Pravidelné hodnocení výkonu úředníků.

Kompetence se měří obdivem lidí.

V roce Mau Than (1428) byl zaveden systém zkoušek, když král Le Thai To „vydal edikt vysokým úředníkům, aby zkoumali práci úředníků uvnitř i vně dvora“, jak je zaznamenáno v Historických záznamech dynastií. Za vlády Le Thanh Tonga byly předpisy zdokonaleny v roce Mau Than (1488), kdy král vyhlásil systém zkoušek pro úředníky. Podle Historických záznamů „po 3 letech služby úředníka následuje předběžná zkouška; po 6 letech opakovaná zkouška; a po 9 letech komplexní zkouška.“ Tříleté období bylo dostatečné k posouzení schopností a kvalit úředníků, ani příliš dlouhé, ani příliš krátké, a proto se udržovalo jako precedent. „Tato metoda povzbuzení a povyšování byla velmi důkladná. V té době všichni úředníci dobře vykonávali své povinnosti, byla to doba prosperity a dobré správy věcí veřejných; nebylo to snad důsledkem přísných odměn a trestů?“, poznamenal Phan Huy Chu.

Kniha „Lich Trieu Hien Chuong Loai Chi“ (přeložené vydání, vytištěno v roce 1992) vysoce chválila systém zkoušek z rané dynastie Le.

Předpisy pro hodnocení úředníků během zkušebního období jsou jasně uvedeny v oficiálním rejstříku dynastie Le: „Úředníci, kteří jsou opatrní a pilní, milují lid, prosazují výhody a odstraňují škody a spravedlivě posuzují případy, jsou hodnoceni jako vyšší. Úředníci, kteří milují lid, nezatěžují výběrčí daní a dobře vykonávají své povinnosti, jsou hodnoceni jako střední. Úředníci, kteří jsou průměrní a neschopní, kteří jsou podlézaví a úslužní, kteří jsou zkorumpovaní a zpronevěření a kteří zanedbávají systém spravedlnosti, jsou hodnoceni jako nižší.“

Je pozoruhodné, že v kritériích pro hodnocení úředníků se při posuzování pracovní efektivity zohledňovalo, zda jim záleží na životech lidí a zda jsou oblíbení, jak je zaznamenáno v Dějinách vietnamské civilizace: „Hodnocení mělo jasné standardy týkající se efektivity služeb a měřeno náklonností lidu.“ Veřejné mínění a nálada komunity byly tedy standardním měřítkem při hodnocení úředníků. Stát také v ediktu krále Le Thanh Tonga z roku At Mao (1495) uvedl, že „žádný úředník, který je nemocný déle než tři měsíce, se nesmí hodnocení účastnit.“

Úředníci, kteří složili zkoušku a dosáhli nejvyšší hodnosti, byli povýšeni a odměněni. Ti, kteří sloužili v odlehlých, pohraničních nebo nemocemi zasažených oblastech, byli přeloženi do blízkých měst. Podle historických záznamů byli také odměněni penězi jako uznání za své úspěchy: „Nejvyšší hodnost obdrží titul jednoho stupně a 5 quanů peněz.“ Úředníci, kteří byli shledáni nehodnými, byli zařazeni níže, degradováni, přeloženi do méně rušných oblastí, dočasně pozastaveni v práci nebo dokonce propuštěni a nuceni odejít do předčasného důchodu. Pokud se po zkoušce zjistilo, že úředník je zkorumpovaný, byl propuštěn a vyhoštěn do vzdálené provincie Quang Nam .

Dao Cu Thong Khao si tuto pozici zaslouží.

Stát zavedl předpisy, které měly zabránit úplatkářství při zkouškách, a jasně definoval odpovědnost jednotlivců (úředníků) a organizací (tří oddělení: Císařský sekretariát, Administrativní sekretariát a Ministerstvo spravedlnosti), které zkoušky prováděly. Edikt z roku Canh Tuat (1490) uváděl: „Každý, kdo se odváží podplácet nebo usilovat o laskavost, bude potrestán podle zákona, aby se zabránilo tendenci učenců usilovat o štěstí.“ Král Le Hien Tong z roku Ky Mui (1499) varoval: „Zkušební úředníci, kteří se odváží mít osobní předsudky a nespravedlivě soudit, ministerstvo spravedlnosti provádějící nespravedlivé zkoušky nebo ministerstvo spravedlnosti provádějící nemoudré a neinformované rozsudky, musí být všichni předáni ministerstvu spravedlnosti k potrestání podle zákona.“

Král Lê Thái Tổ zahájil praxi provádění zkoušek pro úředníky.

Ve skutečnosti bylo na základě zkoušek propuštěno mnoho neschopných úředníků. Kompletní historie zaznamenává rok Mau Tuat (1478): „Rada z Lang Son Tran Duy Hinh, prefekt z Truong Khanh Ninh Thap Nhung, prefekt z Phu Binh Pham Thao… a ti opovrženíhodní blázni, kteří nejsou schopni vykonávat svou práci, by měli být propuštěni […] pokud existují někteří, kteří jsou unavení a zbabělí jako Nguyen Tri Nghieu, Do Huu Truc, Do Cong Thich… a ti odporní a opovrženíhodní lidé, kterým chybí talent a nejsou schopni vykonávat svou práci, ti by měli být propuštěni.“

Císařský dvůr prostřednictvím zkoušek vybíral úředníky s dostatečnými vlastnostmi a schopnostmi k povýšení a jmenování do příslušných vysokých pozic. Během svého působení v úřadu Dao Cu neustále pěstoval svůj charakter a celým srdcem se věnoval svým svěřeným povinnostem. V roce Mau Than (1488) byl po devítileté zkoušce „Dao Cu povýšen na Han Lam Vien Thi Doc Dong Cac Hoc Si ​​​​Tu Than Thi Doan. Protože Dao Cu zastával pozici ve vládním úřadě s mnoha povinnostmi, vedl si dobře ve všech třech zkouškách bez jakýchkoli chyb, a proto byl povýšen.“ Za vlády krále Le Hien Tonga dosáhli Vu Phuc Long, Pham Nhu Du a Vu The Hao po složení zkoušek mnoha úspěchů a byli čestní a bezúhonní, čímž si v roce Mau Ngo (1498) vysloužili chválu císařského dvora.

Systém zkoušek motivoval úředníky k dobrému plnění jim přidělených povinností. Zároveň zavazoval odpovědnost a uvědomění si studentů k dosažení dobrých výsledků v předběžných a závěrečných zkouškách: „Proto museli úředníci při práci dodržovat disciplínu, museli věnovat veškerou svou mysl své práci a museli si vždy zachovávat integritu, nesměli se otevřeně zapojit do korupce před lidmi, protože by je lidé sami odsoudili,“ uzavírá kniha Dějiny vietnamské civilizace.

Phan Huy Chu v komentáři k systému zkoušek v rané dynastii Le potvrdil velký vliv této praxe: „Systém zkoušek dynastie Le byl velmi pečlivý a od založení národa bylo v éře Hong Duc velmi jasné [...] Poctiví a pilní lidé byli odměňováni, zatímco neschopní byli okamžitě propouštěni.“ (pokračování bude)

(Úryvek z díla „ Raná dynastie Le (1428–1527) a boj proti metle „zkorumpovaného lidu“)
„Vodní červi“ - Všeobecné nakladatelství Ho Či Minova města, s dalšími materiály)

Zdroj: https://thanhnien.vn/nha-le-so-lam-trong-sach-chon-quan-truong-dinh-ky-xet-nang-luc-quan-chuc-18525021519262567.htm