Když etnické menšiny „přinášejí do města dědictví“ a snaží se prosazovat identitu horské oblasti

„Nosím sukni a šálu Pieu, aby návštěvníci viděli, že jsem Thajka. Částečně chci na návštěvníky, až přijdou ke stánku, udělat dojem, a částečně doufám, že tradiční kroje mého lidu bude znát a milovat mnoho lidí,“ sdílela svou hrdost Hoang Thi Bich, bílá Thajka z Moc Chau v provincii Son La, když stála uprostřed stánku a propagovala barvy severozápadu, což přilákalo mnoho návštěvníků na podzimním veletrhu 2025 (konaném v Národním výstavním a veletržním centru v Dong Anhu v Hanoji ).

Akce shromáždila stovky stánků ze všech provincií a měst po celé zemi. Zejména sekce „Vietnamský podzim – podzimní barvy a vůně“ byla považována za vrchol při obnovování kulturního prostoru, produktů a tradičních řemesel regionů. Výstavní plocha o rozloze téměř 20 000 m² shromáždila více než 30 provincií a měst, které představily typické produkty, zboží OCOP, řemeslné výrobky, zpracované zemědělské produkty a horské speciality.

Každý stánek je kulturním prvkem, kde si návštěvníci mohou prohlédnout a zažít mimořádnou a jedinečnou krásu etnických menšin ze Son La, Dien Bien , Lao Cai, Tuyen Quang...

Lidé, kteří „přinášejí dědictví“ do města

Ve stánku s výrobky z provincie Son La si mladý h'mongský etnický řemeslník Hang A Cua upravoval své panovy píšťaly a řekl, že tato cesta do Hanoje byla obtížnější než každý rok, protože panovy píšťaly a bubny se snadno poškodí a musely být přepravovány přes stovky kilometrů horských průsmyků. Jakmile se tam ale dostal, uviděl lidi, kteří se zajímali o hudební nástroje, a požádali je, aby se s jeho panovými píšťalami vyfotili, a zapomněl na veškerou únavu.

„Přinášíme také místní speciality. Nejenže prodáváme zboží, ale také chceme, aby obyvatelé měst věděli, jak Mongové žijí, co jedí a co nosí. To znamená přinést kulturu do ulic,“ řekl Hang A Cua.

Hang A Cua představuje produkty z provincie Son La, jeden ze stánků, který přitahuje mnoho návštěvníků. (Foto: Phi Tuan/Vietnam+)

Vedle něj je stánek Hoang Thi Bicha, bílého Thajce z Moc Chau v provincii Son La. Krabice s čajem, mléčnými koláčky a sušeným ovocem jsou úhledně naskládané vedle tradičních thajských krojů. Od časného rána je Bichin stánek vždycky přeplněný zákazníky. Mnoho lidí se zastavuje, aby ochutnali, nakoupili a vyfotili se s ručně vyšívanými šátky Pieu. Pro Bich je to příležitost pomoci thajské identitě, aby se v očích turistů z celého světa jasněji objevila.

Stejně jako ostatní stánky s výraznými barvami severozápadního regionu byl i stánek provincie Dien Bien navržen s otevřeným prostorem, který připomíná tradiční thajské domy na kůlech a vytváří tak lákavý prvek pro návštěvníky.

Majitel restaurace Ha Bac Grill (Dien Bien) Lo Thi Suong se podělil: „My a provinční vláda jsme se snažili co nejautentičtěji zrekonstruovat dům na kůlech, typický rys naší etnické skupiny. Návštěvníci se dovnitř mohou vstoupit, vyfotit se a nahlédnout do živoucí atmosféry horských obyvatel.“

Kromě toho se stánek provincie Lao Cai uprostřed chladného a deštivého počasí hlavního města line voňavou vůní klobás, pětibarevné lepkavé rýže a uzeného masa. Chuť hor a lesů přicházejících do města skutečně pobízela strávníky k dalším krokům.

Stánky s výraznými horskými chutěmi přitahují pozornost mnoha návštěvníků. (Foto: Phi Tuan/Vietnam+)

Majitelka stánku Phung Kim Dung, obyvatelka kmene Bo Y v Muong Khuong, uvedla, že se celá rodina musela na veletrh připravovat celou noc a pak vstávat ve 3 hodiny ráno, aby zapálila kamna, uvařila lepkavou rýži a zavěsila maso, aby se včas dostala do Hanoje. „Moje rodina je malý podnik bez zaměstnanců, ale možnost účastnit se veletrhu je velká radost. Jen doufám, že se mnoho lidí dozví o jídle lidí z kmene Bo Y a o kultuře, kterou se tak dlouho snažíme zachovat,“ řekla.

