Unikátní hudební dědictví kmene Ba Na

Žijí na dřevěné podlaze, shromažďují se kolem plápolajícího ohně, když jsou opilí, ozývá se melodická hudba a písně lidu Ba Na, plné půvabu a zamilovanosti...

Umělci hrající s tradičními bana nástroji.

Nedávno přilákal dvůr Thai Hoc na zvláštním národním místě památek Van Mieu - Quoc Tu Giam mnoho turistů, kteří si chtějí užít hudbu Ba Na - smysluplnou aktivitu pořádanou Britskou radou ve spolupráci s Vietnamským národním institutem kultury a umění.

V hudebním prostoru kmene Ba Na přinášejí typičtí umělci z vesnice Mo Hra, obce Kong Long Khong, okresu Kbang a provincie Gia Lai milostné příběhy, scény z těžkého, ale vzrušujícího pracovního života s jasnými nadějemi na prosperující a naplňující život.

Hudba v hlavě, tanec v těle

V každodenním životě jsou pro lid Ba Na nepostradatelné dřevěné podlahy, ohniště a koše s vínem. Když jsou opilí, začnou hrát na K'ni, zpívat a pohupovat se do rytmu hudby, a když už není s kým pít, leží tam celou noc a zvuky se stále ozývají.

Hudba Ba Na často vyjadřuje lásku párů a v lásce je jedna společná noc příliš krátká, a proto se píseň „Obloha je příliš rychle jasná“ zrodila s hudbou Ting Ning (nebo v běžném jazyce Goong) v podání umělce Dinh Van Minha.

Lidé z kmene Ba Na se řídí matriarchálním systémem, takže milostné texty v písních jsou často aktivně vyjadřovány dívkami z kmene Ba Na chlapcům ve vesnici.

Počínaje pracovním životem, píseň „Exploiting the Muong Ray“ hovoří o těžkostech v první sérii, začínající láska v této době naléhá na dívku, aby vyjádřila své pocity: „V této době chodíš pracovat na pole, kácíš stromy, abys stavěla chatrče, je mi tě moc líto.“

A když se jí opravdu líbil, dívka zazpívala píseň, ve které vyjadřovala svou touhu vdát se za něj: „Mám tě ráda, jsi moc hodný, pojďme se sejít, pojďme se milovat, abychom se v budoucnu starali o naše děti, aby rodina mohla být úplná.“

Když pak chlapec přijal jeho lásku, dívka s úsměvem na rtech pokračovala ve zpěvu.

Během sladkých melodií lásky lidé z kmene Ba Na rytmicky tančí svůj jedinečný tanec Tay Nguyen Xoang. Jeden krok vpřed, dva kroky vzad, když se oheň rozhoří a jejich ruce se sevřou do velkého kruhu, lidé z kmene Ba Na splývají bez ohledu na věk a pohlaví.

Není jasné, kde to začalo a kdy to vzniklo, ale hudba a tanec pronikly do krve chlapců a dívek z kmene Ba Na.

Vím jen, že lidé z kmene Ba Na předávají příběh o tom, jak se jejich prarodiče brali: „manžel 45 let (45 let), žena 32 let (32 let), 7 let měli dítě, pak složili tu píseň, pak ji tento muž předal druhé ženě, ta žena ji předala babičce z otcovy strany, babičce z matčiny strany, otci, synovi, bratrovi, mladšímu bratrovi, když byl mladší bratr slabý, pak ji předal vnukovi...“. Existují písně staré až 100 let, které se dědí z generace na generaci.

Během vystoupení v Hanoji se umělec Dinh Van Minh podělil o to, že pokaždé, když ho starší vesnice pozvali, aby si spolu sedli, pustil hudbu, oni zpívali a pak si k ní zahrál i on: „Vždycky si ji nechám v hlavě a pak si celou skladbu znovu nacvičím. Když mám příležitost, tak ji vynesu.“

Ať už hraje uvnitř vesnice nebo mimo ni, tyto melodie mu zůstávají v paměti stejné: „Hudba je v mé hlavě, tanec je v mém těle, ať už jsem kdekoli, není v tom žádný rozdíl.“

Umělec Dinh Thi Menh a umělec Dinh Van Minh hrají píseň „Exploiting Muong Rays“.

„Abys to udržel/a, musíš to nechat žít“

Každá melodie, text s rustikálními, tradičními nástroji, jako jsou K'ni, Ting Ning, bambusové trubky... jsou lidmi Ba Na uchovávány z generace na generaci velmi zvláštním způsobem.

