Posílám svou touhu po zemi řek a vodních toků.

Cam Ly je tak důvěrně obeznámena s okolím, že i když auto uhánějící po silnici rychle řítí rychlostí, kdykoli lidé zvolají pověst o mostě, řece nebo bujném sadu, dokáže snadno vyprávět historii, fakta a příběhy o zemi a lidech tohoto místa. Sama zvládla cestu skupiny, která byla krátká, ale zahrnovala téměř celou deltu Mekongu, díky čemuž se s tímto regionem hluboce seznámila.

Ilustrace: LE NGOC DUY

V deltě Mekongu jsem nesčetněkrát toužil navštívit tuto zemi, cítit příliv a odliv, obdivovat vodní hyacinty, slyšet zpěv bukačů a vidět lekníny plující všude kolem. Vodní toky Jihu mě provázely do mých snů, do mých snových pohledů na jih, k bambusovým mostům a vratkým opičím můstkům přes břehy řek, které na jedné straně erodují a na druhé straně rostou; zní tam písně a cải lương (tradiční vietnamská opera) s příjemnými melodiemi, které ve mně vštípily hlubokou lásku k této zemi, kterou jsem ještě nenavštívil, a přesto mi připadá známá od nepaměti. Slyšet lidi mluvit o charakteru jižanských lidí, předávaném z dob pionýrů a osídlení, hřeje mě u srdce; slyšet o laskavém a pohostinném zacházení s návštěvníky z dálky ve mně touží po další návštěvě, po kochání se zelenými zahradami, ovocnými stromy a po slyšení vznešených hlasů lidových zpěváků. Někteří říkají, že jasné, vysoké a vzdálené lidové písně delty Mekongu jsou způsobeny rozlehlými řekami a vodními cestami, kde jsou rybářské lodě daleko od sebe, takže zpěv všechny sbližuje. A tak se v průběhu let zvuky lidových písní a melodií staly tak známými a roztomilými. Ti, kteří tam nebyli, touží to vidět na vlastní oči, zatímco ti, kteří tam byli, se touží vrátit. Já jsem se bál, že mi dojde místo, pomalu jsem se procházel, abych do sytosti obdivoval ovocné sady, a pak jsem nastoupil na malou loďku, abych si užil jemné vlnění aluviálních vodních toků. Tento výlet byl plný překvapení; brzy ráno jsem v Dong Ha rychle snědl bochník chleba a odpoledne jsem už byl v deltě Mekongu. Cesta nebyla vůbec krátká a zavedla mě až na ostrov Phu Quoc, kde jsem poslouchal vlny šplouchající o břeh Kien Giang a zpíval: „Když se blíží večer, stojím u mostu a slyším mořské vlny / Zlaté podzimní slunce jasně svítí na břeh / Jak krásný je Kien Giang / Stíny mraků se shodují se stíny hor.“ Chvíli jsem se tam zdržel, abych se prošel nočním trhem ostrova s hojností vzácných produktů, obdivoval krásnou scenérii a navštívil historická místa regionu, který je často zmiňován v historických knihách. Poté se vrátíme do země bílé rýže a čisté vody, abychom navštívili plovoucí trhy – jedinečný kulturní prvek delty Mekongu.

Zdá se, že to, zda je cesta dlouhá nebo krátká, se neměří časem, ale vzpomínkami vrytými do očí každého člověka. I když to nevyslovujeme, vím, že každý je s cestou spokojený, i když vzdálenost zůstává stejná, čas se zdá být měněn. Je to skutečně smysluplné, když se cestovatelé jako já chtějí dozvědět více o milované části naší vlasti.

Le Nhu Tam

Zdroj: https://baoquangtri.vn/gui-noi-nho-ve-mien-song-nuoc-192721.htm