ačkoli neexistuje žádná definitivní dokumentace potvrzující přesný čas vzniku této lidové hry, na základě původu vesnice Quy Chu se předpokládá, že ji vytvořili zkušení rybáři a chovatelé ryb z Tổ Cá Phường neboli Cá Tổ - Kẻ Tổ.

Zatímco v únoru se ve vesnici Quỳ Chử koná spousta festivalů, začátkem března podle lunárního kalendáře lidé v oblasti hory Chùa ve vesnici Vàng s nadšením slaví festival Phủ Vàng. Phủ Vàng, postavený v 18. století, je zasvěcen První svaté Matce Liễu Hạnh – jediné ženské božstvo mezi čtyřmi „nesmrtelnými“ božstvy vietnamského lidového náboženství.

Legenda praví, že když Nguyen Hue vedl svou armádu na sever ve vesnici Vang, aby potlačil útočníky dynastie Čching, zastavil se u chrámu Vang, aby si odpočinul a obětoval vonné tyčinky. Dostal sen od Svaté Matky, která mu odhalila brilantní strategii, jak porazit nepřítele a dosáhnout vítězství. Po nástupu na trůn Nguyen Hue vyjádřil Svaté Matce vděčnost, udělil královský dekret a na hoře Chua založil chrám. Díky proměnám dějin byl chrám Vang zachován, restaurován a zrekonstruován, takže se stal nádherným a impozantním místem. Nejenže je známým kulturním a duchovním centrem místních obyvatel, ale stal se také vrcholem turistické trasy podél řeky Ma, která je napojena na malebnou oblast Nga Ba Bong a spojuje návštěvy slavných historických památek v regionu, jako jsou chrámy Co Bo, Han Son a Ba Trieu, a přispívá tak k jedinečnému kulturnímu a duchovnímu zážitku v této oblasti.

Každoroční festival Phu Vang se koná s mnoha tradičními rituály, jako jsou průvody, obětování kadidla a uctívání ženských božstev. Během festivalových dnů se vesnice střídají v přípravě propracovaných a slavnostních obětin, které nosí z vesnice do chrámu, aby obětovaly kadidlo a vzdaly úctu Panně Matce a svým předkům.

Je pozoruhodné, že tradiční festivaly v Hoang Giang si stále zachovávají svou kulturní podstatu. Lidé se festivalů účastní nejen kvůli sledování a zábavě, ale také jako hluboce zakořeněný zvyk – aby se znovu spojili se svými kořeny, spojili se s komunitou a hlouběji pocítili identitu své vlasti. V tomto prostoru se průvody s palankýny a dary z vesnic do Phu Vang jeví jako živoucí tradiční obraz. V čele cesty jdou starší lidé v tradičních krojích, kteří pomalu ukazují cestu; následováni vlajkonoši a bubeníky, kteří oživují slavnostní atmosféru. Silní muži nesou palankýny a hlavní dary; za nimi jdou ženy a mladí lidé nesoucí dary na hlavách a pečlivě držící každou kulatou, úhledně uspořádanou obětinu. Dlouhá řada lidí, doprovázená živým zvukem bubnů, postupuje s úctou a hrdostí směrem k chrámu. Je to cesta spojující generace, kde každý člověk může najít svou roli ve sdíleném kulturním proudu své vlasti.

Podle Nguyen Quang Khanha, místopředsedy Lidového výboru obce Hoang Giang: „Obec Hoang Giang realizuje klíčový program rozvoje kulturní a duchovní turistiky v kombinaci s zážitkovou turistikou. Obec i nadále pořádá tradiční festivaly, které přispívají k zachování a propagaci kulturních hodnot a dědictví spojeného s historickými místy, a tím podporují hrdost na identitu vlasti, nadále zachovávají a šíří dobré tradiční kulturní hodnoty, usilují o udržitelnou, civilizovanou a osobitou komunitu a přispívají k provádění rezoluce politbyra 80-NQ/TW ze dne 7. ledna 2026 o rozvoji vietnamské kultury.“

Text a fotografie: Viet Huong

(Tento článek odkazuje na materiál z Hoang Hoa Gazetteer).

Zdroj: https://baothanhhoa.vn/giu-hon-cot-van-hoa-nbsp-vung-dat-ven-bo-song-ma-285487.htm