Lidový umělec Trung Duc se jednou vydával za profesora Tran Van Khe, aby „oklamal“ Radu pro umění.

V pokladnici vietnamské hudby je píseň „Going to Huong Pagoda“ velmi rušnou záležitostí, ale její původ je nesmírně záhadný. Byla doba, kdy se mnoho lidí snažilo najít autora, který složil slavnou píseň na text Nguyen Nhuoc Phapa, ale nemohli ho najít. A konečná pravda všechny... „zarazila“.

Známá písnička, ale nemůžu najít originální hudbu

Původní píseň „Going to Huong Pagoda“ s autorským podpisem Tran Van Khe. Fotografie převzata z novin Van Nghe.

Za prvé, báseň Nguyen Nhuoc Phapa se jmenuje „Parfémová pagoda“ a má 34 slok, v dlouhé pětislovné formě (každý řádek má 5 slov, 4 řádky/sloka). Podle spisovatele Nguyen Gianga v té době Nguyen Nhuoc Phap „tajně miloval“ mladou dámu ze vznešené rodiny, která byla tehdy považována za „hanojskou krásku“ (slečna Do Thi Binh, bydlící na adrese 67 Nguyen Thai Hoc, Hanoj ), a proto složil tuto báseň, aby ji daroval své „múze“. Každý den Nguyen Nhuoc Phap tiše procházel kolem 67 Nguyen Thai Hoc v naději, že potká dívku svých snů. Krutý osud mu bohužel zasadil smrt v raném věku, jeho talent byl na vrcholu, takže když zemřel, slečnu Do Thi Binh se ani jednou nesetkal.

Ve spolupráci s Danem Vietem , Dr. estetiky, The Hung uvedl, že v roce 1991, když byl pověřen vytvořením speciálního čísla o festivalu Huong Pagoda pro týdeník Van Nghe, opravdu potřeboval originální hudbu k písni „Di choi Chua Huong“ od autora Tran Van Khe, založenou na básni Nguyen Nhuoc Phapa, aby ji mohl snadno porovnat se současnou písní. Ujal se tohoto úkolu a zaklepal na dveře Vietnamské hudební asociace, aby si o hudbu požádal. Všichni zodpovědní hudebníci však zavrtěli hlavami „ne“.

Dr. estetiky The Hung v mládí. Foto: NVCC

„Pořád si pamatuji,“ pokrčil hudebník Hoang Van rameny a protočil panenky: „Ten notový zápis jsem nikdy neviděl, i když jsem tu píseň slyšel už hodněkrát.“ Kamarád, který s mým trápením soucítil, ukázal na druhé patro Hudební asociace a řekl: „Hledej zpěváka Quoc Donga, určitě tam nějaký bude, ale pokud ne, poslechni si znovu notový záznam.“ Bože můj! Píseň, která má být otištěna na obálce novin Literatura a umění, ale s nahranou hudbou hrozí vysoké riziko, že mě autor zažaluje.“

Zkoušel jsem znovu najít zpěváka Quoc Donga a dostal jsem následující drsnou odpověď: „Nikdy. Důvodem je, že si zpěváci navzájem říkají, aby vystupovali. Pokud půjdete za hudebníkem Nguyen Ngoc Oanhem, možná budete mít šanci.“

Píseň, kterou lidé milují a jejíž poslech je velmi dojemný, byla propracovaně nastudována televizí a rádiem Voice of Vietnam pro miliony posluchačů a diváků; vystoupení, které musí mít ve svém programu každá kapela, která chce být populární, ale k němu nejsou žádné noty. Zvláštní, ale pravdivý příběh!

Rozhodl jsem se tedy jít za hudebníkem Nguyen Ngoc Oanhem. Poté, co si vyslechl mou prezentaci nápadu z článku, slíbil, že mi do 24 hodin pomůže, pokud ho najde ve svém hudebním „obchodě“... A pokud ano, vyjádří se k tomu, že vyjádří některé ze svých názorů, aby dokázal, že píseň už není stejná jako ta současná, i když se autor stále jmenuje... Tran Van Khe.

Jak bylo domluveno, zaklepal jsem na dveře. Pan Oanh zavolal a oznámil mi radostnou zprávu, že ji našel. Před očima jsem měl partituru básně Nguyen Nhuoc Phapa od hudebníka Tran Van Khe. Dole pod notovým zápisem byl řádek: „Verze skladby Going to Huong Pagoda vydaná nakladatelstvím Tinh Hoa podruhé. Kromě běžných verzí byly k dispozici i speciální notové kopie označené od I do XX TH. Všechny od I do X měly jako dárek podpis autora a rumělkovou pečeť TH.“

Lidový umělec Trung Duc na vrcholu své kariéry. Foto: TL

Ukazuje se, že původní píseň „Di choi Chua Huong“ je skutečná. Ale ve srovnání s dnešní populární písní je to „kopie a vložení“. Píseň byla vydána téměř před půl stoletím, když byl profesor - doktor Tran Van Khe ještě studentem, amatérským autorem, a můžeme soucítit s neohrabanou technikou při skládání hudby k dlouhé básni Nguyen Nhuoc Phapa.

