Strážce duše loutny Dao Xa

Řemeslník Dao Anh Tuan vyrábí tradiční hudební nástroje již 20 let. V rozhovoru s námi pan Tuan vyprávěl o svém vztahu k tomuto řemeslu. Vysvětlil, že když byl mladý, nešel v otcových šlépějích. Když však viděl otcovu vášeň – i v drsném počasí pilně vyřezával a tvaroval nástroje – a uvědomil si, že ztráta řemesla by byla velkou ztrátou, rozhodl se vrátit a pokračovat v otcově odkazu.

Pod starými okapy štíhlý muž s dovednýma rukama pečlivě vyřezává každou tóninu měsíční loutny, nástroje úzce spjatého s uměním lidového zpěvu. „Výroba tradiční loutny vyžaduje 13 kroků, od výběru dřeva, sušení, pečení, tvarování, řezbářství, sestavení... až po testování zvuku. Každý krok má své vlastní obtíže,“ sdělil pan Tuan.

Řemeslník Dao Anh Tuan pečlivě vyrábí tradiční hudební nástroje. Foto: HONG PHUC

Podle pana Tuana každý typ nástroje vyžaduje jiný druh dřeva. Dřevo použité na nástroj musí být kvalitní a pečlivě vybrané; i nepatrná odchylka může změnit zvuk. U citery nebo pipy se rezonanční deska obvykle vyrábí z paulovnie, což pomáhá vytvářet čistý a rezonanční zvuk. U tamburínu je rezonanční skříň vyrobena ze dřeva a potažena kůží a zpracování kůže vyžaduje také jedinečnou úroveň přesnosti.

Na rozdíl od moderních masově vyráběných hudebních nástrojů má každý nástroj z Dao Xa svůj vlastní jedinečný zvuk. Je to teplý, hluboký tón citer bầu a tranh; čistý, elegantní zvuk citer nguyệt a thập lục. Zvláštní je, že i když nikdo ve vesnici neabsolvoval formální hudební teoretické vzdělání, řemeslníci z Dao Xa stále dokáží přesně posoudit a upravit každou tóninu a strunu, aby vytvořili co nejpřesnější a nejpříjemnější zvuk. To je něco, čeho by průmysloví řemeslníci dosáhli jen těžko. Paní Nguyen Thi Hue, výrobkyně nástrojů v Dao Xa, se podělila: „Tato práce je pro mě velmi těžká. Někdy musím celý den pečlivě sedět, jen abych vyřezala malý detail, který dokonale pasuje. Jsem ale hrdá na to, že zachovávám tradiční řemeslo předávané po našich předcích.“

Den za dnem se v malé dílně pravidelně ozývají zvuky sekání a hoblování. Za těmito zvuky se však skrývá hluboká starost o budoucnost řemeslné vesnice. „Toto je řemeslo předávané po našich předcích; nechceme, aby zmizelo. Ale vydělat na něm jmění není snadné, takže ho jen zachováváme, abychom zabránili jeho vymizení,“ svěřil se pan Tuan.

Jediným přáním řemeslníka Dao Anh Tuana dodnes je, aby se řemeslná vesnice i nadále dědila a rozvíjela. Doufá ve více podpůrných politik, které by přilákaly mladé lidi k výuce řemesla a pokračovaly v odkazu hudebních nástrojů Dao Xa. „Bez podpůrných politik se už nikdo neodváží učit se řemeslu a řemeslo jistě zanikne. Musí existovat způsob, jak se řemeslem uživit, aby ho zachovali,“ svěřil se pan Tuan.

Aby řemeslo zůstalo při životě, je kromě úsilí řemeslníků nezbytná i podpora politik napomáhajících odbornému vzdělávání, stejně jako kulturní a umělecké školy, které mohou studentům umožnit se o řemesle dozvědět na vlastní kůži. A co je nejdůležitější, mladí lidé se musí odvážit to zkusit, odvážit se milovat a odvážit se ctít tradiční hodnoty. I když to není snadné, řemeslníci jako pan Dao Anh Tuan vytrvale řemeslo zachovávají a doufají, že předají jeho plamen mladší generaci, aby zvuk hudebních nástrojů Dao Xa rezonoval navždy.

Zdroj: https://www.qdnd.vn/van-hoa/doi-song/nguoi-giu-hon-dan-dao-xa-1013295