Revoluční duch se line od „Cesty čtyř jarních ročních období“ k „Červeným listům“.

V proudu vietnamské revoluční hudby vyniká rodina skladatelů Do Nhuana a Do Hong Quana jako krásný symbol dědictví a rozvoje. Pokud byl otec – zesnulý skladatel Do Nhuan – významnou osobností, která položila základy vietnamské opery, pak syn – skladatel Do Hong Quan – v tomto odkazu pokračoval s moderním nádechem. Oba však sdílejí jeden společný bod: komponují o velkém vítězství národa a touze po míru a štěstí pro lid.

„Cesta čtyř jarních ročních období“: Píseň znovuzrození pro sjednocený národ

Poté, co dosáhl vrcholů jako „Cô Sao“, „Người tạc tượng“ a ohnivých melodií „Giải phóng Điện Biên “, otevřel 30. dubna 1975 skladateli Đỗ Nhuậnovi nový emocionální horizont. Jako tehdejší generální tajemník Vietnamské hudební asociace mu jeho let do Saigonu v září 1975 a cesta napříč Vietnamem v roce 1976 umožnily plně prožít záři národa.

Docent, doktor a hudebník Do Hong Quan dirigoval orchestr na koncertě u příležitosti 80. výročí Národního dne Vietnamské socialistické republiky.

Docent, doktor a hudebník Do Hong Quan vzpomínal na hudební cestu svého otce a vznik díla „Čtyři jarní roční období“ a s emocemi a hrdostí řekl: „Uprostřed kontextu, kde si mnoho hudebníků vybralo hrdinská témata, hudebník Do Nhuan zvolil lidový, humorný styl, jako dialog mezi mužem a ženou. Na otázku ‚Které roční období je nejkrásnější?‘ se dostalo hluboké odpovědi: ‚Existuje pouze jedno období národního sjednocení.‘ Toto je páté ‚roční období‘ jedinečné pro vietnamský národ – období sjednocení po 20 letech odloučení.“

Dílo vykresluje strhující geografický obraz od Rudé řeky po Mekong, od Lang Son po mys Ca Mau . Díky tomu vidíme, že hudba Do Nhuana není jen melodie, ale odraz dějinného toku. Rychlá synkopa a flexibilní modulace odrážejí rušný rytmus života, kdy se lidé pouští do budování národa: „Tkáme čtyři roční období jara rukama práce.“

Pamětní prostor věnovaný skladateli Do Nhuanovi vystavuje čestné uznání udělené za jeho díla k 50. výročí znovusjednocení.

Hlavní poselství díla spočívá v textu: „Ti, kdo sdílejí stejnou zemi, by se měli navzájem milovat ještě více.“ Jedná se o filozofii národní harmonie, konečný cíl všech revolucí.

„Červené listy“: Epická pocta předchozí generaci.

Čtyřicet let poté, co jeho otec psal o cestě ke znovusjednocení, v roce 2016 uvedl skladatel Do Hong Quan premiéru hudebního dramatu „Červené listy“. Nejde jen o rozsáhlé instrumentální dílo, ale také o poctu těm, kteří položili své životy, aby mohla vzniknout „cesta čtyř jarních ročních období“.

Pokud byl skladatel Do Nhuan průkopníkem vietnamské opery, pak ji skladatel Do Hong Quan pozvedl na novou úroveň. „Červené listy“ jsou dokonalou směsicí západních operních technik s podstatou vietnamské lidové hudby (ho, vi, dam).

Snímky z muzikálu „Červené listy“ – významného muzikálu oslavujícího revoluční hrdinství Ho Či Minovy ​​éry.

Hra znovu vypráví příběh osmi mladých dobrovolnic v Jeskyni osmi dívek na 20. ulici Victory Road. Obraz červených listů šustících lesem Truong Son není jen znázorněním přírody, ale také symbolem krve a mládí těchto „andělů“, kteří se proměnili v zemi a skály, aby uvolnili cestu vozidlům do první linie.

Ve skladbě „Red Leaves“ skladatel Do Hong Quan znovu používá známé melodie z válečné éry a vytváří tak historickou rezonanci. Potvrzuje, že proud revoluční hudby se nikdy nezastaví; pouze se přesouvá ze stavu „přímého boje“ do stavu „empatie a vděčnosti“.