Ten dort je tak krásný, že... ho nemůžu sníst.

Z jemně prosátého prášku ze zelených fazolí vytvářejí řemeslníci z Hue dovedně květiny a plody s poutavými barvami. Tak krásné, že když je lidé drží v rukou, nemohou snést chuť k jídlu.

Řemeslník Ho Thi Kieu (pravá obálka) představuje kroky výroby banh khot.

LUXUSNÍ ORIGINÁLNÍ DORTÍR

Vesnice Phuoc Tich (okres Phong Hoa, město Phong Dien, město Hue), ležící podél poetické řeky O Lau, se může pochlubit nejen starobylými mechem pokrytými střechami, slavným hrnčířským řemeslem... ale také péčí o tradice výroby banh cap (známých také jako bavlněné koláče), která je stará stovky let. Nastal další svátek Tet a v těchto dnech vzácní řemeslníci z vesnice Phuoc Tich, kteří se zabývají výrobou banh cap, připravují ingredience na pečení koláčů a obětují je předkům. Paní Ho Thi Kieu, 66 let, slavná řemeslnice s nejvyššími dovednostmi ve výrobě (formování) koláčů ve vesnici, uvedla, že od starověku se její rodina scházela, aby každý svátek Tet vyrobila banh cap, a poté ho prodávala na mnoho míst v provincii. Všechny vesnice a osady žijící podél řeky O Lau používají banh cap jako slavnostní obětinu.

„Po nějaké době tento tradiční koláč už mnoho lidí nezná, protože jej nahradily moderní koláče a džemy. Pečením koláčů se živím už celá desetiletí a pohled na to, jak tento druh koláče postupně mizí, mě zarmoucuje. Teď, když mi toto povolání chybí, se během Tetu připravuji upéct několik desítek koláčů, které budu moci uctívat a dávat svým dětem a vnoučatům,“ sdělila paní Kieu. Babička paní Kieu pochází z vesnice Van Xa (okres Huong Van, město Huong Tra, město Hue), kolébky banh batů používaných jako obětiny. Vypráví se, že když ještě žila ve svém rodném městě Van Xa, královna Thuan Thien Cao (matka krále Minh Manga) si tento druh koláče velmi oblíbila. Když byl koláč nabídnut královně, měl stále rustikální vzhled, ale byl proměněn v luxusnějším stylu s lotosovými semínky jako ingrediencí.

Řemeslo Ho Thi Kieu naučila její babička už v devíti letech. Zpočátku umělkyně uměla „chytat“ dorty podle květin, jako jsou meruňky, orchideje, chryzantémy, bambus nebo ženšen, zázvor... Díky své vášni a talentovaným rukám paní Kieu vytvářela a „chytala“ jakýkoli tvar květin, listů, trávy... který viděla. „Kamkoli jdu, kdykoli vidím podivné ovoce, zastavím se, abych je obdivovala, a pak jdu domů, abych si je procvičila. Postupně dokážu „chytat“ i květiny. Chytání dortů je velmi pracné, ale když si k jejich výrobě sednu, zapomenu na čas. Okvětní lístky se postupně objevují a nutí mě dělat jednu věc za druhou,“ svěřila se.

Paní Trinh Thi Thu představuje tvary čepice banh.

Návštěvníci s potěšením sledují, jak se dorty pečou.

Sladké květiny

Paní Phan Thi Hong Thanh, dobrá hrnčířka ve vesnici Phuoc Tich, se navzdory svému vyššímu věku (75 let) rychle stala slavnou výrobkyní banh capů. Paní Thanh uvedla, že když se řemeslu učila, mnohokrát selhala, protože várka mouky ze zelených fazolí se jí moc nepovedla. Tajemství výroby krásných i lahodných koláčů spočívá ve fázi scezení mouky. Lepkavá nebo suchá mouka ztěžuje řemeslníkovi tvarování koláče podle přání. „Dnes, i když existuje mnoho pomocných strojů, s banh cap se všechny kroky musí provádět ručně. Nejprve se zelené fazolky prosejí na velmi jemný prášek a poté se smíchají s cukrem v poměru 1:1. Při míchání na sporáku musí být teplota nízká, aby se nepřipálily. Sceďte mouku, dokud nebude hladká a nelepivá, a poté ji sejměte z plotny, aby vychladla,“ popsala paní Thanh proces přípravy těsta.

Paní Trinh Thi Thu (41 let, studentka paní Ho Thi Kieu) dodala, že lidé ve vesnici Phuoc Tich často přidávají trochu pražené lepkavé rýžové mouky, aby vytvořili „plášť“ na dort. To usnadňuje zdobení dortu. Pokud jde o fázi barvení těsta, od starověku až do současnosti řemeslníci používali barvy z přírody. Žlutá se vyrábí z květů gardénie nebo dýně (v závislosti na ročním období), zelená z listů pandanu nebo listů gotu kola, červená z květů artyčoku, fialová z barvy květů motýlího hrachoru... „Barvicí voda se smíchá s těstem a je hotovo. Abych získala další barvy, naučily mě jeptišky, jak míchat výše uvedené barvy a zdobení do dortů,“ řekla paní Thu.

Pohled na květiny vyrobené z prášku ze zelených fazolí ve vás vyvolává pocit, že se blíží jaro.

Dortíky jsou vyrobené z pravých květin a kořenů ženšenu, tak krásné, že je nebudete moci sníst.

Jarní květinová zahrada se skládá z barevných koláčů.

V minulosti se banh cap často aranžovala na banh in, banh su se, banh it... k ozdobení kvůli své vysoké estetické hodnotě, zejména během Tet. Aby mohly být koláče vystaveny na oltáři po mnoho dní, řemeslníci se zaměřili na proces sušení. Paní Thu se podělila o to, že koláče jsou nejchutnější po 2–3 hodinách sušení, protože koláče jsou stále měkké. Při jídle má koláč pocit, jako by v ústech „praskal“, protože se prosívá mouka ze zelených fazolí. Pokud se nechá déle, koláč musí být tvrdší, takže se musí sušit. Po „ulovení“ se koláče vloží do tácu (jako je podnos) a položí se na hrnec s žhavým uhlím pod ním, aby 7–8 hodin schly. Po vyjmutí z hrnce je banh cap stále barevný a ve stejném tvaru, jako když byl poprvé vyroben.

„Ženšenové koláče (ve tvaru kořenů ženšenu) po usušení často zdobíme zlatou a červenou alobalem, kterým se korpus dortu omotává,“ vysvětlila paní Thu s dortem v ruce. „Mnoho lidí tomu říká ženšenový dort, ale ve skutečnosti se jedná o druh dortu, který se vyrábí podobným způsobem jako květiny. Zruční lidé ho dokážou vytvarovat do jakéhokoli tvaru. Jako teta Ho Thi Kieu dokáže jen z kousku těsta vytvarovat celou větvičku žlutého meruňkového květu, aniž by musela jako my pečlivě vyrábět každý okvětní lístek, aby se připevnil...“.

Dlouho jsem si mazlila koláčky a kousala do nich, abych je ochutnala. Nejdřív jsem v ústech slyšela křupavý zvuk. Pak jsem je pečlivě žvýkala, koláčky se rovnoměrně rozpouštěly a sladká a bohatá chuť se mi postupně šířila v ústech. Tyto „sladké květiny“ skutečně probudily mnoho smyslů najednou... (pokračování bude)

Zdroj: https://thanhnien.vn/giu-huong-tet-xua-banh-bat-dep-den-muc-khong-no-an-185250114211039854.htm