Hudebně jsou začátek i tělo písně napsány v tónině F dur. Poté se přechází do mollové tóniny (d moll) a končí dvěma pouštními frázemi. Originál je v durové tónině s 3/4 taktem. Zpěváci, kteří ji dnes zpívají, jsou naopak v mollové tónině s rytmem Rumby Boléro (obvykle psané ve 4/4 taktu).

Hudebník Nguyen Ngoc Oanh byl na pódiu překvapen, když doprovázel zpěváka při zpěvu této písně. Přemýšlel a hledal nového autora této písně a zjistil, že je to zpěvák Trung Duc.

Zeptal se, proč dílo nebylo pojmenováno po něm, ale místo toho po Tran Van Kheovi. Trung Duc odpověděl: „Protože jsem chtěl, aby dílo mělo místo mezi masami, proto jsem to zpočátku udělal tímto způsobem. Teprve když se zpopularizovalo, začal jsem přemýšlet o autorských právech.“

Takže po 49 letech byla píseň „Going to Huong Pagoda“ znovu složena. Redakce Van Nghe naštěstí obdržela originální dílo od hudebníka Nguyen Ngoc Oanha, jinak kde bychom uprostřed festivalu Huong Pagoda našli autora Tran Van Khe?

Doktor estetiky The Hung dále dodal, že poté, co se o tomto příběhu dozvěděl, mu básník Tran Dang Khoa zavolal a zeptal se, jakou píseň složil Tran Van Khe. Musel tedy zahrát píseň „Di choi Chua Huong“ od autora Tran Van Khe - lidového umělce Trung Duc „sonphe“, aby si ji poslechl jeho mladší bratr.

Lidový umělec Trung Duc „dluží“ profesoru Tran Van Kheovi omluvu

Lidový umělec Trung Duc se s Danem Vietem podělil o to, že v roce 1980, když pracoval ve Vietnamském národním hudebním a tanečním divadle, náhodou přečetl báseň „Perfume Pagoda“ od básníka Nguyen Nhuoc Phapa. Tato báseň se mu natolik líbila, že k ní začal skládat hudbu. Po dokončení písně ji poslal ke schválení umělecké radě divadla, ale protože v té době byl pouze zpěvákem a ne hudebníkem, nikdo této písni nevěnoval pozornost.

Lidový umělec Trung Duc mnohokrát zpíval píseň „Going to Huong Pagoda“. Foto: TL

Nesmířil se s tím, že je píseň ignorována, a tak riskl, podepsal skladatelovo jméno jako Tran Van Khe (tj. profesor Tran Van Khe) a poslal ji znovu. Sdílel: „Myslel jsem si, že lidé neuvěří, že zpěvák umí skládat, a tak jsem použil jméno slavné osobnosti v hudebním průmyslu, což bylo proveditelnější.“ Když Rada pro umění viděla jméno Tran Van Khe, schválila a povolila provedení, jakmile Trung Duc požádal o provedení písně.

„Plánoval jsem se setkat s profesorem Tran Van Khem a omluvit se mu za tuto troufalost. Ale od té doby jsem se s ním neměl příležitost setkat a nyní také pomalu zemřel,“ řekl lidový umělec Trung Duc.

Profesor Tran Van Khe za svého života „nezažaloval“ lidového umělce Trung Duca. A nikdo neřekl, že by k této skladbě měl nějaký názor. Zdá se, že výše uvedený příběh nepřijal a nechal dílo vrátit autorovi. V současné době však existují webové stránky, které při zveřejnění písně stále mylně uvádějí autora jako Tran Van Khe.

Podle Dr. The Hunga se po dokončení písně „Finding the Spirit Child pro lidového umělce Trung Duca“ setkali s lidovým umělcem Trung Ducem a stali se blízkými bratry. Přestože byl lidový umělec Trung Duc o 5 let mladší než on, kamkoli šel, vždy ho považoval za svého blízkého přítele. Občas, když měli příležitost, se setkali a zavzpomínali na staré časy.

Zdroj: https://danviet.vn/nghe-si-nhan-dan-trung-duc-tung-mao-danh-giao-su-tran-van-khe-de-qua-mat-hoi-dong-nghe-thuat-20240919102859554.htm