Tiše hledá vzpomínky na staré povolání.

(GLO) - Na konci roku 2025 bude čtenářům vydána kniha „Tradiční tkalcovská řemesla provincie Binh Dinh (od 19. století do současnosti)“ od mistra Hoang Binha. Jedná se o pečlivě zpracované dílo o řemesle, které bylo kdysi úzce spjato s životy obyvatel provincie Binh Dinh.

Pan Hoang Binh, narozený v roce 1975, pochází z obce An Tuong Tay, okres Hoai An, provincie Binh Dinh (nyní obec An Tuong, provincie Gia Lai). V roce 1996 absolvoval Hanojskou univerzitu kultury s oborem informační věda a knihovnictví a v roce 2020 získal magisterský titul v oboru vietnamské historie na Univerzitě Quy Nhon.

V současné době je zástupcem vedoucího oddělení administrativních a obecných záležitostí (Provinční knihovna) a členem pobočky lidového umění (thuộc Provinční asociace pro literaturu a umění).

Za knihou „Tradiční tkalcovská řemesla provincie Binh Dinh (od 19. století do současnosti)“ se skrývají vzpomínky na venkov a vytrvalá cesta sběru, čtení dokumentů a provádění terénního výzkumu knihovníka, který je vášnivým znalcem místní historie a kultury.

Od vzpomínek na venkov až po stránky tradičních řemesel.

* Co vás motivovalo k tomu, abyste strávili mnoho let výzkumem a sestavováním knihy „Tradiční tkalcovská řemesla provincie Binh Dinh (od 19. století do současnosti)“?

- Od mládí jsem byl obeznámen s představou pěstování moruší a chovu bource morušového ve svém rodném městě, zejména v osadách Buong a Cui. O tkaní jsem však slyšel jen od svého otce, protože v době, kdy jsem vyrůstal ve vesnici, se tomuto řemeslu už žádná rodina nevěnovala.

Při čtení starých dokumentů jsem si uvědomil, že tkaní kdysi hrálo významnou roli v hospodářském a kulturním životě Binh Dinh. Zejména během francouzského koloniálního období byla v roce 1903 v Phu Phong (Tay Son) postavena textilní továrna Delignon. Hloubkový výzkum tkaní v Binh Dinh je však stále poměrně omezený a dostupné materiály jsou rozptýleny v mnoha zdrojích.

Před více než 10 lety jsem začala s výzkumem a sbíráním materiálů. Zpočátku to byly jen osobní poznámky, ale čím více jsem četla, tím zajímavější věci jsem objevovala. Materiály o tkalcovských vesnicích a textilních výrobcích, které byly kdysi hojně obchodovány, mi postupně v hlavě utvářely myšlenku na vědeckou práci na toto téma.

* Abyste mohli napsat tuto knihu, museli jste využít mnoho informačních zdrojů…

MSc. Hoang Binh věnoval mnoho úsilí knize „Tradiční tkalcovská řemesla provincie Binh Dinh (od 19. století do současnosti)“. Foto: NN

- Přesně tak. Použil jsem poměrně dost různých zdrojů, a to je pro srovnání a kontrast nezbytné.

Zaprvé, existují geografické a historické knihy z dynastie Nguyen, jako například: Dai Nam Nhat Thong Chi, Dong Khanh Du Dia Chi, spolu s mnoha archivními dokumenty o obchodu a řemeslech ve středním Vietnamu.

Kromě toho existují i ​​další díla související s Binh Dinh, jako například: studie Nguyen Dinh Daua o pozemkových registrech dynastie Nguyen, konkrétně o části provincie Binh Dinh; práce Quach Tana o krajině Binh Dinh; studie Bui Van Langa o geografii provincie Binh Dinh; a výňatky z pamětí Tran Duy Duca o tkaní nebo obchodování s látkami...

Také jsem si našel spoustu francouzsky psaných materiálů z archivů otevřených dat Francouzské národní knihovny, Francouzské školy studií Dálného východu a několika zdrojů na internetu.

Kromě čtení dokumentů jsem trávila čas terénním výzkumem v několika řemeslných vesnicích, setkávala se se staršími lidmi, abych zaznamenala jejich vzpomínky. Příběhy, které se zdály být velmi obyčejné, jako například tkaní doma nebo prodej látek na trhu, mi poskytly mnoho živých detailů pro výzkum.

* Jaké jsou podle vašeho názoru pozoruhodné charakteristiky tradičního tkaní v Binh Dinh?

- V minulosti mělo Binh Dinh mnoho tradičních tkalcovských vesnic, z nichž nejznámější bylo „fazolové hedvábí“. „Fazol“ označuje proces spojování mnoha hedvábných nití dohromady pro tkaní. Fazolové hedvábí se dělí na několik typů, jako například fazol 2, fazol 3, fazol 4 a fazol 6; z nichž fazol 4 se běžně používá k výrobě oděvů.

Od začátku 20. století však s silným rozvojem průmyslového textilního průmyslu mnoho tradičních tkalcovských vesnic postupně upadalo nebo zanikalo. Dokumentování historie tkaní je proto také způsobem, jak zachovat část místní kulturní paměti.

