„Jako prázdné nebe“ a posvátný příběh mateřské lásky.

Pro překladatelku Bui Thi Thai Duong je „Jako ticho“ dílem, jehož čtení a překlad jí zabraly nejvíce času. Každá stránka knihy Ady d'Adamo totiž obsahuje nejen slova, ale také bolest, lásku a bezmoc matky čelící nemoci a časovým omezením.

Ráno 8. května se v útulném prostředí v Hanoji konal seminář „Matka se rozplývá v dítěti jako prázdnota“ za účasti mnoha čtenářů a přednášející - paní Bui Thi Thai Duong, M.A. - překladatelky knihy Ady d'Adamo „Jako prázdnota“. Je známou italskou překladatelkou ve Vietnamu, známou svými vietnamskými překlady děl Gianniho Rodariho „Příběhy vyprávěné telefonicky“ (Favole al telefono), „20 příběhů plus jedna“ (20 storie più uno) a komiksové série k Rodariho 100. narozeninám. V současné době přednáší na katedře italštiny Hanojské univerzity.

Román Ady d'Adamo *Tichý hlas* se rychle dotkl srdcí čtenářů svou dojemnou autenticitou a vzácným, posvátným poutem mateřství v nepřízni osudu. Kniha se setkala s upřímným přijetím čtenářů po celém světě a podnítila hluboké dialogy o lásce, ztrátě a smyslu života z pohledu matky.

Seminář „Matka se rozpouští v dítěti jako prázdnota“ se konal v Hanoji ráno 8. května.

Během diskuse paní Bui Thi Thai Duong, M.A., uvedla: „Od první stránky jsem měla pocit, že je to extrémně obtížná kniha na překlad. První kapitola, kterou si přečtete v PDF verzi, také ukáže, s jakým úsilím se překladatelka do vietnamštiny potýkala. Například slovo „gravita“ v italštině je velmi snadno srozumitelné a snadno použitelné. Pochází ze slova „gravet “, což znamená těžký, vážný. Je to přídavné jméno a toto přídavné jméno se mimořádně hodí k označení nemoci její dcery, extrémně vážné nemoci.“

V italštině tento výraz zní velmi přirozeně. Jeho překlad do vietnamštiny je však obtížný, protože Vietnamci často používají slovo „vážný“ k popisu závažnosti zdravotního stavu. Proto snaha o zachování původní nuance slova vyžadovala velké úsilí. Tento boj je vidět v pozdější části překladu. I jen jeden odstavec byl velmi náročný.

Ale pak, když jsem četla o kousek dál, jsem si uvědomila, že Adin příběh byl neuvěřitelně autentický a poutavý. Byl tak dojemný, že jsem ho nedokázala přečíst celý za jednu noc. Musela jsem se zastavit a číst, protože některé části byly příliš emotivní.

„Tohle je kniha, jejíž čtení mi trvalo déle než jakékoli jiné dílo, které jsem předtím přeložil. Četl jsem ji mnohokrát, v různou dobu. A i po jejím dočtení ten pocit přetrvává ještě dlouho. To je můj první pocit z této knihy.“

„Jako vzduch“ je první a zároveň jediná kniha Ady d'Adamo – která se narodila v době, kdy ležela na nemocniční posteli, kdy její tělo bylo pustošené a chřadlo a kdy se její čas na tomto světě krátil. Kniha má méně než 200 stran a neobsahuje žádný napínavý děj ani senzační události; je to jednoduše příběh matky, která píše své dceři – Ada d'Adamo napsala „Jako vzduch“ pro Dariu, dítě narozené s těžkou vrozenou mozkovou vadou, které není schopno mluvit, postarat se o sebe a vyrůstat tak, jak svět definuje dospělost.

V knize je nezapomenutelný detail: Ada pozorovala Darii, jak dýchá. Dýchání, něco, co děláme tisíckrát denně nevědomě, se nyní stává objektem pozorování, důkazem života, nejmenším, ale zároveň nejdůležitějším zázrakem. Z toho vychází i název „Jako vzduch“. Vzduch, dech, přítomnost tak jemná, že je neviditelná, a přesto bez ní nic nemůže existovat.

Zdroj: https://phunuvietnam.vn/tua-thinh-khong-va-cau-chuyen-tinh-mau-tu-thieng-lieng-23826050813350353.htm