Pochopení pro plnou lásku

(Baothanhhoa.vn) - Paní Le Thi Lan žijí od sebe více než 250 km a vídají se jen několikrát do roka, ale přesto vždy cítí hlubokou lásku svého manžela - majora Luu The Thanha, důstojníka masové mobilizace na stanici pohraniční stráže Pu Nhi (která se nachází v obci Pu Nhi). Lidé často říkají „z očí pryč, z mysli pryč“, ale v době, kdy se milovali a stali se manžely, i když neměli mnoho času na shledání, city pana Thanha a paní Lan byly stále stejně vášnivé jako na začátku.

Prostřednictvím videohovorů Le Thi Lan a její děti neustále cítí lásku svého manžela a otce, který pracuje daleko od domova.

Před 16 lety, když byla studentkou druhého ročníku na lékařské fakultě Thanh Hoa, paní Lan náhodou potkala pana Thanha ze skupiny přátel. Prostřednictvím setkání a rozhovorů si lépe porozuměli a našli v duších empatii. Pak k nim jemně přišla čistá láska, aniž by si to uvědomovali. Po mnoha výzvách, v roce 2013, si uvědomili, že jejich láska dozrála, a se souhlasem obou rodin se rozhodli vřele se vzít.

12 let manželství je také dobou, kdy pan Thanh pracoval mimo domov, když byl v severních jednotkách, když se přestěhoval na jih a v roce 2021 se vrátil do práce na stanici pohraniční stráže Pu Nhi. Bez ohledu na to, ve které jednotce pracoval, vždy dobře plnil zadané úkoly. „Naši předkové považovali muže za pilíře rodiny, ale pro vojenské rodiny je pilířem možná manželka. Vzhledem k pracovním podmínkám pohraniční stráže nemám možnost žít blízko domova, takže všechny rodinné záležitosti „nese“ moje manželka, když je matkou, když je otcem dětí a také osobou, která se stará o obě strany rodiny. Jsem šťastný, protože mám manželku, která se se mnou vždy sdílí, chápe mě a povzbuzuje mě, abych dobře plnil své úkoly,“ svěřil se pan Thanh.

V rozhovoru s námi, pokaždé, když zmínila svého manžela, se Laniny oči vždy rozzářily hrdostí a byly plné lásky a sdílení. Mluvila o těžkostech a útrapách pohraničního vojáka, jako je její manžel a mnoho dalších vojáků, o tak jednoduchých věcech, jako když jsou rodiče a děti nemocní a musí jít do nemocnice; když se v rodině vyskytnou radostné nebo smutné události, není vždy čas vrátit se domů. Protože plní nesmírně posvátný úkol pevně chránit suverenitu a bezpečnost státních hranic, bojovat proti zločinu a udržovat společenský pořádek a bezpečnost v pohraniční oblasti.

„Od té doby, co jsme se do sebe zamilovali a rozhodli se být spolu, se vždycky snažím starat o všechno v rodině, jako je péče o rodiče, výchova dětí k dobrým studentům, slušnému chování a mnoho dalších nepojmenovaných úkolů. Snažím se dělat, co můžu; jsou věci, které vyžadují péči a pomoc obou párů prarodičů při péči o děti, když je můj manžel pryč z domova nebo když musím v noci zůstat v nemocnici,“ svěřila se Lan.

Malá rodina majora Luu The Thanha se pokaždé, když přijde domů na návštěvu, naplní šťastným smíchem.

Právě sdílení a porozumění mezi manželi pomohlo Thanhově a Lanově rodině být vždy vřelá a šťastná. Slova povzbuzení a sdílení, časté telefonáty jsou také spojovacím prvkem, který pomáhá jeho rodině milovat se více. A jako by chtěl vynahradit nevýhody své ženy, pokaždé, když přijde domů na dovolenou, Thanh neváhá dělat jakoukoli práci. Ráno tiše vstává brzy, přikryje ženu a děti dekami a opatrně jde do kuchyně uvařit snídani, aby si jeho žena mohla trochu odpočinout a déle spát. Odpoledne bere svou ženu a děti na návštěvu k příbuzným a bere je na návštěvu k nějakým relikviím. Láska vojáka je „zabalena“ do takových jednoduchých gest a činů, aby naplnila Thanhovu rodinu štěstím.

Paní Lan, hrdá na práci svého manžela a vážící si jí, stejně jako mnoho dalších manželek pohraničních vojáků překonala veškeré citové strádání a útrapy každodenního života, aby se stala duchovní oporou a velkým zdrojem povzbuzení pro svého manžela, aby s klidem v duši pracoval a chránil hranice země.

Článek a fotografie: Trung Hieu

Zdroj: https://baothanhhoa.vn/thau-hieu-de-yeu-thuong-dong-day-254103.htm