Nejsou zaznamenány v notách na papíře, ale prostřednictvím každodenní komunikace a životních aktivit vesnice, jako jsou bohoslužby, festivaly, slavnosti nové rýže...

Děti vyrůstaly obklopeny melodickými zvuky tanců, písní, hudebních nástrojů a gongů a začaly napodobovat, tančit a zpívat. Zvuky nástrojů a tanců postupně prostupovaly jejich těly a když dosáhly dospělosti, uměly samy vystupovat.

Lidé z kmene Ba Na se nacházejí v poměrně skryté lokalitě okresu a žijí ve vesnických komunitách s malým kontaktem s vnější společností. Jejich kulturní hodnoty a zvyky proto zůstávají téměř nedotčené, neovlivněné cizími kulturami a rozvojem dnešních informačních technologií.

Ještě důležitější je, že lidé z kmene Ba Na si váží svých tradičních hodnot a jsou si jich vědomi.

Lidé z kmene Ba Na nejen uchovávají, ale také neustále propagují tyto kulturní hodnoty skládáním nových písní, povzbuzují lidi, aby chodili do školy a předávali je svým dětem a vnoučatům, čímž obohacují a obohacují kulturní poklad pro komunitu a společnost. Například Píseň o brokátu se zpívá během každodenních aktivit tkaní brokátu dívkami z Ba Na; Píseň o dopravě povzbuzuje lidi k dodržování dopravních předpisů.

Sestry, děti a vnoučata si navzájem předávaly písně „Poděkování straně a státu“, „Oslava osvobození země“, „Oslava strany a oslava jara“ a mnoho dalších písní k oslavě velkých svátků země.

Hudební nástroje byly také vylepšeny, aby vyjadřovaly různé hudební žánry a písně. Podle Minha míval Ting Ning dříve pouze jednu strunu, ale nyní může mít až 13 nebo 18 strun.

Místní samospráva v okrese Kbang v současné době pořádá mnoho aktivit na podporu lidí v zachování a rozvoji současných kulturních hodnot.

Pan Dinh Dinh Chi, vedoucí odboru kultury a informací okresu Kbang v provincii Gia Lai, se podělil: „Při organizaci programů a akcí místní úřady vždy zahrnují i taneční a pěvecké aktivity lidí Ba Na s gongy. Prvních 30 minut místního uměleckého programu mají přednost vystoupení lidí Ba Na.“

Hudbu Ba Na zařazujeme také do mimoškolních aktivit ve škole. V současné době téměř všichni vesničané umí hrát na gongy a ve vesnici je 24 uznávaných umělců.“

Pan Chi se více podělil o plán rozvoje vesnice etnické skupiny Ba Na a uvedl, že komunitní cestovní ruch je v současné době v oblasti žhavým tématem. Díky dostupným zdrojům a příznivým podmínkám pro využití cestovního ruchu má vesnice Mo Hra velký potenciál pro rozšíření rozvoje cestovního ruchu v budoucnu.

Starší vesnice a řemeslníci berou příběh o ochraně kulturního dědictví a představeních opravdu vážně. Společně se sejdou, aby vybrali vhodná představení.

Pan Chi zdůraznil: „Nejdůležitější věcí pro zachování lidových písní Ba Na se silným národním zvukem je prostředí, ve kterém je hrajeme. Pokud je chceme zachovat, musíme je nechat žít, úzce je propojit se životem, od duchovního života přes každodenní činnosti, jídlo a bydlení... musíme vytvářet písně úzce spojené se životem, rituály a festivaly, aby mladá generace mohla toto prostředí zdědit, žít v něm a nechat hudbu Ba Na přirozeně prostupovat svými těly.“

* * *

Odessa z Ukrajiny neskrýval svou radost z toho, že je jedním z lidí, kteří tuto kulturu zažívají: „Je to zajímavý zážitek a už podruhé mě tato tradiční melodie uchvátila. Vím, že banská hudba se hraje ve vesnických chrámech. Místo, kde žijí, a spojení mezi spiritualitou a povahou této tradiční hudby je velmi zajímavé.“

V závěrečné písni bylo publikum v Chrámu literatury pozváno na pódium, aby se připojilo k zážitku. Drželi se za ruce a rytmicky zatancovali tanec Xoang Tay Nguyen do rytmického rytmu hudby, bez ohledu na věk, barvu pleti nebo etnickou příslušnost. Vše se prolínalo do melodické melodie nástrojů Tinh Ning a K'ni...

Zdroj