Neberte psaní pro děti na lehkou váhu.

V souladu s obecným trendem rozvoje života v dnešní době den ode dne roste poptávka po duchovním životě dětí. Literatura pro děti se však nerozvíjí tak silně jako dříve a je dokonce považována za „zapomenutou zemi“. Na toto téma nedávno hovořil reportér Quang Tri Newspaper s básníkem NGUYEN HUU QUYEM, předsedou Vietnamské asociace spisovatelů provincie Quang Tri.

- V první řadě bych rád poděkoval básníkovi Nguyen Huu Quyovi za to, že přijal pozvání k rozhovoru pro Quang Tri Newspaper. V poslední době se o něm mnoho čtenářů často zmiňuje pro jeho básně a eseje psané pro děti. Nedávno zejména vydal sbírku esejů s názvem „Šeptání písku“, která je považována za velmi prospěšnou duchovní potravu pro děti. Mohl byste se prosím podělit o informace o této sbírce esejů s čtenáři Quang Tri Newspaper?

- Kniha „Šeptající písek“ je sbírkou 19 mých esejů, vytištěných a vydaných nakladatelstvím Kim Dong.

Tato kniha je hlavně o mém nevinném a bezstarostném mládí. Stejně jako moji vrstevníci, i mé dětství prošlo válkou i mírem s mnoha nezapomenutelnými šťastnými i smutnými vzpomínkami. Tyto vzpomínky se do literatury vtiskly přirozeně a hluboce, stejně jako moje láska k vlasti, rodině a životu. Nechci psát o velkých věcech, ale své city věnuji těm nejznámějším a nejniternějším, jako je „Cat lang“; vítr „Nom nam mot thoi“; „Kout měsíce na venkově“; „Ngoi nha xua va „nuong“ (Starý dům a „manželka z dětství“)... To je také okamžik, kdy mi utekly slzy při psaní písmene O, které nevypadalo jako slepičí vejce („Pláč pro písmeno O“). Kniha esejů také odvážně zobrazuje příběhy a hry z dětství s „Duy tuong chua“ (Pod sochou Ježíše); „Můj filmový tým“ (Můj syn si nemůže pomoct, ale hraje fotbal); „Děti mají mnoho zajímavých příběhů“ (Děti mají mnoho zajímavých příběhů); „Jít se koupat a potkat ducha“ (Koupat se)...

Neberte psaní pro děti na lehkou váhu.

Knihy básníka Nguyen Huu Quy pro děti tiskne a vydává nakladatelství Kim Dong - Foto: TL

To je trochu dětského klidu vyjádřeného esejí „Vzpomínka na Teta“. A samozřejmě v knize „Šeptající písek“ nemohu nezmínit nejbližší lidi v rodině prostřednictvím „babičky a sestry“, „táty a mámy“... Kromě krásných vzpomínek kniha obsahuje i smutné příběhy, když píšu o příběhu mé matky zabité americkými kazetovými bombami („Noc války“) a o velmi krátkém životě mé mladší sestry („Em Ha“). Kromě toho jsem do knihy zahrnula i několik esejů z doby, kdy jsem byla dospělá, psala jsem o své učitelce („Dar učitele“), o své dceři („Svátek středu podzimu pryč od mého dítěte“; „Dcera a kočka“)...

- Co vás motivovalo k nápadu vydat tuto sbírku esejů?

- Pro mě minulost nikdy nezmizela v přítomnosti. Vzpomínky se ve mně vždycky objevují s nesmazatelnou krásou. Dá se říci, že jsou součástí mé životní energie. Proto si chci uchovat vzpomínky z dětství. Chci také vyprávět svým dětem a dalším mladým čtenářům o uplynulých letech. Doufám, že mé texty přispějí k pěstování lásky k životu, lásky k lidem a lásky k přírodě u mých dětí.

