Mnoho zemí posiluje ochranu výroby oceli
Většina zemí v poslední době zavedla politiku omezující dovoz ocelových výrobků prostřednictvím antidumpingových a antisubvenčních opatření, opatření proti podvodům s původem nebo omezením množství dováženého zboží každý rok...
Domácí ocelářské podniky trpí ztrátami a snižují produkci
Naposledy, na konci roku 2022, Evropská komise zvažovala antisubvenční cla na dovoz oceli od výrobců z Indie, Alžírska, Turecka a Vietnamu. Důvodem je, že ocelárny z jihovýchodní Asie a Indie jsou v uplynulém roce největšími dodavateli za tepla válcovaných svitků (HRC) do EU, přičemž podíl bloku na trhu s dovozem HRC vzrostl na 46 %, oproti 38 % v roce 2021.
Ocelárny v Japonsku i v Asii proto byly opatrnější při vývozu za tepla válcované oceli HRC do EU kvůli obavám z možnosti, že EU zavede opatření na ochranu obchodu. Dříve EU také zařadila Vietnam do skupiny zemí, které uplatňují dovozní kvóty ve výši 2,1 milionu tun žárově pozinkované oceli HDG od 1. července 2021 do 30. června 2022 a v následujících 2 letech se zvýšily o 4 %. Nebo ocel válcovaná za studena z Vietnamu, pokud se použije ocel válcovaná za tepla dovážená z Tchaj-wanu a Jižní Koreje, bude při vývozu na americký trh podléhat antidumpingovým a antisubvenčním clům v celkové výši více než 450 %. Podobně výrobky z pozinkované oceli podléhají těmto dvěma daním v celkové výši téměř 240 %...
Nejen USA, EU, Kanada, Mexiko… uvalily velmi vysoké daně na dovážené ocelářské výrobky, ale i další země v regionu ASEAN a Asie. Kromě uplatňování daňových politik mnoho zemí také zavedlo přísné technické bariéry, aby omezily množství oceli dovážené na domácí trh.
Například pro vývoz oceli do Indonésie musí být výrobky certifikovány podle SNI, což je indonéská národní norma. Zahraniční výrobci, kteří žádají o SNI, se musí zaregistrovat prostřednictvím zástupce (společnosti nebo jednotlivce) v Indonésii. Tento zástupce bude oprávněn jednat jménem zahraničního výrobce v procesu žádosti o certifikaci SNI. Certifikace SNI se uděluje prostřednictvím výrobního procesu, auditu příslušného systému managementu a dohledu nad testováním v továrně nebo na trhu...
Kromě toho musí podniky po získání certifikátu SNI požádat o licenci k používání označení SNI. Dovážené zboží, které musí mít podle předpisů certifikaci SNI, bude muset být následně kontrolováno prostřednictvím kódu NPB – získáním certifikátu shody vydaného konkrétní organizací pro posuzování shody...
Mnoho podniků uvedlo, že žádost o vývozní dokumenty pro ocel do mnoha zemí je náročný proces s mnoha přísnými kritérii a předpisy. Mezitím ve Vietnamu údaje zveřejněné ministerstvem financí ukazují, že statistiky Generálního celního úřadu ukazují, že objem válcované oceli za tepla ve skupině 72.08 v roce 2018 dosáhl 5,3 milionu tun s celkovým dovozním obratem přibližně 3,09 miliardy USD. Z toho 88 % celkového dovozního obratu podléhá běžné preferenční sazbě dovozní daně (MFN) ve výši 0 %, jako například výrobky z hrncové oceli dovážené z Číny.
Ve Vietnamu v roce 2019 ministerstvo financí navrhlo zvýšení daně z výrobků z oceli s válcovanou ocelí (ve skupině 72.08) na 5 % namísto současných 0 %. Důvodem navrhovaného zvýšení daně u této položky ministerstvo financí je, že obchodní válka mezi USA a Čínou vyvolává obavy, že by se do Vietnamu mohla dostat levná čínská ocel, což by způsobilo prudký pokles cen oceli na trhu.
