„Smutek války“ a srdečný hlas Bao Ninha

Bao Ninh se nedávno podělil o poznatky ze svého spisovatelského života a odhalil tak nový, odlišný portrét od toho, co o něm lidé dříve věděli.

Vojáci… jsou skvělá generace.

V roce 1969 narukoval spisovatel Bao Ninh ve věku 19 let do armády. V roce 1975, po skončení války, byl pověřen prací v oblasti tvorby politiky, hledáním a shromažďováním ostatků padlých vojáků. Tato práce mu umožnila se v poválečném období setkat s mnoha lidmi a inspirovala ho k napsání knihy „Zármutek války“.

Román *Zármutek války* (Foto: Minh Khanh)

„Smutek války“ byla také jeho absolventskou prací na škole tvůrčího psaní Nguyen Du. Původní rukopis se ztratil, takže ho musel přepsat. Kniha byla dokončena v roce 1987.

Bao Ninh uvedl, že dílo „Zármutek války“ postrádá specifickou strukturu. Literární díla psaná v lineární posloupnosti jsou čtenářům známá a snadno přijímaná. Pro někoho s bohatou minulostí, jako je sám Bao Ninh, jsou však myšlenky vždy zpřeházené.

V roce 1990 vydalo nakladatelství Vietnamské asociace spisovatelů dílo „Zármutek války“. Navzdory dlouholetým fámám, že dílo bylo cenzurováno a některé části byly vystřiženy, spisovatel Bao Ninh potvrdil, že tomu tak nebylo.

Bao Ninh a překladatel Ha Manh Quan.

Dílo bylo doslovně vytištěno jako rukopis, který předložil vydavateli. Bao Ninh také uvedl, že při jeho pozdějším opětovném přečtení shledal některé pasáže neuspokojivé a myslel si, že je mohl napsat lépe, aniž by byl tak neohrabaný.

Mezinárodně bylo dílo dosud přeloženo do 20 jazyků a vydáno ve 20 zemích. List The Guardian označil Bao Ninha za „nejznámějšího moderního vietnamského spisovatele v zahraničí“.

Dílo „Smutek války“ bylo vytištěno na začátku reformního období a nakladatelství Vietnamské asociace spisovatelů pouze změnilo název na „Osud lásky“, aby se prodalo více knih, protože v té době knihy s válečnou tematikou nebyly populární, nikoli z politických důvodů.

Když se dílo poprvé objevilo v literárním světě, několik renomovaných spisovatelů předchozí generace ho bouřlivě chválilo. Později, když se však objevilo hnutí za kritiku knihy „Smutek války“, se mnozí z nich obrátili proti Bao Ninhovi a označili ho za... reakčního spisovatele. V porotě, která udělovala cenu Vietnamské asociace spisovatelů za „Smutek války“ v roce 1991, se proti němu později nevyjádřili pouze dva lidé.

Spisovatel Bao Ninh (Foto: Nguyen Dinh Toan)

Bảo Ninh nechtěl zatěžovat svou rodinu, a tak se rozhodl přestat psát a stát se obchodníkem, aby se uživil. Později mnoho dalších spisovatelů, jako například Chu Lai, Nguyễn Kiên, Lê Lựu… a mnoho bývalých soudruhů, radilo Bảo Ninhovi, aby v psaní pokračoval. Jeho bývalí soudruzi ho naléhali, aby nepsal pro slávu, ale aby splatil dluh vděčnosti své generaci.

Pro Bao Ninha byli vojáci jeho doby skvělou generací kvůli tomu, čím si prošli na bojišti.

Spisovatel Bao Ninh s nádechem smutku poznamenal: „Po mnoha letech mají vzpomínky na válku v masmédiích často jasný, veselý tón. Ve skutečnosti však byla válka velmi brutální. Vlak, který mě vezl, když jsem narukoval, měl asi 500 lidí, ale po válce se jich vrátilo jen asi 50 a jen velmi málo jich bylo neporušených a nezraněných.“

Bao Ninh se domnívá, že Vietnamci nejsou zvyklí navenek projevovat svůj zármutek. Potkal mnoho matek, jejichž děti byly zabity, přesto navenek působí klidně. Jsou zvyklé pohřbívat své emoce hluboko v sobě.

