Vždycky si tě budeme pamatovat.

U příležitosti 136. výročí narození prezidenta Ho Či Mina (19. května 1890 - 19. května 2026) básník Tran The Tuyen prohlásil, že „stále cítí stejné pocity vojáka strýce Ho“ z let, kdy překročil pohoří Truong Son, aby zachránil zemi.

Jsou to posvátné vzpomínky na slyšení strýčkova Hoova hlasu recitujícího novoroční pozdravy, jako „jemný vánek zvedající kroky vojsk“. Mezitím autor Nguyen Phung Ky „po tolika letech touhy“ také zaznamenal hluboké emoce, které cítil, když poprvé navštívil mauzoleum strýčka Hoa: „Vedle Něho jsem jen na pár okamžiků / Cítil jsem se, jako bych stál ve stínu obrovského stromu.“

Při této příležitosti s potěšením představují noviny SGGP čtenářům dvě díla o prezidentu Ho Či Minovi od dvou básníků.

Básně věnované strýci Ho

Kolikrát jsem už napsal básně, které jsem dal strýčkovi Ho?

Emoce vojáka z armády strýčka Hoa zůstávají nedotčené.

Léta pohoří Trường Sơn a jeho peřejí.

A oblast Đồng Tháp Mười je plná vonných lotosových květů.

***

Pořád si pamatuji ten vřelý, známý hlas.

Každý Silvestr slyšíme novoroční pozdravy od Buddhy.

Nebylo to hromové dunění shora, ale upřímná Boží slova.

Jemný vánek zvedal pochodující vojska.

***

Strýc je pryč už padesát sedm let.

Ale teplo zůstává stejné jako v minulosti.

Kráčejíc v Jeho šlépějích, zapalujeme oheň.

Kéž je země mírumilovná a slavná, jako země Draka a Nesmrtelného.

Tran The Tuyen

---

Poprvé jsem navštívil Ho Či Minovo mauzoleum.

Mé srdce po tom tolik let toužilo.

Chci jet na sever a navštívit mauzoleum prezidenta Ho Či Mina.

Dorazil jsem zpátky do hlavního města.

Chci se k Němu setkat zkratkou.

***

Strýčku! Potkal jsem tě!

Jako by mezi nimi nebylo odděleno stovkou kopců a tisícem řek

Podívej se na to obrovské čelo.

Vyzařující zářivou růžovou záři do všech stran.

K dispozici také: sněhové polštáře, mrazivé deky.

Bambusové výhonky a kukuřičná kaše mi navždy utkví v paměti.

***

Vidím, jak se strýček Ho usmívá.

A od strýčka Ho jsem slyšel stovky rad.

Poslechněte si pokyny strýčka Hoa k přečtení Deklarace.

Jeho ozvěny se rozléhají široko daleko napříč chudými vesnicemi a osadami.

I v bouřlivém počasí zůstává veslař neochvějný.

Vždycky si budu pamatovat všechny skutky laskavosti a soucitu.

***

Mé srdce bude navždy tkát nitě upřímnosti.

Čím více útrap snášíme, tím silnější je naše láska k lidem.

Jen pár chvil s tebou

Mám pocit, jako bych stál ve stínu obrovského stromu.

Strýčku, mám tě moc rád/a.

Srdcervoucí bolest, slzy mi stékají po tváři!

Nguyen Phung Ky

THN

Zdroj: https://www.sggp.org.vn/mai-nho-nguoi-post853010.html