Roztroušené po celé zemi

Kniha Roztroušená po Zemi, poprvé vydaná v roce 2018, otevírá svět, kde mnoho věcí zmizelo.

Rozházené všude po zemi (Přeložila Nguyen Thi Ai Tien, Ženské nakladatelství, 2026) - Foto: Vietnamské nakladatelství

Všechny hranice (i ty zdánlivě pevné a neměnné jako „národ“) jsou rozmazané a nejasné.

Tam státní příslušnost a občanské průkazy prakticky přestávají existovat nebo jsou nedohledatelné. Je to, jako by se zeměkoulí přehnala strašlivá katastrofa, která všechno zmíchala, smíchala a rozptýlila všemi směry.

Žádná společná řeč

V postapokalyptickém světě lidé ztratili své domovy a zbyly jim jen vzpomínky na neurčitou, neskutečnou vlast. V tomto světě se jazyk stává jedinou věcí, která jim připomíná, kam patří.

Tawada se dříve podobnému tématu věnoval ve své hře *Babylonská věž: Zvířata*, která se odehrává po velké potopě a kde spolu hovoří psi, kočky, veverky a medvědi. Jedna veverka prohlašuje: „Od 21. století se všichni lidé stanou otroky“ (přeložil Ai Tien).

V knize *Rozptýleni po Zemi* se lidé zdají být formou otroctví, zajatí mašinérií života, strojem, který funguje dál bez ohledu na to, co snášejí.

Jazyk nejen spojuje lidi, ale také formuje individuální identitu, rekonstruuje kulturu a paměť. Jazyk je také mocnou silou, která těžce dopadá na lidskou duši a poutá lidi do komunity. Tato komunita je však zvláštní, roztříštěný soubor.

V knize Roztroušeni po Zemi si jedna postava, usilující o osobní svobodu, vytváří svůj vlastní jedinečný jazyk. Jiná postava, odmítající myšlenku, že jazyk musí být svázán s řečí, volí jazyk ticha, a přesto dokáže sdělit své poselství.

Ztratil jsem se

Díky komponování ve dvou jazycích může Tawada mluvit jako součást rozmanité kultury a stále více přijímat globalizovaný narativ.

Jazyk je objekt, který chce Tawada zkoumat a s nímž si chce hrát. V knize *The Lamp Messenger* (Posel lampy) se jedná o slovní hříčky založené na homofonech nebo téměř homofonech slov. V knize *Scattered Across the Earth* (Roztroušen po zemi) se jazyk stává téměř jediným odkazem, kterého se člověk může držet po vrtochech času.

Tawada vrhá čtenáře do předem určeného světa. Lidé tam žijí, aniž by se zamysleli nad tím, co se stalo. Také nevíme, jaká „katastrofa“ lidstvo vyvrhla z běžného života.

Globalizace, slogan, který nesl světový občanský svaz po mnoho let, je v tomto románu vykreslen jako pouhý postapokalyptický svět.

Katastrofa, kterou si ani lidstvo neuvědomuje. Nezvratná ztráta normality. Katastrofa, která se pomalu odvíjí a postupně boří hranice a charakteristické rysy. V určitém okamžiku bude lidstvo existovat pouze jako symbol v globalizované tapiserii změn.

Tawadova genialita spočívá v tom, že nonšalantním stylem představuje zásadní a složité téma. Ten zjevně chaotický svět je jako zakřivené zrcadlo v domě smíchu, odrážející samotný svět, ve kterém žijeme.

Tawada využívala paradoxních situací a nacházela v nich tragikomické události, které jí vehnaly slzy do očí.

V knize Lampa naděje svět, ačkoli se na první pohled zdá umírající, pokračuje vpřed a především stále doufá. Protože stále existují ty „anonymní“ děti, nešťastné, ale sebevědomé, nesoucí v sobě celý svět, nesoucí v sobě křehké semínko života.

V knize Roztroušeni po Zemi se lidstvo nachází v krizi identity a smyslu života, přesto tito jedinci nadále zkoumají možnosti jazyka, což znamená zkoumání možností samotné existence. Pokračují ve své cestě za znovuobjevením fragmentů lidstva.

Román Roztroušeni po zemi se zrodil ve stínu mytického stromu v alegorii Babylonské věže. Je to příběh o stvoření, respektive o znovuzrození světa. Apokalypsa nastala, lidstvo nezahynulo, ani neví, že žije v apokalypse.

Je to příběh lidstva, které hledá lidskost. Uprostřed globalizovaného světa. Uprostřed světa, kde jsou lidé ztraceni a rozptýleni po celé zemi.

Tawada Yoko

Yoko Tawada se narodila v Japonsku a v současné době žije v Německu. Píše německy i japonsky a osciluje mezi východní a západní kulturou. V jejích dílech čtenáři snadno rozpoznají touhu po cestování. Její román *Roztroušeni po celé zemi* tento pocit dále zdůrazňuje.

Yoko Tawada se vietnamským čtenářům poprvé dostala do povědomí díky svému románu *Naked Eyes* (Nepouhé oči). V posledních letech bylo mnoho jejích děl přeloženo a uvedeno ve Vietnamu, například *The Lantern Messenger* (Posel s lucernou), *The Dog Boy (Psí chlapec) a *White Crane Spreading Its Wings* (Bílý jeřáb roztahující křídla). Prostřednictvím každého z jejích děl se vietnamští čtenáři postupně seznamují s literární kariérou jedné z nejvýznamnějších současných autorek v Japonsku i na světě.

Zpět k tématu

HUYNH TRONG KHANG

Zdroj: https://tuoitre.vn/rai-rac-khap-noi-tren-mat-dat-2026050410364793.htm