Ohledně rčení „Vodní špenát je manželkou krabí polévky“

(Baothanhhoa.vn) - Přísloví „Vodní špenát je manželkou krabí polévky“ je zaznamenáno v mnoha dokumentech a slovnících. Slovník vietnamských idiomů a přísloví (od profesora Nguyen Lana) vysvětluje: „Vodní špenát je manželkou krabí polévky (Vodní špenát je druh kapradiny, která roste ve vlhké půdě; nikdo ji nepěstuje, ale je jedlá). To znamená, že vodní špenát je vhodný k vaření krabí polévky.“

Vodní špenát se používá k přípravě krabí polévky.

Polomrtvý muž se vrátil k životu a jedl.

(Lidová píseň)

Přísloví „Vodní špenát je manželkou krabí polévky“ je zaznamenáno v mnoha dokumentech a slovnících. Slovník vietnamských idiomů a přísloví (od profesora Nguyen Lana) vysvětluje: „Vodní špenát je manželkou krabí polévky (Vodní špenát je druh kapradiny, která roste ve vlhké půdě; nikdo ji nepěstuje, ale je jedlá). To znamená, že vodní špenát je vhodný k vaření krabí polévky.“

Ve skutečnosti, ačkoli patří do stejné čeledi kapradin, tvar Marsilea quadrifolia se od kapradiny zcela liší. Vysvětlení profesora Nguyen Lana snadno vede lidi k představě Marsilea quadrifolia jako kapradiny běžně rostoucí v hustých křovinách nebo pod lesními porosty.

Vodní špenát patří do čeledi kapradinovitých, řádu Apiaceae, ale není „kapradinovým druhem“. Vodní špenát má také další názvy, jako například čtyřlístek (四葉草) nebo čtyřlistá zelenina (四葉菜), protože každý list je rozdělen na čtyři malé lístky; nazývá se také polní tráva (田字草), protože listy jsou rozděleny na 4 lístky, což připomíná čínský znak pro pole (田).

Konkrétně je vodní špenát ve slově „tần tảo“ (蘋藻) stejný jako řeřicha.

„Tần tảo“ nebo „tảo tần“ je složené slovo čínského původu, původně označující dva druhy vodních rostlin: vodní špenát (vodní hyacint) a mořské řasy (řasy obecně). V minulosti lidé často sklízeli vodní špenát a mořské řasy jako obětiny. Kniha písní (Zhao Nan - Tai Tần) obsahuje verš: „Sbírat vodní špenát / Na březích, v jižních horských potocích / Sbírat mořské řasy / V rozvodněných vodách“; Zheng Xuanův komentář uvádí: „V dávných dobách, tři měsíce před svatbou, pokud rodový chrám ještě stál, byla žena vzdělávána v paláci; pokud rodový chrám zemřel, byla vzdělávána v klanovém chrámu. Byla učena čtyřem ctnostem: ctnosti, řeči, vzhledu a práci. Po vzdělání se konal obětní obřad. Obětiny zahrnovaly ryby jako potravu a vodu jako špenát a mořské řasy jako zeleninu. V této době se žena stala ctnostnou a dcerou.“ [Původně: 蘋藻 1. 蘋與藻.皆水草名.古人常采作祭祀之用. “詩‧召南‧采蘋”: “于以采蘋? 南澗之濱; 于以采藻?于彼行潦” 漢 鄭玄 箋: “古者婦人先嫁三月,祖廟未毀,教于公宮,祖廟既毀,教于宗室.教以婦德,婦言,婦容,婦功.教成之祭,牲用魚,芼用蘋藻,所以成婦順也– Velký čínský slovník].

Později se termín „tần tảo“ (pracovitost/pilná) začal používat k označení ženy s obdivuhodnými vlastnostmi. Ve vietnamštině se „tần tảo“ nebo „tảo tần“ vztahuje na ženu, která je pracovitá, pečlivá a stará se o domácí práce v obtížných a chudých podmínkách.

Vraťme se k rčení: „Vodní špenát je manželkou krabí polévky.“

Léto se střídáním slunce a deště je sezónou buclatých sladkovodních krabů a křehkého zeleného vodního špenátu. Krabí polévka vařená s vodním špenátem je nejen lahodná a aromatická, ale podle lidového léčitelství má také protizánětlivé, antipyretické a sedativní účinky pro ty, kteří trpí nespavostí nebo potížemi se spánkem. Odtud pochází rčení: „Vodní špenát vařený s krabem, i polomrtví se po jeho snědení vrátí k životu.“

V minulosti farmáři často sklízeli vodní špenát rostoucí na opuštěných polích nebo v příkopech, aby jím nakrmili svá prasata. Jak však již bylo zmíněno výše, byl stále považován za zeleninu chudých. Zemědělská encyklopedie uvádí o vodním špenátu následující konkrétní informace:

„Ve Vietnamu roste vodní špenát divoce na vlhkých místech, mělkých rýžových polích a na rýžových polích. Jeho stonky a listy se používají jako krmivo pro prasata, ať už syrové nebo vařené s otrubami. Vodní špenát má ve srovnání s jinou zeleninou vysoký obsah bílkovin (4,6 % v čerstvých listech) a značné množství vitamínu C (760 mg %). V lidovém léčitelství se používá k léčbě otoků, bolesti, uštknutí hadem a jako diuretikum, pokud se z něj louhuje čaj.“

Kniha „Vietnamské léčivé rostliny a byliny“ (od profesora Do Tat Loi) rovněž uvádí: „Vodní špenát patří do čeledi Marsileaceae, řádu kapradin (Hydropterides)... V některých částech Vietnamu ho lidé sklízejí k jídlu syrového. Někdy ho sklízejí, pečou dozlatova nebo suší a louhují z něj silný odvar, který pijí jako chladivý lék na podporu močení, léčbu leucorrhey, vaginálního výtoku a nespavosti. Na některých místech čerstvou rostlinu rozdrtí, vymačkají šťávu a pijí ji k léčbě uštknutí hadem a dužinu přikládají na oteklá a bolestivá místa, otok prsou a ucpané mlékovody.“

Je tedy zřejmé, že lidové rčení „Vodní špenát je manželkou krabí polévky“ vyplývá z toho, že se vodní špenát velmi dobře hodí ke krabí polévce, je lahodný a zároveň tradiční lidový lék.

Hoang Trinh Son (přispěvatel)

Zdroj: https://baothanhhoa.vn/ve-cau-rau-bo-la-vo-canh-cua-244583.htm