Kinh - Thuong Twinning: Tichý "prostředník"

Keramické a bronzové výrobky „pocházely“ z nížin...

Milí, důvěřujte lidem

„…Můj dům je velký a plný džbánů, / Jsem nejlepší lovec v zemi / A moje pole jsou nejkrásnější / Kohout s námi uzavře dohodu / A já tě vezmu do lesa / Každý, kdo mě chce zastavit / Bude dvacetkrát zasažen mým kopím.“

Píseň chválící ​​džbány (jo/cho) lidu Co Tu, kterou cituje badatel Tran Ky Phuong z dokumentů Le Pichon (časopis Bulletin des Amis du Vieux Hue vydaný v roce 1938), odhaluje jejich štěstí „plné džbánů“. Cesta, kterou musí džbány „projít“, z nížin do vysočiny, než jsou úhledně a slavnostně uspořádané v domě lidu Co Tu, je však „skrytá“. Později se džbány a keramické předměty více účastnily komunitních aktivit etnických menšin v horách.

Aby lidé z kmene Co Tu získali krásné nádoby, musí chodit na trhy v nížinách, aby si je vyměnili s blízkými/přísahanými (pr'đì noh) lidmi z kmene Kinh. V práci „Champa Art - Research on Temple and Tower Architecture and Sculpture“ (The Gioi Publishing House 2021) badatel Tran Ky Phuong uvedl, že každá rodina z kmene Co Tu potřebuje sbírat mnoho nádob, takže mají své vlastní známé obchodní vztahy, které považují za přátele/bratry, aby si tyto produkty pravidelně vyměňovali.

Komunity v jiných horských oblastech mají podobné potřeby. Nejprve však musí mít k dispozici ekvivalentní produkty k výměně nebo peníze. V ukolébavce matky z kmene Ca Dong v Quang Namu , kterou sesbíral badatel Nguyen Van Bon (Tan Hoai Da Vu), je uveden krok, kdy si vydělají peníze na nákup zboží a dárků:

„…Neplač moc / Bolí tě ústa / Neplač moc / Tvůj otec šel krájet skořici / Prodávat v Tra My, aby ti koupil věci.“ (Nguyen Van Bon, Quang Nam – lidová literatura Da Nangu , svazek 3).

Popis sítě komoditních směn v nížinách a horách, který provedl výzkumník Tran Ky Phuong, ukazuje, že v minulosti lidé z kmene Co Tu nosili své zboží na velké trhy, jako jsou Ha Tan, Ai Nghia, Tuy Loan…, aby ho vyměnili za džbány a gongy. Naopak lidé z kmene Kinh často nosili své zboží do vzdálených vesnic, aby ho prodávali a směňovali. Prodej luxusního zboží, jako jsou vzácné džbány, obvykle zaváděli zprostředkovatelé, tzv. „makléři“.

Samozřejmě jsou to důvěryhodní lidé. „Protože sklenice jsou zboží vysoké kvality, k jejich výměně je obvykle nutné využít prostředníka. Jsou to lidé, kteří se domluví v jazyce Co Tu nebo Kinh. Co Tu nazývají prostředníka „ador luot dol“, což znamená osoba, která prodává. Zprostředkovatelem může být buď Kinh, nebo Co Tu. Když vědí, že si někdo chce sklenici koupit, přímo dovedou kupujícího k prodávajícímu, aby si ji prohlédl, a poté oba lidé vzájemně proberou výměnu“ (Tran Ky Phuong, tamtéž).

"Transportér" v džungli

Na řece Cai proti proudu řeky Vu Gia, asi 30 km od Ben Giengu, se nachází velká písečná mělčina s názvem „Bai Trau“ – kdysi rušný trh, nyní nacházející se v obci Dai Dong (Dai Loc). Svědci uvedli, že lidé z nížin sem přiváželi běžné zboží, jako je rybí omáčka, sůl, rohože, látky atd., aby je vyměnili za betelové listy, med a kůru stromu chay (k žvýkání betelu). Pokud jde o obyvatele Co Tu, pokud chtějí mít cennější zboží, jako jsou džbány, gongy, bronzové hrnce, bronzové podnosy atd., musí své zboží vozit až na trhy v centru země v Ha Tan, Ha Nha a Ai Nghia, aby si ho vyměnili nebo koupili.

... se stalo soukromým majetkem a je přítomno v kulturním a duchovním životě obyvatelstva Co Tu v Quang Namu. Foto: HXH

Postupem času se vztahy mezi Kinhem a Thuongem zpřísnily, zejména prostřednictvím obchodních cest. Proto francouzští kolonialisté od začátku 20. století zřídili stanici An Diem (hraniční oblast mezi středním pohořím Dai Loc a vysočinou Hien-Giang), aby využili triku rozšíření volného obchodu a nalákali etnické menšiny do hor. V hlubším smyslu chtěl nepřítel snížit vliv obchodníků z kmene Kinh u pramenů řek Bung a Cai.

V polovině 50. let 20. století byli někteří obchodníci z kmene Kinh obyvateli Co Tu kvůli jejich blízkému vztahu s úctou nazýváni „otcem“ nebo „strýcem“. Například „otec Lac“, „otec Bon“ na trhu Ai Nghia; „otec Suong“, „otec Lau“, ​​„otec Truong“ na trzích Ha Tan a Ha Nha; „strýc De“ na trhu Tuy Loan. Také podle výzkumné práce autora Tran Ky Phuonga (zmíněného) měla osoba zvaná „strýc De“ na trhu Tuy Loan celé jméno Mai De, narozená v roce 1913.

V dubnu 1975, když se dozvěděli, že byl povolán ke spolupráci s revoluční vládou (protože byl bezpečnostním důstojníkem starého režimu), přijela skupina lidí z kmene Co Tu z regionu Centrální Man požádat o pomoc. Argumentovali, že během protiamerického období by bez pomoci „strýce De“ nemohli nakupovat potraviny a léky pro zásobování revolučních kádrů působících v regionu... Po této petici byl „strýc De“ propuštěn, dokonce pracoval pro malé průmyslové družstvo v Hoa Vang a až do své smrti (v roce 1988) pokračoval v nákupu a prodeji lesních produktů s lidmi z kmene Co Tu v regionu Centrální Man.

„Přepravci“ někdy čelí určitým rizikům v důsledku střetu zájmů, zejména kvůli nekalým cenám na směnných trzích. Na začátku 20. let 20. století došlo (podle Quacha Xana, veterána revolučního kádru) k incidentu z pomsty na trhu Ha Nha proti obchodníkovi jménem „paní Tam“. Tento typ konfliktu však není běžný a většina „zprostředkovatelů“ je vždy ctěna, důvěryhodná a pověřena. Zaslouží si zmínku v syntéze vztahů Kinh-Thuong v regionu Quang.

Zdroj: https://baoquangnam.vn/ket-nghia-kinh-thuong-tham-lang-nguoi-trung-giang-3145318.html