„Strážci ohně“ tradičních řemesel

(Baothanhhoa.vn) - Tváří v tvář dopadům tržních mechanismů a industrializace se mnoho tradičních řemeslných vesnic v provincii postupně zmenšuje a čelí riziku zániku. Nicméně, poháněni láskou k tradičním řemeslům, mnoho řemeslníků a umělců stále pilně a neúnavně „udržuje plamen živý“, aby zachovali a propagovali své výrobky.

Pan Nguyen Van Dao - muž stojící za značkou rybích omáček Khuc Phu Ba Hao.

Obec Hoang Thanh si stále uchovává mimořádně cenné řemeslo: tradiční výrobu rybí omáčky, která nese proslulou značku Khuc Phu. Zde se o praktikování a zachování tohoto řemesla snaží nejen lidé středního a staršího věku, ale i mnoho mladých lidí. Mezi nimi si zaslouží zvláštní zmínku Nguyen Van Dao, narozený v roce 1988 z vesnice Bac Son.

Pan Dao nás provedl prohlídkou rodinného závodu na výrobu rybích omáček a řekl: „Moje rodina vyrábí tradiční rybí omáčky po generace. Navíc jsem byl svědkem útrap a bojů mých rodičů při budování závodu na výrobu rybích omáček Ba Hao a získávání důvěry spotřebitelů.“ Pan Dao se svěřil: „Tehdy jsme vlastnili loď, takže můj otec často jezdil na moře lovit suroviny na výrobu rybí omáčky, zatímco moje matka zůstávala doma, aby ji vyráběla. Po sklizni každé várky rybí omáčky moje matka jezdila na kole, aby ji prodala v sousedních obcích a na tradičních trzích. I po vybudování důvěry spotřebitelů čelil podnikání s výrobou rybích omáček mnoha obtížím a výzvám kvůli dopadu tržních mechanismů a rostoucímu nedostatku surovin.“ Chápal jsem těžkosti mých rodičů a chtěl jsem značku rybích omáček Ba Hao posunout dále, a tak jsem v roce 2016, po návratu ze studií v Japonsku, převzal rodinnou továrnu na výrobu rybích omáček. Zpočátku jsem investoval do výstavby dalších výrobních zařízení, včetně balírny, filtrovny rybích omáček, skladu soli a skladu produktů. Později jsem provedl změny v každé fázi výroby. Od fáze výběru surovin si vždy vybírám čerstvé ančovičky a makrely, které byly právě uloveny z moře. Ryby jsou poté důkladně smíchány se solí a fermentovány tradičními metodami bez jakýchkoli přísad. Po měsících sušení na slunci a pečlivé filtraci se zrodí každá kapka bohaté a chutné rybí omáčky, která v sobě nese slanou chuť moře a vytrvalou práci lidí.

Pan Dao se nespokojí pouze se zachováním řemesla, ale aktivně se účastní programu OCOP, standardizuje výrobní procesy, zlepšuje balení a investuje do strojů, aby své produkty přiblížil širšímu trhu. Díky tomu rybí omáčka Ba Hao v roce 2021 získala certifikaci OCOP a získala si uznání mezi spotřebiteli. V současné době výrobní závod trvale vyrábí přibližně 80 tun fermentované rybí omáčky s objemem prodeje přibližně 2 000 litrů měsíčně. Během špičky, jako je například období lunárního Nového roku, se prodej zvyšuje na přibližně 3 000 litrů měsíčně, což generuje značné příjmy pro jeho rodinu. Úsilí pana Dao o zachování tradičního řemesla výroby rybích omáček nejen přispívá k ekonomickému růstu, ale také vytváří pracovní místa pro mnoho pracovníků a chrání místní kulturu.

V obci Pù Luông se v průběhu let díky úsilí žen, zejména paní Hà Thị Dung, postupně oživilo tradiční řemeslo tkaní brokátu etnika Thajci, které si stále více získává pevné místo na trhu.

Když paní Dung hovořila o zachování tradičního řemesla tkaní brokátu, podělila se: „Pro thajské etnické skupiny bylo tkaní brokátu vždy nepostradatelnou součástí jejich každodenního života. Tkaní brokátu je dokonce považováno za standard pro posuzování dovedností thajských žen. Odmala jsem vídala své babičky a matky, jak sedí u tkalcovského stavu a pečlivě tvarují každou nit, aby vytvořily šaty a šály. Tak se ve mně rozvíjela láska k brokátu. Později mě matka naučila, jak brokát tkát a jak na něm vytvářet dekorativní vzory... Pod tlakem moderního života však cvakání tkalcovského stavu z našich domů na kůlech postupně vyprchalo a někteří lidé se o tradiční řemeslo tkaní brokátu již nezajímají. Proto se vždy zajímám o to, jak zachovat řemeslo tkaní brokátu mého lidu.“ Na základě svých zkušeností jsem si v roce 2006 odvážně půjčila kapitál na nákup tkalcovských stavů, otevřela tkalcovnu a povzbudila místní ženy, aby se k tkaní připojily.

Když paní Dung začínala s podnikáním, čelila její dílna na tkaní brokátu četným obtížím a výzvám kvůli nedostatku dovedností žen a obtížné konkurenci na moderním trhu s brokátovými výrobky. Nicméně, poháněna vášní pro toto řemeslo a s podporou místní samosprávy a přátel, paní Dung pečlivě zkoumala a vytvářela inovativní návrhy a vyráběla produkty s jedinečnými vzory a barvami, které prodávala turistům . Díky tomu si její brokátové výrobky nyní vybudovaly pevné místo v destinacích komunitního cestovního ruchu a jsou důvěryhodné a vybírané mnoha turisty. V současné době její dílna poskytuje zaměstnání přibližně 40 ženám v obci s příjmem 5–7 milionů VND měsíčně.

Kromě toho, že paní Dung zajišťuje ženám příjem, přispívá také k zachování tradiční kultury thajské etnické skupiny. Nyní mohou turisté při návštěvě Pu Luong nejen obdivovat krásné brokátové látky, ale také se od zručných rukou místních žen dozvědět o procesu tkaní.

V dnešní tržní ekonomice čelí tradiční řemeslné vesnice v provincii četným obtížím a výzvám. Proto je role těch, kteří „udržují řemeslo při životě“, ještě důležitější. Věříme, že řemeslníci jako pan Dao a paní Dung v těchto vesnicích splní svou roli nástupců a udrží plamen řemesla při životě pro současné i budoucí generace.

Text a fotografie: Nguyen Dat

Zdroj: https://baothanhhoa.vn/nhung-nguoi-giu-lua-nghe-truyen-thong-259654.htm