Nezávislost naší země a hrdinská literární díla všech dob.

Slavná historie budování národa a národní obrany, od dob králů Hungů až po éru Ho Či Minova království, je nesmrtelným eposem uchovaným v nadčasových prohlášeních o hrdinství.

Báseň „Nam Quoc Son Ha“ je považována za první prohlášení nezávislosti státu Dai Co Viet. (Obrázek: Internet)

1. „Božská“ báseň Ly Thuong Kieta, zaznívající na řece Nhu Nguyet během odporu proti armádě Song, je považována za první prohlášení nezávislosti státu Dai Co Viet po tisíci letech severní nadvlády.

„Hory a řeky Jižního království patří Jižnímu císaři.“

Osud je v Knize nebes absolutně určen.

Jak řeka teče, barbaři přicházejí a vpadají.

Ti, kdo jednají bezohledně, jistě utrpí porážku a zkázu.

(Řeky a hory Jihu patří jižanskému králi)

Osud je jasně předurčen v nebeské knize.

Proč útočníci přišli a vnikli na území?

Budou umláceni na kaši.

(Přeložil Tran Trong Kim)

Báseň potvrzuje, že řeky a hory Vietnamu patří vietnamskému lidu, suverénnímu národu s vlastním politickým systémem, územními hranicemi a domovem potomků Draka a Nesmrtelného. Toto je nepopiratelná pravda, spravedlivý princip, potvrzený praxí, jasný jako „nebeská kniha“, jasný jako slunce, měsíc a hvězdy. Všechna spiknutí a plány cizích nepřátel na invazi a asimilaci jsou nemorální, nespravedlivé a nevyhnutelně vedou k neúspěchu.

Báseň, napsaná ve formě sedmislabičné čtyřveršové sloky, rezonuje jako rozhodná deklarace nezávislosti Dai Vietu, kde se král a lid sjednocují v cíli a síle, připraveni čelit a porazit napadajícího nepřítele.

Nezdolný duch národní kultury a vůle vietnamského lidu k přežití, navzdory tisícileté nadvládě Severu a vytvoření obrovského a zákeřného vládnoucího aparátu, nedokázaly potlačit vůli k přežití národa odhodlaného udržet si nezávislost. Tento historický milník zahájil období samosprávy za dynastií Ly, Tran a Le... o stovky let později zůstal národ silný, jeho integrita zachována a jeho lidé v bezpečí.

2. Po více než 10 letech odporu proti invazní armádě Mingů (1418-1428) napsal Nguyen Trai epos „Binh Ngo Dai Cao“ (Vyhlášení vítězství nad Mingy), v němž oslavil velké vítězství národa a znovu potvrdil neotřesitelnou nezávislost Vietnamu.

„Vyhlášení vítězství nad Wu“ – epická báseň. (Obrázek: Internet).

Na začátku „Prohlášení o vítězství nad Wu“ Nguyen Trai napsal:

„Jako v našem velkém vietnamském národě z minulosti.“

Národ, který se dlouho prohlašoval za civilizovanou zemi.

Hory a řeky rozdělily zemi.

Zvyky na severu a jihu se také liší.

Z dynastií Trieu, Dinh, Ly a Tran budovaly generace základy nezávislosti.

„Spolu s dynastiemi Chan, Tang, Song a Yuan měla každá strana nadvládu nad určitým regionem.“

Závěrem prohlášení potvrzuje světlou budoucnost národa:

„Od tohoto okamžiku bude národ stabilní a bezpečný.“

Země se odteď promění.

Vesmír prochází obdobím úpadku a poté se vrací k prosperitě.

Slunce a měsíc pohasínají a pak zase září.

Tisíc let hanby smazáno.

"Kéž mír a prosperita trvají navždy."

Prohlášení o vítězství nad dynastií Wu jakožto prohlášení nezávislosti má význam právního dokumentu (srovnatelného s dokumenty Severní dynastie), je napsáno výmluvným, sebevědomým, energickým, energickým a hrdým stylem hodným vítěze. „Prohlášení o vítězství nad dynastií Wu“ si zaslouží být uznáno jako dokumentární dědictví nejen vietnamského národa, ale i celosvětového významu.