Ministerstvo financí s odvoláním na zprávu Ocelářské asociace uvedlo, že domácí poptávka po svitkové oceli válcované za tepla se pohybuje okolo 10 milionů tun ročně. Domácí výrobní kapacita v roce 2018 pokryla pouze asi 50 % (očekává se, že do konce roku 2019 pokryje asi 70 % domácí poptávky). Vzhledem k tomu, že země dosud vyrábí řadu svitkových ocelových výrobků válcovaných za tepla a domácí výrobní kapacita pokryla asi 50 % domácí a exportní poptávky, navrhlo ministerstvo financí zvýšit preferenční dovozní daň podle doložky nejvyšších výhod (MFN) na svitkové ocelové výrobky válcované za tepla ve skupině 72.08 z 0 % na 5 %. Za tepla válcované ocelové výrobky jsou vstupem pro výrobu za studena válcované oceli a barevně lakovaných ocelových výrobků se základní sazbou daně 5–25 %, což je v souladu se zásadou zvyšování dovozní daně od surovin až po hotové výrobky. Tento návrh však nebyl realizován. Dovážená ocel obecně a ocel z Číny zejména stále proudí na domácí trh.
Použijte více vhodných řešení
Vietnam také začal zvažovat uplatnění opatření na ochranu obchodu na některé dovážené ocelové výrobky, jako jsou ocelové předvalky, ocelové svitky a ocelové dráty dovážené z některých zemí a teritorií. Vietnam rovněž zvýšil dovozní clo na tyče a pruty z legované oceli z 0 % na 10 %. Důvodem je, že ocelové svitky obsahující bor (pro kalení oceli) z Číny jsou deklarovány jako legovaná ocel, aby mohly požívat 0% dovozní cla namísto běžné 12% sazby daně pro ocelové svitky používané ve stavebnictví...
Mnoho podniků uvedlo, že výše uvedené daňové zásady přispěly ke snížení přílivu zahraniční oceli do Vietnamu, snížení obchodních podvodů a také k ochraně domácích spotřebitelů před záměnou za nekvalitní zboží. Proto je třeba i nadále uplatňovat daňové zásady nebo technické bariéry a v blízké budoucnosti mohou být přísnější.
Podle ekonoma Dinha Tronga Thinha byl předchozí návrh ministerstva financí vhodný, protože počet dovážených produktů prudce vzrostl, což by mohlo mít zásadní dopad na domácí výrobní aktivity. Tento návrh měl chránit domácí výrobní podniky a zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi dováženými produkty. Pokud jde o uvalení daní na ochranu obchodu na zboží pocházející z jednotlivých zemí, je nutné provést specifické šetření, aby se zjistilo, do jaké míry množství dováženého zboží ohrožuje domácí výrobní průmysl. Kromě daňových opatření jsou řešením také technické bariéry, které lze v případě potřeby zvážit k ochraně jak výrobních podniků, tak spotřebitelů a zabránění zaplavení trhu nekvalitními produkty.
Mezitím Dr. Nguyen Quoc Viet, zástupce ředitele Vietnamského institutu pro ekonomický a politický výzkum (VEPR) - Ekonomické univerzity (Vietnamská národní univerzita, Hanoj), uvedl, že zvážení daňových řešení musí zajistit soulad s dohodami o volném obchodu, kterých se Vietnam účastní. Státní orgány správy však musí věnovat pozornost tomu, aby se zabránilo jevu, kdy by Vietnam riskoval, že se stane tranzitním bodem pro zboží z jiných zemí kvůli podvodnému původu pro vývoz do třetích zemí. To vyžaduje jasné předpisy a kontrolu nad vydáváním osvědčení o původu zboží z Vietnamu. Zároveň je nutné přezkoumat související technické předpisy, ale nejdůležitější otázkou je jejich implementace a dohled. Podle něj se totiž ve Vietnamu stále vyskytuje mnoho jevů „procházejících slony uchem jehly“, což způsobuje, že mnoho dovážených produktů na trh nezaručuje kvalitu, dochází k obchodním podvodům... ačkoli jsou předpisy a technické normy kompletní a splňují světové standardy.
Data od společnosti SUMEC Group (Čína) ukazují, že Vietnam byl v roce 2022 druhým největším trhem pro nákup všech druhů oceli z Číny. Z toho jsou za tepla válcované svitky hlavním čínským exportním produktem do Vietnamu s množstvím 3 milionů tun, což představuje 25 % celkového vývozu HRC v zemi. Průměrný cenový rozdíl mezi čínskými HRC produkty a produkty v jihovýchodní Asii je 25 USD/tuna, což ukazuje, že zisky z exportu jsou vyšší než domácí prodej. Zároveň kvůli slabé poptávce po oceli v Číně má export v roce 2023 tendenci se zvyšovat. Proto se může množství HRC z Číny dovážené do Vietnamu s 0% sazbou daně nadále zvyšovat.
Zdrojový odkaz
Komentář (0)