Záludná slova: Jeden den ve vězení, tisíc let venku

Nejprve si pojďme povědět slovo „vězení“ , což je čínsko-vietnamské slovo, které pochází z čínského slova 囚 (qiú).

Znak „vězení“ (囚) se poprvé objevil ve starověkém textu „Klasický kámen tří těles “ vytesaném za dynastie Cao Wei. Tento text, známý také jako Klasický kámen Zhengshui nebo Klasický kámen Wei , je kamenná stéla zaznamenávající Knihu dokumentů a Jarní a podzimní letopisy malým písmem pečetidla a církevním písmem.

Znak „vězení“ (囚) se dnes píše z Kai Shu a tvoří ideogram kombinující dva znaky: vi (囗: obklopovat) a nhan.

(人: osoba). Znak vi (囗) vypadá jako vězení, uvnitř kterého jsou vězněni lidé (人). Tento znak má variantu psanou jako 𡆥.

Podle původního textu od Li Xueqina a Zhao Ping'ana je původní význam slova vězení uvěznit. To je jasně uvedeno v Knize písní (Book of Songs) . Pokud je tento znak použit jako podstatné jméno, označuje vězně, osobu drženou ve vazbě (Book of Rites. The Moon Order) . Později byl význam rozšířen na „zločin zločince“ (The Story of Han Wu) . Kromě toho vězení také znamená „zajatého nepřítele“ (Zuo Zhuan. Xuan Gong 12. rok) ; „obklíčení“ ( Book of Han. Mei Cheng Zhuan) nebo „omezení, vymezení“ ( Dong Nhat od Meng Jiao z dynastie Tang).

A teď se vraťme v čase a naučme se rčení : „Jeden den ve vězení má víc než tisíc let venku.“

V básni prezidenta Ho Či Mina „Tu ca nguyet lieu“ (Už jsou to čtyři měsíce) z první poloviny 20. století se nacházejí dva úvodní verše: „Nhat nhat tu thien thu tai ngoai“ (Jeden den ve vězení, tisíc let venku; Slova starých se nemýlí), úryvek z Vězeňského deníku . Strýc Ho tedy řekl: „ Nhat nhat tu thien thu tai ngoai “ je starověké rčení, ne něco, co by složil.

V letech 1914 až 1915 byl básník Phan Chau Trinh vězněn francouzskými kolonialisty ve věznici Santé v Paříži přibližně 10 měsíců. Během svého pobytu ve vězení složil sbírku básní s názvem Santé Thi Tap písmem Quoc Ngu, včetně básně s názvem Nhat nhat tai tu thien thu tai ngoai . Tuto větu však Phan Chau Trinh nesložil, protože v roce 1877, o 37 let dříve, kniha Dictionarium anamitico-latinum (Anamitsko-latinský slovník ) od Taberda Constanse, editovaná a doplněná JS Theurelem, uváděla větu Nhat nhat tai tu thien thu tai ngoai (v části „vězení“, str. 508).

V současné době víme pouze to, že věta „Nhất nhật tại tửn thiên thu hàng ô ô “ odpovídá čínské větě 一日在囚千秋在外, ale neexistuje žádný dokument, který by ukazoval, odkud tato věta pochází nebo kdo ji sestavil. Víme pouze to, že pojmy nhat nhat (jeden den) a thiên thu (tisíc let) jsou slova, která odkazují na fyzický čas a používají se k popisu psychologického času v duševním rozpoložení vězně.

V japonštině existuje idiom zvaný „jeden den, tři podzimy“ (一日三秋, ichinichisanshuu), který se také vztahuje k psychologickému času. Na rozdíl od vězně však tento idiom představuje nostalgickou náladu milence, „jeden den se cítí jako tři podzimy“.

Nakonec je třeba říci, že idiom „jeden den, tři podzimy“, který používají Japonci, pochází z Číny, konkrétně z fráze „Jeden den bez setkání je dlouhý jako tři podzimy“ (一日不見,如三秋兮), což znamená „jeden den bez setkání je dlouhý jako tři podzimy“ – převzato z básně „Thajská kočka“ v „Wang Feng“ (Knize písní) .

Zdroj: https://thanhnien.vn/lat-leo-chu-nghia-nhat-nhat-tai-tu-thien-thu-tai-ngoai-18525041821071343.htm