Bao Ninh prohlásil, že nesnáší čtení přehnaně optimistických děl o válce. Věřil, že posláním spisovatele je vyjadřovat pocity lidí. „Zármutek války“ je přesně vyjádřením tohoto pocitu.

„Smutek války“ byl přeložen do mnoha verzí po celém světě .

Bolest z války se těžko hojí.

Na otázku, zda dnešní mladí lidé mají pojem „uzdravení“ a zda by jeho dílo „Zármutek války“ mohlo zahojit jeho válečná zranění, Bao Ninh rychle odpověděl: „Zármutek a strašidelné vzpomínky na válku zůstanou v mém životě navždy a mohu jen doufat, že zármutek v příští generaci zmizí. Pro mnoho dalších vietnamských vojáků však bylo poválečné období těžkým, takže vzpomínky a strašidelné vzpomínky na válku byly zastíněny shonem každodenního života.“

Také poznamenal, že v současné době, kdy se život s ekonomickým a sociálním rozvojem zlepšil, má mnoho spisovatelových bývalých spolubojovníků tendenci vzpomínat na své válečné časy a přepisovat je. Často píší paměti a dávají je spisovateli Bao Ninhovi k přečtení a zpětné vazbě.

Otevřeně vyjádřil své pocity ohledně reakcí veřejnosti na jeho dílo „Zármutek války“ a chválil ho i kritizoval. Bao Ninh argumentoval, že vietnamská literatura po roce 1945 byla „v podstatě nudná“, takže když byla kniha napsána jinak, přitáhla pozornost veřejnosti.

Spisovatel Bao Ninh

To ukazuje, že ačkoli vietnamská literatura měla v prvních deseti letech několik dobrých děl od Nguyen Dinh Thi, Nguyen Hong atd., poté literatura postupně slábla a stala se příliš idealizovanou, což vedlo k monotónní a nezapomenutelné literární krajině.

Veřejnost se nudila a žánr jí byl blízký, takže v „Smutku války“ rozpoznala nový styl psaní a líbil se jí. Co se týče „bití“, to bylo minulostí a nyní se na to může klidně dívat jako na událost ve svém spisovatelském životě.

Kromě knihy „Smutek války“ a řady publikovaných povídek spisovatel Bao Ninh dosud nevydal žádné další romány. Čtenáři, kteří milují jeho literaturu, však vědí, že Bao Ninh má také nevydaný rukopis románu s názvem „Cesta domů“, který byl v zimním čísle časopisu „Psaní a čtení“ z roku 2019 publikován pouze částečně.

Bảo Ninh neprozradil, kdy toto dílo vyjde. Možná je pro spisovatele vždy nutné si trochu tajemství udržet pro sebe.

Literatura založená na emocích

Bảo Ninh, jehož skutečné jméno je Hoàng Ấu Phương, se narodil 18. října 1952 v okrese Diễn Châu v provincii Nghệ An. Jeho rodovým domovem je obec Bảo Ninh v okrese Quảng Ninh (nyní město Đồng Hới v provincii Quảng Bình). Pochází z intelektuální rodiny, syn profesora Hoàng Tuệa (1922-1999), bývalého ředitele Ústavu lingvistiky. V současné době žije a pracuje v Hanoji. Jeho pseudonym Bảo Ninh je převzat z obce Bảo Ninh, jeho rodného města. Bảo Ninh vzpomíná, že na střední škole nebyl dobrý v literatuře a nikdy nezískal více než 3 body (v té době na pětibodové stupnici).

Během studia na škole tvůrčího psaní Nguyen Du v letech 1984 až 1986, ve druhé kohortě, se spisovatel Bao Ninh zřídkakdy soustředil na studium. Sám přiznal, že mu chybělo formální profesionální vzdělání, takže jeho psaní bylo založeno především na emocích a myšlení, spíše než na pečlivém plánování nebo detailních náčrtech.

Zdroj: https://www.baogiaothong.vn/noi-buon-chien-tranh-va-tieng-long-cua-bao-ninh-192231129005948073.htm