Od „trửng“ a „chửng“ k „trộng“ a „lống“

V našem sloupku „Neformální rozhovory o slovech“ (7. července 2025) jsme ukázali, že „nuốt chút“ a „nuốt trửng“ jsou dvě možné pravopisné chyby. V tomto článku bychom se rádi věnovali dalšímu zajímavému tématu: rozdílu mezi „trộng“ a „lống“.

Je pozoruhodné, že mnoho slovníků shromažďuje slovo „nuốt trọg“ se stejným významem jako „nuốt chút“ nebo „nuốt trửng“. Například slovníky Hoang Phe-Vietlex vysvětlují „nuốt trọg“ jako „nuốt chút“ a uvádějí příklad „chlapec spolkl celý kus dortu“. Slovník Khai Tri také uvádí „nuốt trọg“ a vysvětluje ho jako „Stejný význam jako ‚nuốt trửng‘“.

Mnoho starověkých slovníků pouze zaznamenává „nuốt trộng“ (polykání celé) a nikoli „nuốt trửng“ (polykání celé), jako například: Đại Nam quấc âm (1885, 1896); Annamsko-latinský slovník (GM. Taberd - 1883); Francais-Anamite Dictionary (Trương Vĩnh Ký - 1884). V Đại Nam quấc âm je „trống“ definován jako: „Velké, poměrně velké a neporušené; trọng trọng = Středně velké, ne malé; trọng trơn = velké a neporušené. Celé zrno rýže; trọng hứống = velké, ne velké; Ăn cơm trọng = Jíst celá zrna rýže, jíst sama bez žvýkání (Nuốt trọng = spolknout něco velkého bez žvýkání);

Slovo „ngút trọng/trộng“ se transformovalo na „nuốt trẩng“, „nuốt trửng“ a poté „nuốt chút“ (který je stále zachován v dialektu Thanh Hoa ). Vztah Ô ↔ U se stále nachází v dialektu Thanh Hoa, jako je đì đồng ↔ đì đùng; đến cồng ↔ đến cùng. Pokud jde o vztah ỤNG ↔ ỦNG, máme: chựng lại ↔ chững/chửng lại; sựng người ↔ sựng người; vụng nước ↔ vũng/vổng nước,...

Pokud jde o vztah TR ↔ CH, mnohokrát jsme uvedli příklady, např.: čaj ↔ chè; trương ↔ chương; trì ↔ chày; trực ↔ chực,...

Takže s ohledem na etymologii, odkud pocházejí slova „trộng“ → „trửng“ → „chưng“? Domníváme se, že „trộng“ pochází ze slova „trọng“ 重, které znamená „velký“. „Nuốt trọg“ znamená polykat velký kus vcelku bez žvýkání. „Trộng hột / trọng hạt“ = velké zrno. V mluveném jazyce se stále setkáváme s výrazem „chọn lấy cái trọg“, což znamená vybrat si největší kus/hrudku/kus/zrno. Slovo „trộng“ ve výrazu „ăn cơm trọg“ (jíst rýži s velkým zrnem) je synonymem pro „lống“ ve výrazu „ăn cơm lống“ (jíst rýži s velkým zrnem) (dialekt Thanh Hóa) a odkazuje na děti nebo koťata, která mohou jíst celozrnnou rýži bez žvýkání. Například na otázku: „Už je kotě velké?“, „Už je dítě velké?“ odpověď: „Vědí, jak jíst rýži s velkým zrnem.“

„Nuốt lống“ v dialektu Ha Tinh znamená „polknout celé“. Slovo „lông lống/lống lống“ (v dialektu Thanh Hoa) je synonymem pro „trồng trọng/trộng trọng“, což znamená docela velké, docela velké; už docela velké, už docela velké. Například: Vyberte si kuře s lehce nadýchaným peřím; Jaká škoda, hejno kuřat, o které jsem se tolik staral, právě začalo narůstat malé nadýchané peří, než byla ukradena („hấn“ znamená „on“, odkazuje na zloděje).

Vztah TR ↔ L (trộng/trọng ↔ lống) lze také vidět v mnoha dalších případech, jako například: trong ↔ lòng (vaječný žloutek/vaječný žloutek); trong ↔ lòng (tròng do krku/lòng/lòng do krku); trũng ↔ lùng (trũng dolů/lũng dolů); trõm ↔ ngục (trõ dolů/ngọm dolů); trọc ↔ còn (trõ dolů/ngọm dolů); trọc ↔ còn (trọc nahoru/konvexní nahoru),...

V Đại Nam Quốc Âm (Velký vietnamský národní jazyk) je položka pro „trộng“ napsána znakem 重 (trọng) a anotace Huình Tịnh Pauluse Của je „Nôm“. Nicméně, jak bylo uvedeno výše, znak „trộng“ pochází z „trọng“. Z hlediska původu je tedy znak 'trộng' 重 zde ve skutečnosti čínským znakem vyslovovaným podle vietnamské výslovnosti, nikoli vlastnoručně vytvořeným znakem Nôm. Vztah ONG ↔ ÔNG (trọng ↔ trôngg) lze vidět v mnoha dalších případech, jako je thả rong ↔ thả rông; dlouhý nhong ↔ lông nhông; rọng dải ↔ rộng rộng; cộng trừ ↔ cộng trừ,...

Výrazy jako „polykání“, „polykání“, „nezřetelně polykání“, „volně polykání“ nebo „jíst míchanou rýži“, „jíst sypkou rýži“, ačkoli se foneticky zdánlivě liší, ve skutečnosti etymologicky souvisejí se slovem „trọng“ 重, které znamená „velký“. Ze společného kořenového významu se prostřednictvím fonetických změn a dialektální diferenciace vyvinulo mnoho různých variant, jako například trọng → trôngg → trửng → chứng nebo trọng/trọng → lống. Tyto případy demonstrují hluboké spojení mezi dialekty a spisovnou vietnamštinou a také poměrně jasně odrážejí pravidla fonetických změn v historii vietnamského jazyka.

Hoang Trinh Son (přispěvatel)

Zdroj: https://baothanhhoa.vn/tu-trung-chung-nbsp-den-trong-long-287077.htm