Básník Nguyen Van A a strašidelná paměť

QTO - Podplukovník Nguyen Van A je novinář a veterán, který sloužil na nejintenzivnějších bojištích během válek za národní sjednocení a obranu jihozápadních a severních hranic země.

V roce 2025 vydal sbírku básní „Kapka rosy u okna“ v nakladatelství Vietnamské asociace spisovatelů a sbírku pamětí „Jižně od řeky Ben Hai“ s licencí od Literature Publishing House. V roce 2026 vydal sbírku básní „Stíny hor“ a sbírku pamětí „V pohraničních zákopech“. Všechny se zabývají poválečnými tématy a jsou bohaté na vzpomínky.

Dvě díla budou publikována v roce 2025 - Foto: N.D.H

Při čtení poezie a prózy Nguyen Van A si čtenáři uvědomují, že minulost je vždy přítomna a paměť každého člověka je součástí paměti národa. Je to nedílná součást kultury, která nikdy nezmizí. Přestože se svět stále více mění a měřítka životních hodnot se neustále vyvíjejí a zahrnují jak lidské, tak i nelidské hodnoty, ve stále nejistějším světě, kde je mnoho kulturních a duchovních hodnot poškozeno, je poezie Nguyen Van A hlasem plným důstojnosti.

Poezie je v první řadě život. Prostřednictvím poezie Nguyen Van A lze spatřit bohatý život, duši plnou zážitků, a jak řekl básník To Huu, poezie pramení jen tehdy, když život překypuje.

A pak vypukla válka a autor se přihlásil. Byly to roky, kdy „nejkrásnějším obdobím života je boj na bojišti s nepřítelem“ (Le Ma Luong). Nguyen Van A se účastnil bitev, které se nyní staly hrdinskými kapitolami v eposu národní obrany. Ukázkovým příkladem je 81denní a 81noční kampaň u citadely Quang Tri . „V Quang Tri bomby a kulky zaplnily oblohu / Pokračoval jsem v psaní bitevní písně / Konfrontoval jsem nepřítele / Jedl a spal v bunkrech / Pil vodu z kráterů po bombách / Pohřbíval jsem kamarády, jejichž těla nebyla celá“... „Třikrát pohřben bombami / Z uší mi tekla krev / Nesl jsem si na těle zranění bez šrapnelů,“ (úryvek z Autoportrétu).

Abychom skutečně pochopili autorův vnitřní život a samotné dílo, musíme pochopit autorovo zázemí a okolnosti jeho tvorby. „Snáším rány bez šrapnelů,“ realita bojiště způsobila Nguyen Van A hlubokou a mučivou bolest, která byla následně zpoetizována do pronikavého verše.

Tato báseň vysvětluje, proč veterán Nguyen Van A v poválečných letech soustavně kráčel cestou charitativní práce, „vzdávání vděčnosti a projevování uznání“, aby neúnavně uctil padlé hrdiny, ty, kteří přispěli národu, a své spolubojovníky. Zdá se, že pouze skrze takové činy se mohou „rány bez šrapnelů“ v jeho duši konečně zahojit.

„Je nemožné vylíčit všechny útrapy / vojáka vracejícího se z války / čas nedokáže vymazat / smutek v jeho vzdálených očích.“ „Zůstane to v paměti po mnoho let / čas bomb a kulek, čas kamarádství,“ potvrzuje jeho báseň.

Nguyen Van A narukoval v srpnu 1971 a bojoval v Quang Tri od roku 1971 do roku 1973. Byl přidělen k rotě 16, pluku 27, divizi 320B (nyní divize 390), sboru I (nyní sbor 12). Tento voják prošel nelítostnými bojišti Quang Tri, „jedl na severním břehu a bojoval na jižním břehu“, od severu k jihu, dokud nevstoupila v platnost Pařížská dohoda ukončující válku a nastolující mír ve Vietnamu (28. ledna 1973). Na jaře 1975 se se svými spolubojovníky zúčastnil Ho Či Minova tažení za osvobození Jihu a byl přítomen v Saigonu odpoledne 30. dubna 1975, což je okamžik, který se zapsal do historie.

V roce 1977 bojoval Nguyen Van A na jihozápadní hranici proti Rudým Khmerům a pomohl Kambodži uniknout genocidě. V letech 1978 až 1980 byl přítomen na frontě Dong Dang (provincie Lang Son), kde bojoval proti invazní čínské armádě a bránil posvátnou státní hranici vlasti.

Nguyen Van A sloužil v armádě celých 27 let, od vojína se vypracoval na vyššího důstojníka a dosáhl hodnosti plukovníka. Jako voják, který vyšel z ohně a kouře války a strávil mnoho let na bojišti tváří v tvář životu a smrti, ztělesňuje obdivuhodné vlastnosti „Ho Či Minova vojáka“ a chová hluboký smysl pro loajalitu a náklonnost ke svým spolubojovníkům. Obraz vojáka v jeho pamětech září něhou, vyjádřenou stručným, přímočarým, a přesto hluboce emotivním stylem.

Quang Tri, kde Nguyen Van A žil a bojoval, zaujímá zvláštní místo. Proto napsal básně jako „Báseň psaná ve spěchu“, „Večer u starobylé citadely“, „Noc Thach Han“, „Truong Son“, „Dnes večer u starobylé citadely“, „Autoportrét“ a „Noc Phuong Ngan“.