- Je známo, že kromě sbírky esejů „Šeptající písek“ máte také mnoho dalších básní a prozaických děl pro děti, z nichž některé byly zařazeny do učebnic. Mohl byste se prosím podělit o „dětské mozky“, které jste pro děti vytvořil?

- Vlastně píšu pro děti už docela dlouho. Předtím jsem získal ocenění od nakladatelství Kim Dong za rukopis básnické sbírky „Fotbalový tým Ram Hamleta“. S touto sbírkou básní jsem také získal ocenění v literární kampani pro děti, kterou pořádá Vietnamská asociace spisovatelů ve spolupráci s Výborem pro péči a ochranu dětí a UNICEF ve Vietnamu. Sám jsem vydal ve nakladatelství Kim Dong tři sbírky básní pro děti, včetně: „Huong rung thom dot deserted“ (24 168 výtisků), „Trong loi me ru“ (24 184 výtisků) a „Nu chung ta co ma“ (15 824 výtisků). Nedávno jsem také dokončil rukopis pro literární kampaň pro děti nakladatelství Kim Dong se sbírkou básní „Bong hoa thanh than nhan“. Jsem velmi rád, že moje báseň „Xon hoa mua he“ byla vybrána do učebnice vietnamštiny pro 4. ročník, série „Creative Horizon“. Ty malé úspěchy mi přinesly velkou radost, radost z psaní pro děti.

- S jakými obtížemi se z vlastní zkušenosti setkáváte při psaní pro děti?

- Psát pro děti není snadné. Ti, kdo si myslí, že psát pro děti je snazší než psát pro dospělé, se mýlí. Psaní pro děti je musí nejprve správně pochopit. Spisovatel musí být skutečně blízko, ne-li ponořen do světa dětství, aby mohl psát. Děti jsou nevinné a čisté, ne naivní ani hloupé. Neměli bychom podceňovat chápání dětí dnes. Díla psaná pro děti vyžadují velkou kreativitu. Myslím, že pokud psaní není zvláštní nebo nové, rozhodně nemůže děti zaujmout. Každý spisovatel, který chce mít pro děti napsaná dobrá díla, toho musí dosáhnout. Ve skutečnosti jsou děti často „vybíravějšími jedlíky“ než dospělí. Totéž platí pro „duchovní pokrm“, musíme vynaložit dostatek úsilí, aby si ho oblíbily. To je obtížnost psaní pro děti. To je také jeden z důvodů, proč se mnoho spisovatelů a básníků nezaměřuje na psaní pro děti. V poslední době máme pocit, že dětská literatura je jako „zapomenutá země“.

- Co tedy musíme podle básníka udělat, abychom zorali tuto „zemi“ považovanou za „zapomenutou“?

- Často si říkáme: „Dejme dětem to nejlepší.“ Takže i v literatuře bychom dětem měli dávat to nejlepší. Každá dobrá stránka literatury, každá dobrá báseň je pro děti velmi užitečná. Jsou básně, které jsem se naučil před více než půl stoletím, ale dodnes mi stále září v duši. Proto si myslím, že bychom tvorbu literatury pro děti nikdy neměli brát na lehkou váhu. Do dětské literatury musíme patřičně investovat ze strany tvůrčího týmu, vydavatelského systému, systému autorských honorářů, cen... V první řadě si společnost musí uvědomit důležitost dětské literatury, aby měla správnou strategii rozvoje, která přinese velkou efektivitu. Kromě toho nemůžeme nezmínit koordinaci mezi společností, školami a rodinami při vytváření vášně pro čtení u dětí. I to je problém, protože prostředí čtenářské kultury v naší zemi upadá.

Myslím, že musíme děti vrátit ke knihám, včetně elektronických knih. Dobré knihy, krásné knihy budou cennými společníky v dětství. Nelze to říct jinak, to je štěstí spisovatelů, kteří se specializují na psaní pro děti.

Děkuji básníku!

Tay Long (účinkuje)

Zdroj