Příběh novináře, který zasvětil celý svůj život Kubě

Pan Vu Van Au (s brýlemi, uprostřed) a skupina vietnamských studentů vyslaných na studium na Kubu v roce 1971. (Foto: NVCC)

Novinář a překladatel Vu Van Au nás přivítal v malém domě potřísněném časem na ulici Bach Mai a pomalu snesl z malé půdy vietnamsko-španělský slovník „dvě libry dvě“. Přestože mu je 94 let, stále si pamatuje každou vzpomínku na „kubánský život“, léta strávená s krásným ostrovním národem vzdáleným od Vietnamu na druhé straně světa.

„Pošlete děti, ať se tam učily…“

Jako jeden z 23 vietnamských úředníků vyslaných studovat španělštinu na Havanskou univerzitu, novinář Vu Van Au nezapomněl na důvod, proč byl poslán na Kubu studovat a vyrůstat.

V květnu 1961 navštívila Kubu vietnamská vládní delegace vedená ministrem kultury Hoang Minh Giamem na Mezinárodní den práce. Prezident Fidel Castro byl na setkání překvapen, když zjistil, že pro konverzaci jsou zapotřebí dvě úrovně tlumočení: z vietnamštiny do angličtiny a poté z angličtiny do španělštiny. Překvapilo ho, že v té době ve Vietnamu nikdo neuměl španělsky, a vůdce otevřeně navrhl: „Pak byste měli poslat děti studovat, aby se mohly věnovat zahraničním záležitostem.“

Cesta vietnamských „dětí“ v milované zemi Kubě začala odtud.

V listopadu 1961 se 23 vietnamských kádrů vydalo studovat španělštinu na Havanskou univerzitu. Tisk měl v té době tři volná místa a pan Vu Van Au (který v té době pracoval ve Vietnamské tiskové agentuře) měl štěstí, že byl jedním z nich. Pro něj byl okamžik, kdy poprvé vkročil na Kubu, jako závan čerstvého vzduchu – nejen kvůli neznámé krajině, ale také kvůli neuvěřitelně vřelému přijetí přátelské země.

Vietnamská delegace měla ubytování ve vile s vlastním cateringovým týmem, tlumočníky a ostrahou. V srdci mladého Vietnamce, který byl v té době daleko od domova, byl pocit respektu nesmazatelným dojmem.

Po třech letech studia a dospívání v cizí zemi se novinář Vu Van Au vrátil do Vietnamu a pokračoval v práci ve Vietnamské tiskové agentuře. V roce 1966 mu agentura pověřila úkolem připravit zřízení stálé kanceláře Vietnamské tiskové agentury na Kubě. Osud však ještě neskončil, v listopadu téhož roku se pan Au vrátil do Havany a 6. listopadu 1966 oficiálně odvysílal první zprávy z Kuby do Vietnamu – zahájil tak svou novinářskou cestu na tomto karibském ostrově. V roce 1966 se stal prvním šéfem pobočky Vietnamské tiskové agentury v Havaně a informoval obyvatele obou zemí o vzájemných revolučních úspěších.

Jak potvrdil kubánský velvyslanec ve Vietnamu Rogelio Polanco Fuentes na setkání s experty a tiskovými mluvčími, kteří studovali na Kubě 6. června, kubánský lid každý den doprovází vítězství vietnamského lidu. Každé sestřelené americké letadlo, každá osvobozená země je zdrojem radosti a hrdosti pro kubánské dělníky, farmáře a studenty.

Pro mladého novináře Vu Van Au to byla léta, kdy vietnamští kádři byli ukryti a opečováváni kubánským lidem. Nejvíce si pamatuje rok 1970, kdy vůdce Fidel Castro zahájil kampaň za produkci 10 milionů tun cukru a mobilizoval tak celou populaci ke zvýšení produkce. Pan Au s humorem vzpomínal, že v té době nebyl vrchní velitel Fidel ničím jiným než skutečným farmářem.

16. srpna 1970 prezident Fidel pozval všechny zahraniční novináře v Havaně, aby s ním odletěli do východních provincií a řezali cukrovou třtinu. Během přestávky Fidel poslal někoho, aby našel dva vietnamské novináře, kteří tam byli, včetně pana Au. Vrchní velitel se jich ptal na jejich práci, život a jak se stravují jejich děti.

Pro pana Au to nebylo jen setkání, ale nezapomenutelná vzpomínka na vůdce, kterému vždy hluboce záleželo na mezinárodních přátelích – zejména na těch z dalekého Vietnamu, který tolik miloval.

Později byla fotografie vůdce Fidela Castra, na které stojí a hovoří v poli cukrové třtiny, umístěna na první stránku vietnamsko-španělského slovníku jako důkaz výjimečné cesty mladého novináře na Kubu.

Pan Vu Van Au (zcela vlevo) se 16. srpna 1970 vyfotil s kubánským vůdcem Fidelem Castrem, když ho následoval, aby zvýšil produkci. Na fotografii je podpis prezidenta Fidela. (Foto: NVCC)

Celoživotní vděčnost

Později tisíce vietnamských studentů odjely studovat na Kubu. Konaly se rozsáhlé cesty, dvě největší skupiny, až 500 a 300 lidí, cestovaly lodí ze Sovětského svazu. Kubánská strana se postarala o vše, od jídla přes ubytování až po denní aktivity, pro všechny zahraniční studenty, takže jim nic nechybělo.