„Noc v Phuong Ngan“ je dojemná báseň. „Tato země prolila tolik krve, hlavy padaly / Chrám mučedníků(1) je v noci ještě opuštěnější / Pouliční lampy tiše bdí celou noc / Spolu s vojáky rozsvěcujeme hrdost“... „Po celá desetiletí jsi odcházel a nikdy se nevrátil / Zůstal jsi s horami a řekami Quang Tri / vesnicí Phuong Ngan a Chrámem mučedníků / Abys navždy zůstal v srdci pro budoucí generace“ (úryvek z Noci v Phuong Ngan).

Básník Nguyen Van A se jednou svěřil, že výstavba památníku pro 2 500 mučedníků 27. pluku s jedním pamětním domem a 16 kamennými stélami s jejich jmény je v podstatě „hřbitovem bez hrobů“, který má „obnovit jména“ 1 840 mučedníků 27. pluku, jejichž ostatky dosud nebyly nalezeny; chrám zasvěcený 2 500 mučedníkům 27. pluku je „společným domovem“, který sdružuje duše 50 hrdinných vietnamských matek 27. pluku a vesnice Phuong Ngan; duše 2 500 mučedníků 27. pluku, 390. divize, 12. sboru a duše 60 mučedníků z vesnice Phuong Ngan k uctívání.

V červenci 2018 zorganizovala Asociace veteránů 27. pluku, fronty B5, provincie Quang Tri, ve spolupráci s Lidovým výborem obce Trieu Long, bývalého okresu Trieu Phong (nyní obec Ai Tu), provincie Quang Tri, slavnostní otevření Pamětní oblasti a chrámu pro 2 500 mučedníků 27. pluku ve vesnici Phuong Ngan za účasti téměř 800 veteránů a místních obyvatel.

Podplukovník Nguyen Van A předává dary solidarity v Quang Tri - N.D.H.

V prosinci 2020 vydal Lidový výbor provincie Quang Tri (dříve) rozhodnutí, kterým uznal „Pamětní místo protiletadlového dělostřeleckého bojiště 27. pluku“ (kde 15. ledna 1973 byla sestřelena dvě nepřátelská letadla a pět důstojníků a vojáků 5. dělostřelecké čety 16. roty 27. pluku obětovalo své životy) za historickou památku na provinční úrovni.

V listopadu 2022 udělila Vietnamská organizace pro záznamy „Vietnamský certifikát záznamu“ komplexu děl: Pamětní oblasti 2 500 mučedníků z 27. pluku; Chrámu 2 500 mučedníků z 27. pluku; Pamětní oblasti 81 mučedníků z 16. roty 27. pluku; Památníku připomínajícímu úspěchy 5. jednotky a dalším podpůrným dílům, jejichž autorem a přímo financovaným autorem je básník Nguyen Van A, který mobilizoval organizace a jednotlivce, aby na stavbu přispěli částkou přes 15 miliard VND.

Prostřednictvím těchto aktů „vděčnosti a odplaty“ čtenáři chápou, proč Nguyen Van A psal tyto básně s tak pronikavými emocemi. Jinými slovy, psal nevědomě, aby se odvděčil svým spolubojovníkům, kteří jsou pohřbeni v této zemi, aby se odvděčil laskavosti lidí, kteří jemu a jeho spolubojovníkům poskytli útočiště a ochranu během války.

Válka je tak krutá. Proto chápeme ty strašidelné obrazy v poezii Nguyen Van A: „Moji soudruzi se po válce / někteří se vrátili s dřevěnými berlemi / jiní se vrátili se zjizvenými těly / jizvy po napalmu se nedaly vymazat“ (úryvek z Autoportrétu).

Čtením poezie Nguyen Van A čtenáři hlouběji chápou a váží si hodnoty míru a jednoty. Této hodnoty bylo dosaženo za cenu krve a obětí generací zraněných vojáků, mučedníků a vietnamského lidu, kteří na této zemi prolili své životy.

V celém díle Nguyen Van A se nachází mnoho básní s epickou krásou. Ukázkovým příkladem je „Znovu zpíváme píseň vlasti“, báseň o 146 verších a 1054 slovech; její emocionální nit sahá od vítězství u Dien Bien Phu v roce 1954 až po Velkou jarní vítěznou kampaň v roce 1975 a trvá dodnes.

„Země je stále chudá / tolik dětí nemá dostatek jídla, dostatek oblečení / tolik chudých dětí hladoví po vzdělání / přesto jsme stále připraveni / rozdělit zrnko rýže na dvě části / rozdělit misku rýže na dvě poloviny / pokrýt rám zrcadla červenou hedvábnou látkou…“ ... „Jak slavná jsou ta dvě slova ‚Vietnam‘ / jsme hrdí na to, že jsme občany země!“ (úryvek z písně „Znovu zpíváme píseň země“).

Poezie Nguyen Van A je v první řadě jednoduchým a upřímným hlasem autora; milovníci poezie v jeho básních rozpoznají umělecký prostor a popisný jazyk. Podle literárního kritika, plukovníka a doktora Le Thanha Nghiho „dobrá poezie někdy jde ruku v ruce s tajemstvím“.

Poezie Nguyen Van A není bez tajemství, kde se svět mimosmyslového vnímání a lyrický subjekt spojil v jedno při tvorbě básnického jazyka.

Ngo Duc Hanh

Zdroj: https://baoquangtri.vn/van-hoa/202605/nha-tho-nguyen-van-a-va-su-am-anh-cua-ky-uc-ab17477/