Jak tomu můžeme zabránit?

Mnoho zemí zpřísňuje ochranu své ocelářské výroby.

V uplynulém období většina zemí zavedla politiku omezující dovoz ocelářských výrobků prostřednictvím antidumpingových cel, vyrovnávacích cel, podvodů s původem zboží nebo kvót na roční dovoz...

Domácí ocelářské společnosti utrpí ztráty a snižují produkci.

Naposledy, na konci roku 2022, Evropská komise přezkoumala antisubvenční cla na dovoz oceli od výrobců z Indie, Alžírska, Turecka a Vietnamu. Důvodem bylo, že ocelárny z jihovýchodní Asie a Indie byly v loňském roce největšími dodavateli za tepla válcovaných svitků (HRC) do EU, přičemž podíl bloku na trhu s dovozem HRC dosáhl 46 %, oproti 38 % v roce 2021.

Ocelárny v Japonsku a Asii se proto staly opatrnějšími při vývozu za tepla válcované oceli ve svitcích (HRC) do EU kvůli obavám z možnosti zavedení ochranných obchodních opatření EU. Dříve EU také zařadila Vietnam do skupiny zemí podléhajících dovozním kvótám s limitem 2,1 milionu tun žárově pozinkované oceli (HDG) od 1. července 2021 do 30. června 2022, s nárůstem o 4 % v následujících dvou letech. Podobně bude za studena válcovaná ocel z Vietnamu, pokud se použije za tepla válcovaná ocel dovážená z Tchaj-wanu a Jižní Koreje, při vývozu na americký trh podléhat antidumpingovým a vyrovnávacím clům v celkové výši přes 450 %. Stejně tak budou výrobky z pozinkované oceli podléhat těmto dvěma typům cel v celkové výši téměř 240 %...

Nejen USA, EU, Kanada, Mexiko atd. zavedly velmi vysoká cla na dovážené ocelářské výrobky, ale totéž dělají i země v regionu ASEAN a Asie. Kromě uplatňování celní politiky mnoho zemí zavedlo přísné technické normy, které omezují množství oceli dovážené na jejich domácí trhy.

Například pro vývoz oceli do Indonésie musí být výrobky certifikovány podle SNI, indonéské národní normy. Zahraniční výrobci, kteří žádají o certifikaci SNI, se musí zaregistrovat prostřednictvím zástupce (společnosti nebo jednotlivce) v Indonésii. Tento zástupce bude oprávněn jednat jménem zahraničního výrobce v celém procesu certifikace SNI. Certifikace SNI se uděluje prostřednictvím výrobního procesu, auditů souvisejících systémů managementu a testování a dohledu na místě nebo na trhu.

Dále musí podniky po obdržení certifikátu SNI požádat o povolení k používání označení SNI. Dovážené zboží, u kterého se vyžaduje certifikace SNI, bude následně podléhat kontrole prostřednictvím kódu NPB – získáním certifikátu shody vydaného konkrétním orgánem posuzování shody…

Mnoho podniků uvádí, že získávání vývozních povolení pro ocel do různých zemí je pracný proces s řadou přísných kritérií a předpisů. Mezitím ve Vietnamu údaje zveřejněné ministerstvem financí a statistiky Generálního celního úřadu ukazují, že objem za tepla válcovaných ocelových svitků (ve skupině 72.08) v roce 2018 dosáhl 5,3 milionu tun s celkovou dovozní hodnotou přibližně 3,09 miliardy USD. Z toho 88 % celkové dovozní hodnoty podléhalo sazbě dovozní daně v rámci doložky nejvyšších výhod (MFN) ve výši 0 %, jako například výrobky z hrnců dovážené z Číny.

Ve Vietnamu v roce 2019 ministerstvo financí navrhlo zvýšení daně z výrobků z oceli s válcovanou ocelí (ve skupině 72.08) na 5 % namísto současných 0 %. Ministerstvo financí uvedlo jako důvod tohoto navrhovaného zvýšení daně obchodní válku mezi USA a Čínou, která vyvolávala obavy z možného přílivu levné čínské oceli do Vietnamu a způsobila by prudký pokles cen oceli na trhu.

