Vesnice rýžových koláčů Tranh Khuc

Vesnice Tranh Khuc, která se nachází v obci Duyen Ha v okrese Thanh Tri, asi 20 km jižně od centra Hanoje , je známá pro výrobu tradičních rýžových koláčů (banh chung).

Dodnes jsou lepkavé, voňavé banh chung (vietnamské rýžové koláčky) z Tranh Khuc oblíbené nejen mezi obyvateli Hanoje, ale jsou dobře známé i na mnoha dalších místech. Profesionální výrobci banh chungů v Tranh Khuc nepotřebují formy k výrobě dokonale čtvercových, rovných a krásných koláčů. Při balení dělníci obvykle pevně zabalí, dodržují správné specifikace a hmotnost a pečou po správnou dobu. Výroba banh chungu se může zdát jednoduchá, ale ve skutečnosti vyžaduje vysokou technickou dovednost. I malá technická chyba, jako je použití nečistého listí, nekvalitního dřevěného uhlí nebo míchání vody ve špatnou dobu, může ovlivnit konečný produkt.

Příprava těchto koláčů zahrnuje mnoho kroků a provádí se ve velkém množství, takže se na ní podílí většina členů rodiny. Starší lidé a děti myjí a uspořádávají listy a mačkájí fazole, zatímco mladší generace se stará o techničtější a fyzičtější úkoly.

Tajemství vesnice pro výrobu banh chungu (vietnamského lepkavého rýžového koláče) spočívá také v ingrediencích: lepkavá rýže, mungo fazole a vepřové maso zabalené v listech dong. Příprava lahodného banh chungu však vyžaduje pečlivou pozornost k detailům, od výběru listů přes rýži až po fazole.

I tak jednoduchá věc, jako je výběr počtu listů, závisí na počasí. Pokud je počasí příznivé a chladné, je potřeba jen dostatek listů, obvykle 6 listů na jeden obal. Ale když je vlhko a horko, musíte dort zabalit silněji, někdy i 10 listů. To pomůže dortu lépe vydržet.

Vesničané si obvykle na náplň do koláčů vybírají lepkavou rýži z Hai Hau, protože rýže z této oblasti má kulatá, voňavá, lepkavá, bílá a jednotná zrna, která se snadno nelámou. Před zabalením koláčů stačí rýži hodinu předem promýt a nechat okapat; namáčení přes noc není nutné. Fazole mungo musí být také kvalitní a lepkavé. V minulosti, než byly k dispozici předdrcené fazole mungo, vesničané vybírali tmavě zbarvené fazole mungo velikosti papriky, které byly chutnější a voňavější než větší, měkčí a lepkavější fazole.

Lahodnost a bohatost banh chungu (vietnamského lepkavého rýžového koláče) částečně závisí na vepřovém mase, obvykle na vepřovém břiše. Při přípravě náplně se maso před krájením blanšíruje v horké vodě; to zajistí, že maso je čisté a pevné. Poté se ochutí pepřem, rybí omáčkou a solí. Koláče musí být pevně zabalené a svázané, než se vaří 8–10 hodin. Po uvaření je pekaři obvykle opláchnou studenou vodou, aby je očistili a zabránili vysychání listů. Poté se na koláče použije bambusová rohož, která je stlačí, aby se rovnoměrně rozprostřely a zajistila se pevná chuť všech rohů. Příprava listů se obvykle provádí ráno, balení odpoledne a vaření pozdě odpoledne. V každé domácnosti kamna hoří celou noc jasně. Ráno se koláče vyjmou, stlačí a odešlou. Dobrý banh chung by měl být po krájení pevný, ale zrna rýže by měla být měkká a žvýkací, s voňavou a bohatou chutí.

Jarní atmosféra pronikla do každého koutu Hanoje, a proto jsou vesničané více než kdy jindy zaneprázdněni balením a přepravou rýžových koláčků do různých ulic a čtvrtí, čímž uspokojují potřeby obyvatel hlavního města při nakupování a oslavách Tet.

Zdrojový odkaz