• Unikátní nudle dlouhověkosti čínského lidu.
  • Odemknutí turistického potenciálu tradičního čínského pečiva.
  • Čínský zvyk uctívání boha dveří.

Podle lunárního kalendáře připadá letošní zimní slunovrat na neděli 21. prosince (což odpovídá 2. dni 11. lunárního měsíce roku Hada). Zvyk oslav zimního slunovratu je od pradávna jedinečnou kulturní tradicí čínského lidu a do Vietnamu jej přinesla čínská komunita během své migrace a kulturní výměny.

Che Y (malé kuličky z lepkavé rýže) se obětují pouze předkům o zimním slunovratu. Foto: RODINA

Zatímco rok se tradičně dělí na čtyři roční období a dvanáct měsíců, ve starověké čínské filozofii byl čas rozdělen do 24 solárních období, z nichž každé trvalo přibližně 15 dní a označovalo přechod mezi ročními obdobími a změny klimatu. Jen zima měla pět solárních období: Malý sníh, Velký sníh, Zimní slunovrat, Malý chlad a Velký chlad, přičemž každý z nich odrážel specifické charakteristiky zimního počasí.

„Zimní slunovrat“ je chápán jako vrchol zimy, ale ne jako nejchladnější období roku. Spíše představuje astronomický milník, kdy se Země otáčí kolem Slunce. Během zimního slunovratu zažívá severní polokoule krátké dny a dlouhé noci, zatímco jižní polokoule zažívá opak. Tato jedinečná vlastnost dala vzniknout mnoha lidovým zvykům spojeným s oslavou zimního slunovratu.

Číňané tradičně často vaří v noci kuličky z lepkavé rýže ve sladké polévce, aby je obětovali během zimního slunovratu, aby se odlišili od Silvestra lunárního Nového roku. Den před zimním slunovratem se také nazývá „Thiem Tue“ nebo „A Tue“, což znamená, že ačkoli rok ještě neskončil, již slaví nový rok. Zimní slunovrat je proto také vnímán jako příležitost k rozloučení se starým rokem a přivítání nového roku dříve než lunární Nový rok.

Plovoucí rýžové knedlíčky symbolizují naplnění. Foto: RODINA

Se stejným významem se zimní slunovrat stal svátkem shledání, příležitostí pro ty, kteří pracují daleko od domova, aby se vrátili a sešli se svými rodinami. V tento den nejsou kuličky z lepkavé rýže ve sladké polévce jen tradičním pokrmem, ale také nesou příznivé kulturní symboly. Podle filozofie jin-jang se kuličky z lepkavé rýže ve sladké polévce obvykle jedí ve dvojicích, což symbolizuje sounáležitost, úplnost a naplnění.

Zejména v dialektu Teochew slovo „y“ znamená úplný, takže kuličky z lepkavé rýže ve sladké polévce jsou také spojovány s rituálem požehnání při svatebních obřadech. Podle zvyku se nevěsta a ženich navzájem krmí kuličkami z lepkavé rýže ve sladké polévce a přejí si šťastný a trvalý manželský život.

Z významu naplnění vycházejí Číňané kromě velkých lepkavých rýžových kuliček také malé růžové nebo červené kuličky, nazývané malé lepkavé rýžové knedlíčky. Tyto knedlíčky se používají nejen k uctívání předků, ale také se navlékají na vonné tyčinky umístěné před dveřmi, lepí se na rýžové nádoby, nádoby na vodu, ohrady pro hospodářská zvířata a dokonce se sázejí na pole s nadějí, že život bude vždy hojný, prosperující a že vše bude příznivé a naplňující.

Malé kuličky z lepkavé rýže se navlékají na vonné tyčinky a umisťují se po obou stranách hlavní brány před čínským domem. Foto: RODINA

Zimní slunovrat neboli Svátek shledání je skutečně krásný zvyk bohatý na humanistické hodnoty, odrážející touhu po štěstí a pouto rodiny a komunity. V chladném počasí konce roku vytvořil obraz generací shromažďujících se kolem ohně, pekajících rýžové koláčky, vařících sladkou polévku a užívajících si společné jídlo vřelou a trvalou krásu v kulturním životě čínské komunity.

Lam Hy

Zdroj: https://baocamau.vn/vien-man-cat-tuong-cung-tet-dong-chi-a124796.html