Zvyšování pobídek pro politiku „repatriace starožitností“

V odpolední diskusi o návrhu zákona o kulturním dědictví (ve znění pozdějších předpisů) 18. června zmínil ctihodný Thich Duc Thien (delegace Dien Bien ) předpisy týkající se správy národního pokladu. Ctihodný uvedl, že současná realita a návrh zákona také povzbuzují agentury, organizace a jednotlivce k vyhledávání, objevování a přivážení vietnamských starožitností ze zahraničí zpět do vlasti.

Zvýšit motivační mechanismy

Podle ctihodného Thicha Duc Thiena je tato politika „repatriace starožitností“ velmi smysluplná a v souladu s heslem „kultura je duší národa“. V minulosti bylo v důsledku historických okolností, válek atd. mnoho národních starožitností rozptýleno v zahraničí. Politika „repatriace starožitností“ je nesmírně nezbytná a důležitá pro zachování národní hrdosti a historických tradic.

„V posledních letech řada charitativních organizací, podniků a Vietnamců ze zahraničí přispěla k repatriaci řady starožitností, včetně starožitností souvisejících s dřevěnými bloky, artefakty, obrazy slavných malířů... Například díky spolupráci s buddhistickou sanghou byl nedávno z Japonska do města Bac Ninh repatriován chrámový zvon. Tento proces však uvízl v mechanismu osvobození a snižování daní. Když se lidé zavážou, že nebudou obchodovat ani s nimi neobchodují, měl by existovat mechanismus, který by tuto činnost podpořil v širokém šíření,“ navrhl ctihodný Thich Duc Thien.

Nejctihodnější Thich Duc Thien - delegace Národního shromáždění provincie Dien Bien

Pokud jde o ustanovení v návrhu zákona o kulturním dědictví ve vlastnictví celého lidu a státu zastupujícího vlastníka, ctihodný Thich Duc Thien uvedl, že podle statistik Ministerstva kulturního dědictví se ve Vietnamu v současné době nachází přibližně 41 000 malebných památek, včetně více než 4 000 národních památek a více než 10 000 provinčních a městských památek. Mezi více než 4 000 národními památkami je 829 pagod starých tisíce let a mezi více než 10 000 provinčními a městskými památkami je více než 3 000 pagod, což představuje přibližně 25 % celkového počtu spravovaných a využívaných buddhistických památek ve Vietnamu.

„Existují také nesrovnalosti v pojmech vlastníka a uživatele buddhistických relikvií mezi vietnamskou buddhistickou sanghou, opaty a správní kategorií kulturního sektoru. V současné době mnoho pagod využívá vietnamská buddhistická sangha, ale některé vlastní. Pokud sjednotíme buddhistické relikvie jako vlastněné celým lidem, bude to velmi obtížné, protože je ve skutečnosti spravuje buddhistická sangha. Navrhujeme, aby návrhová komise prostudovala a jasně definovala role a odpovědnosti uživatelů nebo vlastníků relikvií, aby se vyřešily mnohé nesrovnalosti v praxi v posledních letech,“ řekl ctihodný Thich Duc Thien.

Jasně definujte zásady ochranné zóny 2 na lokalitě reliktu

Delegátka Lo Thi Luyen (delegace Dien Bien) se znepokojením ohledně předpisů týkajících se investičních projektů a stavebních prací v památkově chráněné oblasti vyjádřila názor, že předpisy týkající se výstavby individuálních bytových domů v památkově chráněné oblasti v tomto projektu mají ve srovnání s předchozím zákonem konkrétnější pravidla a více zmiňují možnost negativních dopadů na prvky tvořící kulturní krajinu památky.

„Předpisy pro opravy, renovace a výstavbu individuálních domů vycházející ze současného stavu stávajících prací v památkově chráněné oblasti. Výstavba individuálních domů v oblastech mimo památkově chráněné oblasti v rámci projektu byla zjednodušena a pro obyvatele pohodlnější. Toto nařízení je v souladu s realitou, zajišťuje harmonii a zachování strukturálních prvků krajiny památkově chráněných oblastí a zároveň zajišťuje stabilitu života lidí žijících v památkových oblastech,“ zhodnotila paní Luyenová.

Delegát Lo Thi Luyen - delegace Národního shromáždění provincie Dien Bien

Delegát Luyen se však také zamyslel nad realitou v Dien Bien. V nedávné minulosti při implementaci stávajícího zákona stále existovaly určité obtíže v zásadách pro určení chráněné oblasti 1 a chráněné oblasti 2 v reliktním komplexu. Zejména pro určení chráněné oblasti 2 v tomto zákoně nebyly zásady jasně definovány, existují pouze obecná pravidla.

„Na místní úrovni není určení chráněné oblasti 1 památky v souladu s určením sousedních lokalit. Vzdálenost mezi hraničními značkami chráněné oblasti 1 a chráněné oblasti 2 nemá specifické zásady pro určení šířky, délky, výšky atd., takže v procesu realizace prací a projektů v chráněné oblasti uvnitř i vně památky existují negativní faktory. Pokud mají jednotlivci vliv na památku, musí mít souhlas státních orgánů, ale i státní orgány čelí obtížím, protože ustanovení zákona nejsou jasná,“ odpověděl delegát Luyen.

Aby se vyřešily praktické nedostatky a aby se dodržela zásada zajištění národních zájmů, v souladu s právy a oprávněnými zájmy komunitních organizací a jednotlivců při správě, ochraně a propagaci hodnoty kulturního dědictví, delegát Luyen navrhl, aby návrh zákona o kulturním dědictví (ve znění pozdějších předpisů) konkrétně stanovil zásady pro určení ochranných pásem památek v dané lokalitě, a to jasným způsobem, aby jim všichni rozuměli, a vytvořil tak větší pohodlí pro správní orgány při organizaci implementace.

Zdroj: https://vov.vn/van-hoa/di-san/luat-di-san-van-hoa-tang-co-che-khuyen-khich-chinh-sach-hoi-huong-co-vat-post1102377.vov