Pěstování vášně pro výzkum z „živého archivu“ zdrojů.

* Jak ovlivnila vaše výzkumná dráha práce v knihovně, zejména vedení informačního a dokumentačního oddělení po určitou dobu?

- Myslím, že mi knihovní prostředí hodně pomohlo. Když jsem pracoval v oblasti místní historie, měl jsem možnost přístupu k mnoha dokumentům týkajícím se historie, kultury a lidí z různých lokalit.

Pro mě je sbírka místní historie knihovny zdrojem „živých dokumentů“. Obsahuje knihy, noviny, časopisy, výzkumné práce a někdy i vzácné materiály.

Proces čtení a organizování dokumentů mi pomohl získat hlubší pochopení regionální historie a kultury a také podnítil nové směry výzkumu.

* Jaký přínos může podle vašeho názoru mít sbírka místní historie knihovny k zachování a propagaci místních kulturních a historických hodnot ?

- Archiv místní historie provinční knihovny v současnosti obsahuje přes 3 000 knih a dokumentů týkajících se kulturního dědictví, jako je kultura Champa, hnutí Tay Son a dynastie Tay Son, tradiční bojová umění Binh Dinh, tradiční opera a lidový zpěv... Kromě toho je zde k dispozici více než 7 600 digitalizovaných výňatků z místní historie.

Kromě toho existuje mnoho francouzsky psaných dokumentů přeložených z knihoven v tuzemsku i zahraničí, které se zabývají řemesly, tradičními řemesly, starobylou zemí Quy Nhon - Binh Dinh, přístavem Quy Nhon atd.

Toto je důležitý komplexní zdroj informací, který poskytuje systematické podrobnosti o geografii, historii, ekonomice, společnosti a kultuře provincie Binh Dinh od minulosti až po současnost.

Při svém výzkumu textilního průmyslu jsem také čerpal z mnoha dokumentů z tohoto místního historického archivu.

Archiv místní historie v Provinční knihovně využil student magisterského studia Hoang Binh pro svůj výzkumný projekt. Foto: NN

Vášnivý zájem o výzkum dědictví dokumentů z doby Han Nom.

Kromě své profesionální práce v Provinční knihovně věnuje pan Hoang Binh také značné množství času dědictví Han-Nom.

* Co vás vedlo k samostudiu čínských znaků a výzkumu sino-vietnamských studií?

- Můj otec býval ředitelem Provinční knihovny. Když jsem byl malý, často jsem s ním chodil do knihovny číst knihy. Když jsem viděl knihy a dokumenty psané písmem Han-Nom, byl jsem velmi zvědavý, protože jsem si myslel, že musí obsahovat spoustu cenných informací, i když jsem je tehdy neuměl číst.

Později, když jsem v roce 1997 začal pracovat v knihovně, jsem se často setkával s dokumenty psanými čínsko-vietnamským písmem a vždycky jsem litoval, že nedokážu přečíst jejich obsah. Proto jsem se rozhodl naučit čínské znaky.

Vyhledal jsem pana Nguyen Chata – bývalého zástupce ředitele Tradičního operního divadla Dao Tan (nyní Provinční tradiční umělecké divadlo) – abych se naučil čínské znaky.

Strýc mě vedl k tomu, jak se naučit abecedu a pravidla psaní znaků, a pak jsem se dál učil sám prostřednictvím knih a diskusí se zkušenými lidmi. Zpočátku to bylo docela těžké, ale postupně jsem byl schopen číst základní materiály.

MSc. Hoang Binh (vlevo) a Dr. Vo Minh Hai (Univerzita Quy Nhon) během exkurzí, během kterých zkoumali čínsko-vietnamské dokumenty a seznamovali se s historií a kulturou své vlasti. Foto: NN

* Na překladech jakých typů čínsko-vietnamských dokumentů jste se podílel/a?

- Většinou se jedná o královské dekrety, genealogie, slibné úpisy, dvojverší z chrámů předků nebo ručně psané opisy dochované v folklóru. Někteří známí mě také žádají o pomoc, když potřebují přečíst nebo přeložit čínsko-vietnamské dokumenty. Vnímám to jako malý příspěvek k poznávání hodnoty čínsko-vietnamského dokumentárního dědictví.

* Plánujete ve svém výzkumu pokračovat i v budoucnu?

- Stále chci pokračovat ve výzkumu tradičních řemesel a historických a kulturních dokumentů souvisejících s Binh Dinh; zejména proto, že stále existuje poměrně dost neprozkoumaných čínsko-vietnamských dokumentů.

V současné době pokračuji ve svém výzkumném projektu o městě Quy Nhon v období 1874-1945. Tento projekt navazuje na mou diplomovou práci z roku 2020, která se zaměřila na historii vesnice Chanh Thanh ve městě Quy Nhon.

Děkuju!

Zdroj: https://baogialai.com.vn/lang-le-tim-ve-ky-uc-nghe-xua-post582210.html