S mnoha unikátními prvky přinesenými na podzimní trh postávali hosté kolem stánků, ochutnávali pětibarevnou lepkavou rýži a pozorně naslouchali ženě z Bo Y, která vyprávěla o sezóně kukuřice a rýže v horách.

Nguyen Thu Ha, turista z okresu Cau Giay (Hanoj), se po zastávce u stánku horalů podělil: „Když jsem je poslouchal, jak vyprávějí o svých jedinečných kulturních rysech prostřednictvím svých krojů a kuchyně, shledával jsem věci, které se zdály vzdálené, podivně blízkými. Možná je to právě tato jednoduchost a upřímnost, co dělá veletrh tak atraktivním.“

Snahy o šíření identity horské oblasti

Pro mnoho řemeslníků je každá návštěva veletrhu nejen příležitostí k představení jejich výrobků, ale také příležitostí k přiblížení jejich tradiční kultury domácím i zahraničním turistům.

Na stánku provincie Tuyen Quang vynikal v barevném brokátovém prostoru řemeslník Giang Thi Say, etnický původ Mongů z obce Can Ty. Na stole byly nádherně tkané látky, tradiční šaty, suvenýry a ručně vyšívané tašky z brokátu.

Aby se připravila na tuto speciální cestu zpět do města, musela ona a její družstvo nepřetržitě pracovat mnoho týdnů, aby měli dostatek produktů k vystavení. „Chci, aby lidé viděli, že naše řemeslné výrobky jsou krásné, jemné a lze je použít na mnoho různých produktů, nejen na tradiční brokátové látky,“ sdělila Giang Thi Say.

Prostor je vyplněn barvami brokátu ze severovýchodní hornaté oblasti. (Foto: Phi Tuan/Vietnam+)

Návštěvníci stánku se nejen ponoří do prostoru barev severovýchodního regionu, ale mají také možnost se Sayovou „rozluštit“ význam každého vzoru. Pro Sayovou je to také příležitost reprezentovat hlas svého lidu a přispět k propagaci kulturní krásy etnických menšin v horách mezi velkým počtem turistů v hlavním městě.

„Přišlo se zeptat mnoho mladých lidí z Hanoje, byl jsem velmi šťastný. Zajímali se, byli zvědaví, takže jsem věděl, že jedinečné kulturní hodnoty našeho lidu se dostaly k velkému počtu lidí,“ vyjádřil se Say.

Nejen Say, ale i řemeslníci jako Hang A Cua (Son La), Hoang Thi Bich (Moc Chau) nebo Phung Kim Dung (Lao Cai) chápou lépe než kdokoli jiný zvláštní a odlišnou hodnotu, která jim byla předávána z kolébky kulturního dědictví etnických menšin, jež se generace otců a dědečků snažily zachovat a chránit.

Takže nyní, uprostřed moderního, rušného městského života, sdílejí společné přání: vyprávět lidem v nížinách o jejich kultuře a jejich vlastním životě, aby „každý turista více znal, chápal a miloval kulturu našich lidí“.

Vytváření udržitelných zdrojů obživy pro etnické menšiny

Na diskusním zasedání 29. října, na 10. zasedání 15. Národního shromáždění, se mnoho delegátů zmínilo o roli kultury, kulturního dědictví a cestovního ruchu v hospodářském a sociálním rozvoji. Delegáti zejména zdůraznili, že se jedná o „vnitřní zdroj a měkkou sílu“ národa; investice do horské turistiky pro hospodářský rozvoj a zachování kulturního dědictví musí být považovány za pilíř regionální a národní rozvojové strategie.

Na základě toho jsou poukázána na klíčová řešení pro zachování a podporu výše uvedených zdrojů, jako například: zachování identity v rozvoji, budování ekosystému zeleného cestovního ruchu, podpora kulturního průmyslu, digitální transformace v managementu kulturního dědictví a zajištění horské infrastruktury spojené s udržitelným rozvojem cestovního ruchu.

Kromě toho existují také návrhy na vytvoření příznivých mechanismů pro lidi, zejména ženy a etnické menšiny, aby se stali subjekty rozvoje horské turistiky, a tím proměnili tradiční kulturní poklady v udržitelné zdroje obživy.

(Vietnam+)

Zdroj: https://www.vietnamplus.vn/khi-dong-bao-dan-toc-cho-di-san-ve-pho-va-no-luc-quang-ba-ban-sac-vung-cao-post1074020.vnp