Úplněk sedmého lunárního měsíce v Bản Bung

Od začátku sedmého lunárního měsíce se etnické menšiny v mnoha lokalitách pilně připravují na oslavu úplňku. Pro lid Dao Tien je úplněk sedmého lunárního měsíce také považován za novoroční svátek.

V Bản Bungu jsou před úplňkem zahrady rodin pokryté sušenými banánovými listy. Starší obyvatelé vesnice vzpomínají, že v minulosti museli lidé začít pracovat měsíc předem, aby se připravili na úplněk sedmého lunárního měsíce. Když skončila sklizeň, muži ve vesnici chodili do lesa sbírat palivové dříví, zatímco ženy sbíraly banánové listy a sušily je, aby mohly včas péct koláče.

Do 13. dne 7. lunárního měsíce musí být přípravy dokončeny, protože od 14. dne se začíná slavit svátek úplňku a 15. dne navštíví domov svých prarodičů z matčiny strany. Od odpoledne 13. dne začíná každá domácnost balit rýžové koláčky a péct namočené rýžové nudle. Kromě známých druhů koláčů, jako jsou koláčky z listů pelyňku, banánové kořeny a trnité koláčky, jsou zde během svátku úplňku nepostradatelné i lepkavé rýžové koláčky (bánh chưng).

Čtrnáctého se malé rodiny shromažďují u svatyně předků, aby oslavily úplněk. Na rozdíl od mnoha jiných míst zde lidé nejedí kachní maso, ale místo toho jedí kohoutí maso a rybí nudlovou polévku. Ryba, ulovená v potoce předchozí odpoledne, se brzy ráno griluje na dřevěném uhlí, jemně nasekána a smaží s kořením, dokud nezavoní, než se použije jako náplň do nudlové polévky podávané s kuřecím vývarem. Toto je speciální pokrm, na který se obyvatelé Dao Tien netrpělivě těší každý rok za úplňku sedmého lunárního měsíce.

Patnáctého dne lunárního měsíce se rodiny brzy ráno vydávají na cestu do domovů svých prarodičů z matčiny strany. Lidé z kmene Tao věří, že patnáctý den sedmého lunárního měsíce je pro vdané dcery nejdůležitější událostí v roce, kdy se vracejí domů, aby navštívily své rodiče, projevily synovskou úctu a posílily rodinné vazby. Je to čas volného času po sklizni, který dcerám umožňuje zůstat déle v domě rodičů, trávit spolu čas a sdílet příběhy o své práci a životě.

Dárky, které se do domu prarodičů z matčiny strany přinášejí, jsou vždy tlustý kohout, dva lepkavé rýžové koláčky (bánh chưng) a dva banánové koláčky (bánh chuối). Kromě toho dcera přinese jako dárek pro svou matku kus látky barvené indigem. Je to zvláštní dar; indigová barva symbolizuje dlouhověkost a látka, utkaná a barvená vlastníma rukama dcery, je naplněna láskou a vděčností za její rodiče.

Pro vdané dcery je Svátek středu podzimu (15. den 7. lunárního měsíce) příležitostí k návratu za rodiči a k nejdelšímu pobytu v roce, takže přípravy jsou vždy důkladné a plné vzrušení.

Po příjezdu zeť zabije kuře a připraví obětinu pro předky, v níž oznámí, že se on, jeho žena a jejich děti vrátili domů na návštěvu, a popřájí jim mír, zdraví a prosperitu v jejich podnikání.

Paní Trieu Thi Huyen, obyvatelka vesnice Ban Bung, se podělila: „To bylo před mnoha lety. Nyní je život prosperující a už si nemusíme všechno připravovat sami. Vesničané však stále zachovávají mnoho starých zvyků, jediný rozdíl je v tom, že místo látek barvených indigem jsou nyní dárky praktičtější předměty, jako je oblečení a domácí potřeby...“

Pro lid Dao Tien není Svátek středu podzimu v sedmém lunárním měsíci jen časem rodinných setkání a projevování synovské úcty k předkům, ale také způsobem, jak si komunita může zachovat zvyky a pěstovat identitu v moderním světě. Od společného jídla po tradici dávání dárků, od lepkavého rýžového koláče po misku rybí nudlové polévky, vše ztělesňuje význam spojení a zajišťuje, že s každým dalším Svátkem středu podzimu kultura Dao Tien dále vzkvétá a září.

Zdroj: https://baothainguyen.vn/van-hoa/202509/ram-thang-bay-o-ban-bung-dbe6fbe/