„Epický muž“

V měnících se ročních obdobích badatel folklóru Ka So Lieng (okres Son Hoa, provincie Phu Yen ) s nadšením ztvárnil popis krásy Xing Chi Nga v eposu Chi Lo Kok, který miloval. I po více než osmdesáti zemědělských sezónách si Ka So Lieng stále zachoval silnou postavu a hluboký hlas – vzor vesnického staršího ze Středohoří.

Folklórní badatel Ka So Lieng je terénní pracovník, zapisovatel a sběratel epických příběhů, ale také umělec, který zpívá khanské (epické) příběhy. Epičtí vypravěči jsou v komunitě velmi respektováni. Pan Ka So Lieng vzpomíná na své dojmy z khanských vypravěčů: „Té noci se v sousedním domě (osada Kham, obec Krong Pa, okres Son Hoa) konal velmi velký obřad s gongy, bubny a tancem, ale když pan Kpa Y Meo začal zpívat epos Chi Lo Kok, zdálo se, jako by magnet přitahoval všechny kolem sebe, dovnitř i venku.“

jít na pole

Je těžké pro kohokoli plně vysvětlit magické kouzlo epického vyprávění. Existují eposy, které se zpívají pouze jeden den a jednu noc, ale existují i epická díla, která musí umělci předvádět 7 dní a nocí. Když je v domě chánův vypravěč, ženy přestanou křičet, děti přestanou plakat, nikdo nespí, nikdo nemluví, všichni poslouchají. Někdy si rozdělají malý oheň, aby se zahřáli, a oheň používají k uzení. Sedí tiše jako dřevo, jako by němí. Dá se říci, že chánští vypravěči jsou živoucí eposy. Tón eposů je vyrovnaný, smutný, někdy vášnivý, někdy hrdinský, osvěžující. Kromě vyprávění vypravěč hraje hlas postavy. Zpívají s důrazem, pomalu, nespěchají s vyprávěním celého příběhu, dosahujíc konečného cíle události a činů hrdinů. Chtějí vytvořit pauzu mezi událostmi, aby mohli popsat aspekty zvyků, rituálů a života komunity. Čím více je posluchač zaujatý a fascinován obsahem příběhu, tím více touží a sní o dosažení lepšího a dokonalejšího života.

Když odešel do důchodu v Ea Cha Rang (okres Son Hoa), pan Ka So Lieng byl svědkem toho, jak se lidoví umělci, kteří vyprávěli eposy, jeden po druhém přesouvali na druhou stranu hory. Ka So Lieng se obával, že by se seniory ztratil obrovský kulturní poklad národa, a tak cestoval za umělci, aby si vyslechl jejich příběhy, zaznamenal je a dělal si poznámky. Čím více se této práci věnoval, tím větší vášeň pro ni stával. Někdy se vracel mnohokrát, ale stále nedokončil dlouhou báseň. Někdy, když se vrátil, umělec zemřel. Stále si uchovával mnoho zažloutlých sešitů s poznámkami, které ještě nedokončily. Od roku 1995 má badatel lidové kultury Ka So Lieng mnoho výzkumných prací, které získaly ocenění od provinční až po centrální úroveň; včetně slavných sebraných dlouhých básní, jako například: Chi Lo Kok; epos Chi-Lieu; Chi Bri, Chi Brit...

Dr. Nguyen Dinh, bývalý prorektor Univerzity Phu Yen, který se mnoho let věnuje výzkumu eposů, odhadl, že země na západě Phu Yen a v provinciích Centrální vysočiny má relativně velkou zásobu eposů. Za více než 10 let publikoval folklórní badatel Ka So Lieng s vášnivým a oddaným pracovním duchem 6 eposů: Chi Lo Kok, Xinh Chi On (svazek I), Xinh Chi On (svazek II), Hobia Tului Kalipu, Truong ca Chi bloong, Tieng gong ong ba Hbia Loda... Eposy, které shromáždil, jsou většinou hrdinské eposy s tématem války, z nichž nejoblíbenější a nejtypičtější je epos „Chi Lo Kok“.

Folklórní badatel Ka So Lieng se svěřil, že jeho největším přáním je, aby etnické komunity četly eposy, zejména aby je četla mladá generace a viděla v nich obsaženou dobrotu a krásu své etnické kultury. Také se obává, že v dnešní době, kvůli vlivu moderní kultury, už mnoho lidí nemá potřebu poslouchat eposy jako dříve. Řemeslníci, kteří umí zpívat a vyprávět eposy, jsou staří a slabí, mnozí si své „poklady“ odnesli zpět ke svým předkům, aniž by je stihli předat další generaci. Tým intelektuálů věnujících se sběru a výzkumu eposů etnických skupin také vážně chybí...

Zdroj: https://baodaklak.vn/van-hoa-du-lich-van-hoc-nghe-thuat/202506/ong-su-thi-46c0f0f/