24hodinová naléhavá evakuace kvůli povodním na předměstí Hanoje

Během naléhavé situace, kdy se lidé v mnoha vesnicích obce Trung Gia (Soc Son, Hanoj ) museli ve dne v noci utíkat před povodní a záchranné složky čelit bezprecedentním situacím. Všichni se navzájem povzbuzovali, že „ztracený majetek lze znovu postavit“.

V posledních 5 dnech bylo mnoho vesnic v obci Trung Gia (okres Soc Son, Hanoj) vážně zaplaveno kvůli dlouhotrvajícím silným dešťům způsobeným bouří Yagi a rychlému vzestupu hladiny řek Cau a Ca Lo, které dosáhly 3. stupně pohotovosti. Hladiny vody v řekách Cau a Ca Lo překročily historické maxima, což způsobilo záplavy, sesuvy půdy, ohrozilo bezpečnost hrází a představovalo riziko ohrožení bezpečnosti obcí postižených říčními povodněmi. Vesnice Hoa Binh a An Lac jsou dvě nejvíce zaplavené oblasti, přičemž mnoho oblastí je hluboko 3–4 m a rychle tekoucí voda zcela izoluje domy, což ztěžuje přístup. Evakuace a přemisťování lidí do bezpečí probíhá nepřetržitě.

„Velitelský výbor pro prevenci, kontrolu a pátrání a záchranu při přírodních katastrofách oznamuje naléhavou evakuaci lidí ze zaplavených oblastí do bezpečných oblastí. Lidé si rychle sbalí své věci a vyjdou ven, aby se evakuovali,“ ozývalo se nepřetržitě hlášení z přenosného reproduktoru Nguyen Van Thinha mezi zaplavenými vesnicemi. Thinh a Khang se proplétali motorovým člunem každou malou uličkou a občas museli oba sklonit hlavy, aby se vyhnuli větvím stromů a shlukům elektrických drátů visících blízko hladiny. „Před námi je zeď, Khangu, dávej pozor na bránu...“, řekl Thinh. Poté, co více než deset let pracovali v komunální domobraně, to bylo poprvé, co oba viděli svou vesnici zaplavenou.

Paní Nguyen Thi May a její manžel uslyšeli mluvený signál a volali o pomoc s odchodem. Paní May se podívala dolů na vodu a trochu zpanikařila, protože neuměla plavat. - Voda je víc než v polovině schodů, jak se dostanu dolů? - Sejděte po schodech, otevřete dveře a pevně se držte bóje oběma rukama, nebojte se. Díky těmto prosbám a povzbuzování se pár asi po 15 minutách bezpečně dostal na loď. Téměř týden s manželem bydleli ve druhém patře domu, které je poměrně vysoko a bezpečné, aby si tam načerpali vodu a uschovali si věci. Během dnů bez elektřiny a kontaktu s vnějším světem mohla poslouchat zprávy a zásoby od sousedů jen malými čluny, které každý den pluly sem a tam kvůli stále vyšší hladině vody. "Když uslyšeli hlášení z mluveného signálu a obávali se vypouštění vody, rozhodli se pár vyjít ven, aby zůstal v bezpečí," řekla paní May. Zatímco řídil loď, pan Thinh ženu povzbuzoval: „Možná po uplynutí této doby budeme muset navrhnout otevření plaveckého kurzu pro všechny ženy v sousedství.“

12. září bylo do centra záplav vysláno 6 vojenských vozidel a 8 kánoí, aby přepravily lidi do bezpečí. Podle podplukovníka Vu Van Hunga, velitele policie v obci Trung Gia (okres Soc Son), ačkoli byla povodňová voda předem varována před komplikovaným vývojem tajfunu Yagi a jeho cirkulací po bouři, hladina vody stoupala mnohem rychleji, než bylo uvedeno ve varování. Zejména proto, že se jedná o oblast u řeky, je populace rozptýlená, což velmi ztěžuje záchranné práce při přibližování se k záplavové oblasti a jejich přesunu ze záplavové oblasti. Kánoe a motorové čluny se přesunuly hluboko do těžko dostupných oblastí, aby lidi přepravily tam, kde je vyzvedávala vojenská vozidla. Doposud se tok povodňové vody zpomaloval a více než 90 % lidí bylo přesunuto do bezpečí.