Ministerstvo financí s odvoláním na zprávu Ocelářské asociace uvedlo, že domácí poptávka po ocelových svitcích válcovaných za tepla činí přibližně více než 10 milionů tun ročně. Domácí výrobní kapacita však v roce 2018 pokryla pouze asi 50 % této poptávky (očekává se, že do konce roku 2019 dosáhne přibližně 70 %). Vzhledem k tomu, že domácí produkce některých výrobků HRC (Hot-Rolled Coil) nyní dosáhla téměř 50 % domácí a exportní poptávky, navrhlo ministerstvo financí úpravu dokladu nejvyšších výhod (MFN) na ocelové svitky válcované za tepla v rámci skupiny 72.08 z 0 % na 5 %. Ocel válcovaná za tepla je vstupem pro výrobu oceli válcované za studena a ocelových plechů s povrchovou úpravou, které mají základní sazby daně v rozmezí od 5 % do 25 %, čímž se sladí se zásadou postupného zvyšování dovozních daní od surovin až po hotové výrobky. Tento návrh však nebyl realizován. A dovážená ocel obecně, a zejména ocel z Číny, nadále zaplavuje domácí trh.

Aplikace různých vhodných řešení

Vietnam také začal zvažovat uplatnění ochranných obchodních opatření na některé dovážené ocelové výrobky, jako jsou ocelové sochory, ocelové svitky a ocelové dráty dovážené z některých zemí a teritorií. Vietnam podobně zvýšil dovozní clo na legovanou ocel ve formě tyčí a prutů z 0 % na 10 %. Důvodem je, že ocelové svitky obsahující bor (používaný k kalení oceli) z Číny jsou deklarovány jako legovaná ocel, aby mohly využívat 0% dovozní cla namísto 12% sazby daně z běžných konstrukčních ocelových svitky...

Mnoho podniků uvádí, že výše zmíněná daňová politika přispěla ke snížení přílivu zahraniční oceli do Vietnamu, snížení obchodních podvodů a ochraně domácích spotřebitelů před klamáním nekvalitním zbožím. Proto je třeba v daňové politice a technických bariérách pokračovat a v budoucnu mohou být ještě přísnější.

Podle ekonoma Dinha Tronga Thinha byl předchozí návrh ministerstva financí vhodný vzhledem k prudkému nárůstu dovážených produktů, který by mohl mít významný dopad na domácí produkci. Cílem tohoto návrhu bylo chránit domácí podniky a zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi dováženými produkty. Pokud jde o uvalení samostatných ochranných obchodních cel na zboží pocházející z jednotlivých zemí, je nutné provést specifické šetření, aby se zjistilo, do jaké míry dovážené zboží představuje hrozbu pro domácí produkci. Kromě cel jsou řešením také technické bariéry, které by se mohly zvážit, pokud by se to považovalo za nezbytné k ochraně domácích podniků i spotřebitelů a zabránění šíření nekvalitních produktů na trhu.

Mezitím Dr. Nguyen Quoc Viet, zástupce ředitele Vietnamského institutu pro ekonomický a politický výzkum (VEPR) - Ekonomické univerzity (Vietnamská národní univerzita, Hanoj), argumentoval, že daňová řešení musí být v souladu s dohodami o volném obchodu, kterých se Vietnam účastní. Státní orgány správy si však musí dávat pozor, aby se vyhnuly riziku, že se Vietnam stane tranzitním bodem pro zboží z jiných zemí v důsledku podvodů s původem při vývozu do třetích zemí. To vyžaduje jasné předpisy a kontrolu nad vydáváním osvědčení o původu zboží z Vietnamu. Současně je třeba přezkoumat příslušné technické normy, ale nejdůležitější je jejich implementace a dohled. Podle něj se Vietnam stále potýká s mnoha případy, kdy „slon proklouzne uchem jehly“, což má za následek, že na trh vstupuje mnoho dovážených produktů, které nesplňují normy kvality a zahrnují obchodní podvody, a to i přes to, že předpisy a technické normy jsou úplné a v souladu s mezinárodními normami.

Data od společnosti SUMEC Group (Čína) naznačují, že Vietnam byl v roce 2022 druhým největším trhem pro čínskou ocel. Hlavním čínským exportním produktem do Vietnamu byly za tepla válcované svitky (HRC), které dosáhly 3 milionů tun, což představuje 25 % celkového čínského exportu HRC. Průměrný cenový rozdíl mezi čínskou HRC a HRC z jihovýchodní Asie je 25 USD/tuna, což naznačuje vyšší exportní zisky ve srovnání s domácím prodejem. Dále se očekává, že slabá spotřeba oceli v Číně povede ke zvýšení exportu v roce 2023. Proto se pravděpodobně bude množství HRC dovážené z Číny do Vietnamu s 0% clem i nadále zvyšovat.

Zdrojový odkaz: https://thanhnien.vn/nguy-co-thep-ngoai-de-thep-noi-lam-the-nao-de-ngan-chan-185230703231657714.htm