Z jemně prosáté mouky z mungo fazolí vytvářejí řemeslníci v Hue květiny a plody s poutavými barvami. Jsou tak krásné, že ti, kdo je drží v rukou, se zdráhají je jíst.
Řemeslník Ho Thi Kieu (vpravo na fotografii) představuje kroky výroby banh capu (druh vietnamského koláče).
VELKOLEPÝ A ELEGANTNÍ SLAVNOSTNÍ OBĚTOVÁNÍ
Vesnice Phuoc Tich (okres Phong Hoa, město Phong Dien, město Hue) se nachází u malebné řeky O Lau a nabízí nejen starobylé domy porostlé mechem a proslulou keramiku, ale také pěstuje staletou tradici výroby „banh bat“ (nebo „banh bong cay“). S blížícím se dalším Tetem (lunárním Novým rokem) připravuje několik zbývajících řemeslníků z vesnice Phuoc Tich suroviny, které vyrábějí „banh bat“, aby je obětovali svým předkům. Paní Ho Thi Kieu, 66 let, proslulá řemeslnice s nejvyšší úrovní dovedností ve výrobě „banh bat“ ve vesnici, vypráví, že od starověku se její rodina zaměřuje na výrobu „banh bat“ pro Tet a prodává je na mnoho míst po celé provincii. Ve vesnicích a osadách podél řeky O Lau se „banh bat“ používá jako slavnostní obětina při náboženských obřadech.
„Po nějaké době tento tradiční druh koláče přestává být všeobecně známý, protože jej nahradily moderní koláče a sladkosti. Živila jsem se výrobou těchto koláčů po celá desetiletí a je mi líto, jak postupně mizí. Teď mi toto řemeslo chybí, takže když přijde Tet (lunární Nový rok), připravím jich několik desítek, abych je obětovala a dala svým dětem a vnoučatům,“ sdělila paní Kieu. Babička z matčiny strany paní Kieu pocházela z vesnice Van Xa (okres Huong Van, město Huong Tra, město Hue), rodiště těchto koláčů používaných k obětování. Vypráví se, že když ještě žila ve svém rodném městě Van Xa, císařovna Thuan Thien Cao (matka císaře Minh Manga) si tento druh koláče zamilovala. Když byl koláč nabídnut císařovně, zachoval si své rustikální kouzlo, ale byl přeměněn na elegantnější verzi s lotosovými semínky jako ingrediencí.
Řemeslo se naučila od své babičky, když jí bylo pouhých 9 let, a umělkyně Ho Thi Kieu zpočátku uměla jen „tvarovat“ dorty do tvarů květin, jako jsou květy meruňky, orchideje, chryzantémy, bambus nebo ženšen a zázvorové kořeny… Díky své vášni a zručným rukám se paní Kieu stala kreativní a dokáže „vytvarovat“ jakoukoli květinu, list nebo rostlinu, kterou vidí. „Kamkoli jdu, když vidím nějaké neobvyklé květiny nebo plody, zastavím se, abych je obdivovala, a pak jdu domů, abych si je procvičila. Postupně dokážu „vytvarovat“ jakoukoli květinu. Tvarování dortů je velmi pracné, ale když si k jejich výrobě sednu, zapomenu na čas. Okvětní lístky se objevují postupně a to mě neustále nutí vyrábět jeden po druhém,“ svěřila se.
Paní Trinh Thi Thu představuje různé tvary rýžových koláčků.
Turisté s potěšením sledují, jak se dorty pečou.