Jakmile byl pan Do Van Am (71 let) evakuován ze zaplavené oblasti, byl jeho rodina rychle odvezena taxíkem do nemocnice. Jeho rodina je stále ve strachu z nedávných povodní.

Krávam paní Nguyen Thi Thanh byla poskytována pomoc při evakuaci, aby se zabránilo povodni.

Obloha se postupně zatáhla, kolem bylo ticho, jen zvuk lodních motorů pana Thinha a pana Khanga se dále ozýval vodou a protínal tmu, aby pomohl rodině pana Nguyen Van Hunga (vesnice Hoa Binh) vystěhovat 3 krávy. Pan Hung měl dvě krávy, z nichž jedna se chystala porodit, když se do domu dostala povodeň a všechno zaplavila. Pan Hung měl čas zachránit jen pár věcí, běžel přivést krávu ze stodoly na verandu, aby se dočasně ukryla. Krmivo pro krávu bylo také promočené. Každý den stále vesloval na lodi, aby zkontroloval dům a nakrmil krávy. Před dvěma dny jeho kráva porodila. Muž byl šťastný i znepokojený a netrpělivý, protože musel nechat tele v zatopené oblasti.

Toto byla také první záchranná situace, s níž se záchranný tým v životě setkal. Tele bylo vyneseno na loď, zatímco dvě velké krávy musely být uvázány kolem břicha a vedeny za nosy podél lodi, aby je vytáhli. V malém světle dvou baterek se šest mužů snažilo krávy vyvést ven. Matka kráva, která právě porodila, byla slabá a odmítala chodit. Pan Hung a jeho zeť museli společně pracovat, aby ji vytáhli, a zároveň jim jí bylo líto. „O tuhle povodeň se bojím nejvíc,“ nedokázal muž středního věku skrýt vzlyky. Pan Khang seděl na okraji lodi a díval se směrem k baterce a s úlevou si povzdechl, že poslední plavba záchranného člunu toho dne byla dokončena. „Je to opravdu poprvé v životě, co jsem viděl takovou povodeň a musel jsem vytáhnout krávu,“ řekl pan Khang a všichni se zasmáli. Bylo téměř 20 hodin.

Loď se vzdálila, ve vesnici bylo ještě několik domů osvětlených elektrickými lampami a svíčkami. Pár lidí se stále drželo svých domů a čekalo na další den, kdy se mohli dál stěhovat.

Asi 3 km daleko se nachází mateřská škola Trung Gia, místo pro dočasné ubytování 220 lidí ze zaplavených oblastí, kteří čekají na opadnutí povodňové vody, než se vrátí domů. Škola připravila 10 učeben s dekami a polštáři. Lidé jsou rozděleni do skupin podle věku, pohlaví nebo skupin rodin s malými dětmi. Paní Nguyen Thi Thuy se na místě evakuace starala o své 28denní dítě. V posledních několika dnech bydlela celá rodina paní Thuy ve druhém patře a musela šetřit čistou vodou a elektřinou. „Mé rodné město je Lao Cai. V dnech, kdy jsem slyšela o hrozné povodni, jsem volala rodině a cítila jsem úzkost a obavy. Také jsem uvízla uprostřed moře vody. Mnoho nocí jsem ležela a hodně přemýšlela, ale nemohla jsem spát,“ řekla paní Thuy.

Mnoho starších lidí žijících sami, kteří mnoho dní uvízli doma, ztratilo jídlo a vodu a byli okamžitě převezeni na evakuační místa. Ženy s šedivými vlasy seděly a hovořily o svých pocitech po dnech, kdy byly odříznuty od světa povodňovou vodou. Příběhy o záplavách, útěku před povodněmi a obavách z lepkavých rýžových polí, která se začala rozrůstat a měla být sklizena asi za měsíc, ale nyní byla zcela ztracena a ponořena pod vodou. Všichni místní obyvatelé říkali, že to byla největší povodeň, jakou kdy zažili. Všichni se navzájem ptali na zdraví a nakonec se navzájem povzbuzovali, že „ztracený majetek lze znovu postavit“. Všichni doufali, že voda opadne a budou se moci vrátit domů...