„Pan Fidel si myslel, že až Vietnam vyhraje válku odporu, bude muset dětem zajistit mléko, a tak plánoval chovat dojnice a slepice na produkci vajec…“, vzpomínal dojemně pan Au. Kuba proto v 70. letech 20. století poskytla Vietnamu více než 1 000 cenných plemenných krav na farmě Moc Chau. A jak pan Au sdílel, „pro lidi se svědomím je tato laskavost nezapomenutelná.“

Pro novináře Vu Van Au je život s Kubou spjat nejen kvůli práci, ale také kvůli hlubokému citovému poutu, které trvá po mnoho generací. Tato náklonnost se stala tělem a krví a prostupuje každým tepem rodinného života. Jeho syn, Vu Trung My, se po studiu na Kubě stal také úředníkem vietnamského velvyslanectví v tomto karibském ostrovním státě, a opět tak šel ve šlépějích svého otce a přispěl k propojení obou bratrských národů. S humorem nám řekl, že jméno Vu Trung My (v současnosti vietnamský velvyslanec ve Venezuele) bylo pojmenováno také po jeho lásce k zemi na druhé straně zeměkoule.

Jeho snacha obhájila na Kubě doktorskou práci a poté se vrátila, aby pokračovala ve své práci související se sousední zemí. Některá z jeho vnoučat – třetí generace – stále žijí a pracují na Kubě. Všechna podle něj „vyrostla na Kubě“.

„Tři generace rodiny spojené s jednou zemí, to je podle mě velmi vzácné,“ hrdě prohlásil.

Novinář Vu Van Au není jen poslíčkem, ale také „tlumočníkem“. Po celý svůj život věnoval mnoho času a úsilí překládání, psaní a překládání knih o Kubě. Ale možná nejvíce hrdým a dojatým dílem bylo sestavení prvního vietnamsko-španělského slovníku ve Vietnamu.

A díky svým zásluhám o budování informačního mostu mezi oběma národy byl dvakrát oceněn medailí Félixe Elmuzy – prestižním oceněním Kubánské novinářské asociace. Každá medaile je pro něj připomínkou významných uplynulých let a odpovědnosti těch, kteří je vyprávějí budoucnosti.

Poté, co mu vydavatel zaplatil za slovník 136 milionů VND, a po zaplacení spřízněných stran, vybral 100 milionů na podporu kubánského lidu při překonávání požáru ropné nádrže v průmyslovém parku poblíž zálivu Matanzas v srpnu 2022.

„Ještě si musím půjčit další dva miliony, aby to bylo sto,“ usmál se jemně, „nejsem bohatý, ale myslím, že Kuba to má mnohem těžší než my.“

Novinář a překladatel Vu Van Au, 94 let, drží v ruce vietnamsko-španělský slovník, který sám sestavil. (Foto: Yen Vi)

Také během setkání s experty a tiskovými mluvčími, kteří studovali na Kubě, velvyslanec Rogelio Polanco Fuentes zmínil reportáž „Velvyslanectví uprostřed džungle a před 17. rovnoběžkou“, kterou napsal novinář, válečný zpravodaj a bývalý kubánský velvyslanec u Národní osvobozenecké fronty Jižního Vietnamu a později u vlády Vietnamské demokratické republiky v Hanoji Raúl Valdés Vivó. V ní se nachází výrok jednoho vojáka: „Kuba je miniaturní Vietnam uprostřed oceánu.“

Toto rčení, které je pro pana Vu Van Au více než jen literárním obrazem, je živou realitou doby sdílení těžkostí, společných ideálů a věčného přátelství. Vždy věřil, že žurnalistika nejen propojuje informace, ale také přemosťuje emoce mezi lidmi. „Nemám žádný titul, žádný zvláštní talent. Snažím se jen zachovat si své srdce a žít smysluplně.“

V 94 letech, s kalnýma očima a slabýma nohama, bývalý novinář a překladatel stále touží slovník doplňovat a znovu vydávat. „Nevím, jak daleko dokážu zajít, ale dokud si budu pamatovat, budu dál vyprávět. Dokud budu mít sílu, budu dál psát,“ usmívá se s úsměvem, jemně jako vítr vanoucí podél pobřeží z druhého konce světa srdcem ulice Bach Mai.

Život novináře a překladatele Vu Van Au se neměří postavením ani reputací, ale zprávami posílanými z Havany, každou smysluplnou stránkou slovníku, generacemi jeho rodiny, které tiše kráčejí po cestě spojování obou národů.

Pokud by se to všechno dalo shrnout do jedné věty, pravděpodobně by to bylo: Prožil s Kubou plnohodnotný život, s láskou, vděčností a naprostou loajalitou.

Zdroj: https://baoquocte.vn/chuyen-mot-nha-bao-ca-doi-gan-bo-voi-cuba-318365.html