„Z Viet Bacu do Hanoje“ – Jednoduchý, ale skvělý divadelní epos o strýci Hoovi

V proudu vietnamského revolučního divadla se reformovaná opera „Z Viet Bacu do Hanoje“ objevila jako zvláštní milník – majestátní i hluboký zároveň. Dílo, uvedené u příležitosti 80. výročí srpnové revoluce a státního svátku 2. září, je darem vděčnosti a zároveň uměleckým dialogem mezi minulostí a současností, mezi eposem a lyrikou, mezi legendárními postavami a obyčejnými lidmi.

Epické stránky a divadelní jazyk

Opera byla adaptací 3. části historického románu „Nuoc non van dam“ místopředsedy Ústřední rady teorie Nguyen The Ky - monumentálního literárního díla zobrazujícího portrét prezidenta Ho Či Mina v mnoha obdobích.

Pokud se v 1. části – „Dluh vůči zemi“ – diváci setkali s mladým mužem Nguyen Tat Thanhem, který dychtil najít způsob, jak zachránit zemi, pak ve 3. části „Z Viet Bacu do Hanoje “ byl Nguyen Ai Quoc – Ho Či Minův revoluční voják, který po 30 letech putování po pěti kontinentech vydržel útrapy, odvahu a inteligenci.

Scéna z opery „Z Viet Bacu do Hanoje“. Foto: Poskytl autor

Děj se odehrává od jara 1941 – kdy se strýc Ho vrátil do Pac Bo, až po vítězství srpnové revoluce v roce 1945 a historické podzimní odpoledne (2. září 1945) na náměstí Ba Dinh. Je to cesta překonávání mnoha útrap, budování sil, osvícování mas, vedení Všeobecného povstání a čtení Deklarace nezávislosti, která dala vzniknout Vietnamské demokratické republice.

Na revoluční divadelní scéně vzniklo mnoho děl, která zobrazují obraz strýčka Ho s epickým duchem. Režisér a lidový umělec Trieu Trung Kien a autor Nguyen The Ky však zvolili nový přístup: začlenili poezii, lyriku a útržky z jeho každodenního života.

Lidový umělec Trieu Trung Kien uvedl, že během něco málo přes měsíce uspěchaných příprav celý štáb vynaložil veškeré úsilí na to, aby film vydal včas k důležitému výročí. Foto: Poskytl autor

V opeře „Z Viet Bacu do Hanoje“ se diváci setkávají se strýcem Ho nejen v roli vynikajícího vůdce, ale také jako s člověkem s dětskými vzpomínkami, rodinnou nostalgií, chvílemi sezení vedle kamarádů, kteří si povídají, zpívají a usmívají se. Právě tyto detaily vytvářejí humanistickou hloubku, díky čemuž se obraz strýce Ho stává blízkým, živým, ale přesto vyzařujícím velkou osobnost.

Adaptovaný scénář od Hoang Song Vieta je plynulý a zachovává si historickou váhu. Hudba , kterou složil lidový umělec Trong Dai, v kombinaci s uměním lidového umělce Doan Banga a malíře Hoang Duy Donga dodala hře slavnostní a zároveň emotivní vzhled.

Dojemná scéna, která se dotkne srdcí diváků. Foto: Vietnamnet.vn

Mnoho znělek písní s texty, které napsal sám docent Dr. Nguyen The Ky, bylo zhudebněno a stalo se červenou nití, která provázela tok emocí od začátku do konce. Nejen texty, ale i fyzické prvky, tanec, malba, vizuální efekty a zvuk byly jemně propojeny a vytvořily tak mnohobarevný scénický obraz.

Unikátním prvkem je obraz „bambusového lešení“ po celém jevišti – symbolizující proces budování země. Scény se střídají od Číny, přes Tan Traoa k Pac Boovi... souvisle a plynule jako neustálé kroky strýčka Ho a jeho druhů.

Po celou dobu hry na diváky hluboce zapůsobila scéna strýčka Ho, jak píše na kámen, který má být otisknut v novinách – historický detail povýšený na symbol vizuálního umění. Nebo scéna strýčka Ho a vojáků zpívajících vọng cổ přímo na jevišti, stírající vzdálenost mezi historickou postavou a publikem a umožňující přirozené, srdečné šíření emocí bez smutku. Zejména scéna čtení Deklarace nezávislosti na pozadí rudé vlajky s vlající žlutou hvězdou dojala mnoho diváků, jako by byli přímo svědky posvátného okamžiku národa.

Režisér Trieu Trung Kien prozradil, že scénář obsahuje mnoho málo známých historických detailů, jako například strýcovy spory s exilovými organizacemi nebo jeho chytrou spolupráci s USA při získávání zbraní, léků a výcviku prvních ozbrojených sil. Tyto dokumenty hře dodávají nejen uměleckou, ale i bohatou historickou hodnotu.

Lidový umělec Doan Chau – bývalý ředitel Vietnamského činoherního divadla – k tomu uvedl: „Novým cílem hry je ztvárnit vůdce v každodenních okamžicích – což je u děl se stejným tématem zřídkakdy vidět. Diváci se mohou prožít v historické atmosféře, ale přesto cítit blízkost a lidskost.“

Od literatury k divadlu: Výzvy a kreativita

Adaptace historického románu na jeviště je vždycky výzva: být věrný historickým faktům a zároveň najít jevištní jazyk, který dokáže zaujmout diváky. V představení „Z Viet Bacu do Hanoje“ se štábu tento problém podařilo vyřešit díky harmonické koordinaci mezi autorem, režisérem, hudebníkem, umělcem a herci.

Docent, PhD, spisovatel Nguyen The Ky se podělil na tiskové konferenci. Foto: baovanhoa.vn

Docent Dr. Nguyen The Ky se podělil: „Doufám, že až diváci opustí divadlo, budou si nejen pamatovat historické události, ale také si s sebou odnesou ozvěny člověka – strýce Ho – s jeho vší jednoduchostí, tolerancí a bezmeznou láskou k národu.“

„Z Viet Bacu do Hanoje“ není jen historická hra cai luonga. Je svědectvím o schopnosti obnovit revoluční divadlo, propojit epické a lyrické prvky, historii a umění, ideály a emoce. Hra přispívá k potvrzení trvalé vitality cai luonga v současném životě a umí se dotknout srdcí diváků příběhy z minulosti, ale zároveň sdělovat poselství pro dnešek.

Mnoho scén na jevišti zanechalo silný dojem a dojalo publikum. Foto: Vietnamnet.vn

Uprostřed společenských změn si revoluční divadlo stále nachází své místo, když dokáže spojit historickou věrnost s uměleckou tvorbou.

„Z Viet Bacu do Hanoje“ nejenže znovuvytváří historickou cestu z válečné zóny do hlavního města, ale také přibližuje divákům osobu Ho Či Mina – jednoduché, ale skvělé. To je největší úspěch hry, že diváci odcházejí z divadla s tichou hrdostí a otázkou: jak budeme v tomto ideálu a lásce pokračovat v současnosti i budoucnosti?

Reklamní inzerce

Zdroj: https://baonghean.vn/tu-viet-bac-ve-ha-noi-ban-truong-ca-san-khau-ve-bac-ho-gian-di-ma-vi-dai-10304542.html