Quang Nam je zaznamenán ve starých knihách.

Jméno Quang Nam je již dlouho zaznamenáváno nejen domácími, ale i zahraničními autory z různých úhlů pohledu. Z nich nejrozsáhlejší sbírku obsahují starověké čínské texty.

Název místa Quang Nam na mapě An Nam Do Thuyet (16. století). Foto: Archivní materiál.

V této sbírce starověkých textů se jméno Quang Nam objevuje jako mnohostranné „intelektuální označení“, někdy odkazující na přístavní město, někdy na provinční město a jindy jako čestný titul „Království Quang Nam“.

Námořní poloha

Jméno Quang Nam je zaznamenáno v sérii starověkých čínských textů. Kniha „Slovník starověkých místních názvů Jihočínského moře“ uvádí nejméně 30 starověkých textů s „kotvami dokumentů“, které zaznamenávají informace o Quang Namu, jako například: Viet Kieu Thu - kniha zaznamenávající geografii, zvyky a historii starověkého Vietnamu (svazky 1, 7, 12–14), Quang Du Do - velká geografická mapa často zahrnující mapy Číny a sousedních zemí (svazky 1, 2), Hoang Du Khao - kniha zkoumající geografii tehdejší dynastie (svazek 21), Thu Vu Luc - kniha zaznamenávající informace o oblastech mimo Čínu (geografie, zahraniční zvyky) (svazky 5, 6), An Nam Do Chi - kniha zaznamenávající a mapující informace o An Namu (Vietnam), Dong Tay Duong Khao - kniha zkoumající země Indočíny a Západu (tj. jihovýchodní Asie, jižní Asie a Středního východu) (svazky 1, 5), An Nam Ky Du - kniha zaznamenávající cestu do An Namu (Vietnam), Hai Quan Chi - kniha zaznamenávající informace o přístavech. Moře, námořní přístavy a kontrola cel v námořním obchodu (svazky 24, 30)...

Na námořní úrovni kniha Truong Tiepa „Východní a západní oceánské studie“ (9. svazek „Chu Su Khao“) ukazuje, že Quang Nam je především důležitým orientačním bodem – „kompasem“ pro námořní trasy. Tento dokument představuje metody použití „kompasu“, „času“, „hloubky“ a jak identifikovat hory, ostrovy a ústí řek pro „cestování po vodě“ z Fujianu do zemí Jihočínského moře.

V tomto popisném úryvku autor jasně ukazuje námořní trasu procházející hranicí Annamu a pobřežními přístavy středního Vietnamu. Z „moře Giao Chi“ (moře dnešního severního Vietnamu), „s hloubkou vody 70 sáhů“, se trasa přesouvala na jih směrem k Khon Mui (jihozápad: 202,5° - 232,5°) do „přístavu Thanh Hoa “, „přístavu Thuan Hoa“ a poté kolem geografických orientačních bodů Chiem But La (Cu Lao Cham). Quang Nam se tedy jeví jako obchodní prostor, místo pro „kotvení lodí, vyhýbání se nebezpečí, získávání vody a směnu zboží“.

V části „Kronika jižního oceánu“ knihy „Hai Quoc Luc“ – knihy zaznamenávající informace o zemích v mořské oblasti – se záliv Quang Nam vztahuje na obloukovitý záliv ve středním Vietnamu (tj. dnešní záliv Da Nang ?) a přístav Quang Nam označuje starobylé město Hoi An.

Obranná role

Co se týče obranných znalostí, Quang Nam byl zařazen do vnitropolitické struktury provincie An Nam. To je jasně demonstrováno v knize An Nam Do Thuyet – knize obsahující mapy a vysvětlení provincie An Nam (Vietnam), kterou sestavil Trinh Nhuoc Tang z pohledu námořní a pohraniční obrany.

Moderní výzkum Trinh Nhuoc Tanga odhaluje, že psal o sousedních zemích (Japonsko, Korea, Rjúkjú, Annam) s cílem „využít geografické znalosti jako obranný nástroj“, což znamená, že místní názvy byly zmiňovány spíše jako strategicky citlivé body než jen jako diskuse o zvycích a produktech. Z tohoto pohledu byl Quang Nam „jižní hranicí“ Annamu, ležící na přechodové ose z Thuan Hoa do bývalého území Champa, „pohraničí uvnitř země“ patřícího Annamu.

V obsahu a „předmluvě“ knihy „Viet Kieu Thu“ se autor Ly Van Phuong zasazoval o komplexní záznam o provincii An Nam, od jejích hor a řek, okresů a krajů, zvyků a politických systémů až po císařské dekrety, památníky a diplomatické dokumenty. Prostřednictvím toho autor vytvořil „národní spis“ o provincii Dai Viet ve stylu starověkých textů.

Je pozoruhodné, že v textech specializujících se na „oficiální dokumenty“ se debaty týkající se Jihu (včetně osy Thuan Hoa - Quang Nam) často točí kolem jmenování úředníků, rozdělení půdy a zavádění předpisů – tedy transformace pohraničních oblastí na „zemi s oficiálními záznamy“. Quang Nam zde tedy není pouze „cílem“ jako při plavbě po moři, ale také součástí procesu vnitřní správy: rozšiřování území, zřizování správních center, vytváření okresů a výběr daní. To vše s cílem zajistit kontinuitu území Dai Viet.

Administrativní názvy míst

Kniha Hoang Du Khao, a zejména rozšířená verze Quang Hoang Du Khao, jasně ukazuje, jak dynastie Ming organizovala svůj geografický prostor pomocí map a anotací, od „sjednocené mapy“ až po „dvě hlavní města a třináct provincií“, následované „devíti hraničními mapami“ a nakonec „čtyřmi barbarskými mapami“. V tomto uspořádání se An Nam (a jižní oblasti jako Quang Nam) často nacházely ve „čtyř barbarských“ nebo téměř čtyřech barbarských oblastech, které Čína označovala za „preventivní opatření“, spíše než aby byly podrobně popisovány jako vnitrozemské oblasti Číny.

V této knize je Quang Nam zaznamenán jako pobřežní pás mimo mapu Číny, místo, o kterém dynastie Ming „věděla“, ale nemohla ho „ovládat“. Název Království Quang Nam používali cizinci k označení Quang Namu, který trval od 16. století do konce 18. století.

Název Quang Nam není jen označení, ale odraz geografické reality regionu v různých obdobích. Během námořního obchodu sloužil Quang Nam jako námořní přístav. Když byla hranice nestabilní, byl Quang Nam klíčovou obrannou linií. Když se za dynastie Ming kreslily mapy, byl Quang Nam považován za území srovnatelné s Čínou. Tato mnohostranná povaha ukazuje význam Quang Namu a připomíná nám, že historie místních názvů je vždy propojena s historií vnímání této země.

Zdroj: https://baodanang.vn/quang-nam-luu-trong-sach-co-3338764.html