N „SLADKÉ KVĚTY“
Paní Phan Thi Hong Thanh, zručná hrnčířka ve vesnici Phuoc Tich, se řemeslu naučila od řemeslníka Ho Thi Kieu a navzdory svému věku (75 let) se rychle stala proslulou pekařkou mungo koláčů. Paní Thanh uvedla, že ze začátku mnohokrát selhala, protože mungo těsto nedopadlo podle očekávání. Tajemství výroby krásných a lahodných koláčů spočívá v přípravě těsta. Příliš mokré nebo příliš suché těsto pekaři ztěžuje tvarování koláčů podle přání. „V dnešní době, i s mnoha pomocnými stroji, se všechny kroky při výrobě těchto koláčů musí provádět ručně. Nejprve musíte mungo fazole prosít na velmi jemný prášek a poté je smíchat s cukrem v poměru 1:1. Když to dáte na sporák, aby se míchalo, měl by být plamen velmi nízký, aby se nepřipálilo. Těsto se nechá schnout, dokud není hladké a nelepí se na ruce, a pak ho sundejte ze sporáku, aby vychladlo,“ popsala paní Thanh proces přípravy těsta.
Paní Trinh Thi Thu (41 let, studentka paní Ho Thi Kieu) dodala, že lidé ve vesnici Phuoc Tich často přidávají trochu pražené lepkavé rýžové mouky, aby vytvořili „potah“ koláčů. To usnadňuje tvarování koláčů. Pokud jde o proces barvení, řemeslníci tradičně používají přírodní barvy. Žlutá se získává z květů gardénie nebo lufy (v závislosti na ročním období), zelená z listů pandanu nebo špenátu, červená z květů artyčoku a fialová z květů hrachoru motýlího… „Barvivo se smíchá s moukou a to je vše. Abych získala další barvy, tety mě naučily, jak tyto barvy kombinovat a pak z nich tvarovat koláče,“ řekla paní Thu.
Při pohledu na květiny vyrobené z pasty z mungo fazolí cítíte příchod jara.
Tyto koláčky mají tvar skutečných květin a kořenů ženšenu, jsou tak krásné, že byste je nechtěli jíst.
Jarní zahrada je tvořena pestrobarevnými koláči.
V minulosti se tyto tvarované koláče často kládaly na jiné tradiční koláče, jako jsou bánh in (rýžové koláče), bánh su sê (sladké rýžové koláče) a bánh ít (lepkavé rýžové koláče), a to kvůli jejich vysoké umělecké hodnotě, zejména během Tet (lunárního Nového roku). Aby bylo zajištěno, že koláče mohou být na oltáři vystaveny po mnoho dní, řemeslníci pečlivě zvažovali proces sušení. Paní Thu se podělila o to, že koláče chutnají nejlépe po 2–3 hodinách sušení, protože jsou stále měkké. Při jídle se koláč v ústech cítí, jako by se „roztrhl“, protože mouka z mungo fazolí je jemně prosáta. Pro delší skladování musí být koláče pevnější, takže se musí sušit na vzduchu. Po vytvarování se koláče vloží do tácu (jako košík) a poté se položí na ohniště na dřevěné uhlí, aby se 7–8 hodin schlo. Po vyjmutí z ohniště si tvarované koláče zachovají své zářivé barvy a původní tvar.
„U dortů ve tvaru ženšenových kořenů obvykle po uschnutí zdobíme zlatou a červenou alobalem, kterým dort omotame,“ vysvětlila paní Thu s dortem v ruce. „Mnoho lidí jim říká ženšenové dortíky, ale ve skutečnosti se jedná o druh formovaného dortu, který se vyrábí metodou podobnou výrobě květin. Zručné ruce je dokážou vytvarovat do jakéhokoli tvaru. Stejně jako teta Ho Thi Kieu dokáže jen z hrudky těsta vytvarovat celou větvičku žlutých meruňkových květů, aniž by musela pečlivě sestavovat každý okvětní lístek, jako to děláme my…“
Dlouho jsem se nad koláčky zdržovala, než jsem si do nich kousla. Nejdřív jsem v ústech slyšela křupavé křupání. Pak, jak jsem žvýkala, koláč se rovnoměrně rozpustil a sladká, bohatá chuť se mi postupně šířila po ústech. Tyto „sladké květiny“ skutečně probudily mnoho smyslů současně… (pokračování bude)
Zdroj: https://thanhnien.vn/giu-huong-tet-xua-banh-bat-dep-den-muc-khong-no-an-185250114211039854.htm
Komentář (0)