3. Dne 2. září 1945 na historickém náměstí Ba Dinh prezident Ho Či Min jménem vietnamského lidu přečetl Deklaraci nezávislosti, která dala vzniknout Vietnamské demokratické republice. 78 let od svého vzniku se Deklarace nezávislosti stala velkým hrdinským dokumentem v dějinách národa a vynikajícím dílem v dějinách vietnamské literatury, zářícím nejvyššími a nejkrásnějšími hodnotami a inspirujícím generace vietnamského lidu.

2. září 1945 prezident Ho Či Min přečetl Deklaraci nezávislosti, čímž dal vzniknout Vietnamské demokratické republice. (Foto: archivní materiál).

Deklarace nezávislosti začíná věčnou a univerzální pravdou: „Všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni. Jejich Stvořitel je obdařil určitými nezcizitelnými právy; mezi ně patří právo na život, svobodu a hledání štěstí“, „Všichni lidé světa se rodí sobě rovni; každý národ má právo na život, štěstí a svobodu“, „To jsou nepopiratelné pravdy.“

Deklarace nezávislosti dále odsoudila zločiny francouzského kolonialismu. Francouzský kolonialismus „využil praporu svobody, rovnosti a bratrství k dobytí naší země a utlačování našeho lidu“ a ve všech ohledech: politickém, ekonomickém, kulturním i sociálním, zavedl extrémně reakční politiku... Na podzim roku 1940, když japonští fašisté vpadli do Indočíny, francouzští kolonialisté poklekli na znamení kapitulace, ne aby nás „ochránili“, ale „prodali“ naši zemi Japonsku. Od té doby náš lid trpěl pod dvěma vrstvami pout: francouzskými a japonskými.

Po analýze situace v naší zemi od podzimu 1940 až do povstání vietnamského lidu k uchopení moci Deklarace nezávislosti zdůraznila: „Pravdou je, že náš lid znovu získal Vietnam od Japonců, nikoli od Francouzů. Francouzi uprchli, Japonci se vzdali a císař Bao Dai abdikoval. Náš lid svrhl koloniální okovy téměř 100 let, aby vybudoval nezávislý Vietnam. Náš lid také svrhl monarchii několika staletí, aby nastolil demokratickou republiku.“

Deklarace nezávislosti, kterou prezident Ho Či Min přečetl na historickém náměstí Ba Dinh 2. září 1945, byla 15. září 1945 odvysílána po celém světě Vietnamskou tiskovou agenturou ve třech jazycích – vietnamštině, angličtině a francouzštině. (Archivní fotografie).

Deklarace nezávislosti slavnostně prohlásila zrod Vietnamské demokratické republiky, zcela zrušila koloniální a feudální režimy a potvrdila svobodu a nezávislost vietnamského národa před celým vietnamským lidem a celým světem. „Národ, který statečně odolává francouzskému zotročení již více než 80 let, národ, který statečně stál po boku Spojenců proti fašismu již několik let, ten národ musí být svobodný! Ten národ musí být nezávislý!“

Deklarace nezávislosti potvrzuje: „Vietnamský národ má právo na svobodu a nezávislost a ve skutečnosti se stal svobodným a nezávislým národem. Celý vietnamský lid je odhodlán věnovat veškerou svou sílu, životy a majetek ochraně tohoto práva na svobodu a nezávislost.“

Díky své striktní struktuře, stručnému a výstižnému jazyku, jednoduchému, ale ostrému vyjádření a výmluvným, konkrétním příkladům Deklarace podnítila vlastenecké city, národní hrdost a povzbudila ducha nezávislosti v každém vietnamském občanovi. Deklarace je vyvrcholením vroucího vlastenectví, planoucí touhy po národní nezávislosti a pevné přísahy chránit tuto posvátnou nezávislost...

Každé slovo v Deklaraci obsahuje překypující emoce ze srdce vůdce a každého občana, posvátné jako aluviální půda Rudé řeky tekoucí po tisíc let, dědící tradici od králů Hungů, kteří založili národ, přes dynastie Trieu, Dinh, Ly, Tran, Le... budující a bránící národ až po slavnou éru Ho Či Minova království.

Hrdinský duch starověké literatury stále rezonuje, naléhá a láká náš národ, aby se vydal na dlouhý pochod a bránil zemi s bezkonkurenční silou, zářil spravedlností, překonal nespočetné útrapy a oběti a vybudoval trvalý základ nezávislosti navždy.

Bui Duc Hanh

Zdroj: https://baohatinh.vn/chinh-tri/nen-doc-lap-nuoc-ta-va-cac-ang-thien-co-hung-van/253668.htm